Lidé starší 60 let si často věří, že podvod dokážou rozpoznat, přesto může být jejich skutečná připravenost menší. Průzkum mezi 525 lidmi ve věku 60 až 80 let ukázal, že téměř polovina dotázaných považuje svou schopnost odhalit podezřelé zprávy či telefonáty za dobrou. Devět z deseti zároveň správně označilo naléhavost a nátlak za hlavní varovné znaky.
Novou výzvu představují falešné hlasy a videa vytvořené umělou inteligencí. Obavu, že takový obsah nerozeznají, vyjádřilo 38 procent respondentů a více než čtvrtina o podobném typu podvodů dosud ani neslyšela. Jen šest procent lidí přitom připustilo, že by se mohli sami stát obětí.
Závažným zjištěním je také neochota požádat po podvodu o pomoc. Celkem 45 procent dotázaných by se pokusilo situaci vyřešit vlastními silami a nikomu by se nesvěřilo. Na policii by se obrátilo 18 procent lidí, na banku 16 procent a stejný podíl by požádal o pomoc své blízké.
Mlčení může souviset se studem nebo pocitem osobního selhání. Podvod totiž nezasahuje jen finance, ale také sebedůvěru a jistotu při dalším používání technologií. Právě rychlá konzultace s rodinou, bankou nebo policií přitom může pomoci zabránit větším škodám.
Podvodníci využívají psychologický tlak, emoce i stále přesvědčivější digitální nástroje, takže obětí se může stát člověk bez ohledu na věk či zkušenosti. Důležitou součástí prevence proto není jen znalost varovných signálů, ale také ochota podezřelou situaci zastavit, ověřit a včas se obrátit na někoho dalšího.
Zdroj: vlastní, ČTK Foto: pixabay.com, GPT 5.6