Jak jsem poznal Andromedu

A tak i já okusil slast let minulých – „demo verzi“ a stal se na chvilku Pathfinderem (hlavní protagonista mající zvláštní schopnosti). Bez mučení přiznávám, že svět jako vystřižený z každého dobrého sci-fi v kombinaci s epickými výjevy doplněnými podmanivou hudbou mě mile překvapil. Onen negativní opar na adresu všech chyb jsem brzy vyléčil a s neutrálním pohledem na věc rozjel osmihodinovou partii. Překlad stále chyběl, ale na zkoušku hry potřeba nebyl. Pravdou je, že strnulost či zastaralost mimiky obličejů byla patrná, nicméně ne natolik, aby rušila. Příběh se rozjížděl dle mého názoru v jasných a přiměřených nuancích, které doplňovaly postavy, zatím neznáme, ale nijak nezajímavé. Prostě hra ve smyslu: „proč ne?“
Celý obsah této stránky je určen pouze pro předplatitele s příslušným typem předplatného.
Omlouváme se, ale k této stránce aktuálně nemáte přístup. Co může být špatně?
- Nejste přihlášen(a)
- Nemáte aktivní předplatné, které obsahuje přístup do tohoto příspěvku
Přihlášení: