Památka zesnulých

Během prvních dvou listopadových dnů probíhají svátky zemřelých – 1. listopadu svátek Všech svatých a 2. listopadu Dušičky. Dříve byly tyto svátky vnímány jako jeden a lidé věřili, že v noci z 1. na 2. listopadu se mohou setkat se svými zesnulými příbuznými. Během této doby mohli také očistit jejich duše, ať už modlitbou, mší nebo třeba dobrým skutkem.

Pokud se někdo pohoršuje nad Halloweenem, který se postupně vkradl i do českých domácností, rád bych v souvislosti s tímto obdobím a především Památkou zesnulých upozornil, že koledovat se o “Dušičky” chodilo na začátku 20. století např. v jižních Čechách. Tradice byly totiž i v našich končinách různé. 

Dříve se tyto svátky neobešly bez jídla a často se pekly třeba bochánky, rohlíky, věnečky, ale i tvary podobající se zkříženým kostem, takzvané kosti svatých. Lidé z okolí Českého Krumlova mohou znát tzv. “chození po rohlíkách”, jak se tamní koledě říkalo. Odměnou koledníkům bylo většinou pečivo. 

S Památkou zesnulých je spojena také řada příběhů. V jednom takovém se říká, že se v tento den mohly duše zemřelých vracet zpátky na svět a pomáhat živým nebo naopak odplácet těm, kteří jim za života nějak ubližovali. Zapálené svíčky pak měly pomoci najít duším cestu do světa živých. 

Včerejší vydání deníku Právo se např. krátce věnuje zvláštnímu zvyku v Ratíškovicích v Kyjovském Dolňácku, kde se na hroby dětí pokládají polštářky jako symbol nevinnosti. V této obci na jihu Moravy se snaží udržovat místní tradice a tak polštářek mají i zesnulí svobodní. Tyto polštářky se dříve vycpávaly senem a uprostřed byli např. andílci. 

Noc z prvního na druhý listopad je spojena s mnoha dalšími lidovými zvyky a pověrami. Někde se např. na okně nesměla nechávat žádná nádoba , aby do ní přicházející duše nespadla. Uklizeny by měly být také všechny ostré předměty, aby se o ně duše mrtvých neporanily. 

Svíčky se večer o svátku Všech svatých zapalovaly ve zvláštních lampách obsahující máslo, které bylo určeno pro duše zesnulých. Původně německý zvyk – zapalování svíček v lucerničkách – se zase uchytil v jižních Čechách. 

Křesťané spojili svátek Všech svatých a Dušičky s projevem milosrdenství a rozdáváním jídla. Pečivo ve tvaru zkřížených kostí nebo kříže dostávali většinou chudí lidé a žebráci. Tento zvyk byl přitom dodržován po celé Evropě. Darování pečiva chudým mělo zároveň představovat dobrý skutek, zabraňující utrpení duší v očistci. 

V současnosti jsou tyto svátky spojeny především s navštěvováním hřbitovů, úpravou hrobů a zapalování svíček. Jejich zdobení věnci, případně čerstvými květinami, se traduje od první republiky, ale někde se tento zvyk objevuje až po druhé světové válce. Dodnes bývá zvykem zapalování svíček také na starých a opuštěných hrobech. 

Zapalování svíček by však nemělo být pouze formálním aktem, ale lidé by si měli především uvědomit a připomenout pomíjivost lidského života. Vždyť ode dneška za 100 let tu většina z nás už nebude. Bude však někdo, kdo si vzpomene a svíčku nám zapálí? 

Zdroj: vlastní, Právo, Wikipedie, Eurozprávy.cz Foto: Pixabay.com

Jak se ti líbil tento článek?

Průměrné hodnocení: / 5. Celkem hlasů:

Zatím nikdo nehodnotil.

Komentujte

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaš