eListy.cz

A jak se, prosím, bavíte vy?

Doba covidová mimo jiné ukázala jednu naprosto jasnou věc. Většina Čechů ke svému životu nepotřebuje kulturu a umění. Jsou to právě oblasti, kterých se lidé zbavili jako prvních, bez připomínek a s poměrně  lehkým srdcem. Poskytuje to vcelku tristní obraz naší společnosti, která nikterak kulturní nebyla ani v době předcovidové. Ono nestačí, že ministr kultury je akulturní a nehnul ani prstem, aby situaci zvrátil. Ono nestačí, že kromě několika online akcí se neděje nic; ono je třeba si do umělců také sem tam kopnout. Nazvat všechny herce šašky, muzikanty šumaři, obecně je nazvat darmošlapy a darmožrouty, kteří můžou leda tak táhnout do fabrik nebo za kasu supermarketu. To je, prosím, většinový názor Čechů. 

Ovšem takovým Čechům nemá vůbec smysl vysvětlovat, že počet pracovních míst v továrnách a v hypermarketech není nekonečný a že některé umělce ani do zdravotnictví nevzali. Ti, co o nás rozhodují, kvůli své chaotičnosti a nabubřelosti neomezené moci hodili přes palubu většinu našeho národa – děti, rodiče, školy, živnostníky, kulturu, zkrátka všechno, co není ve spektru jejich zájmu. Po roce už jsme tak nějak otupělí  a jen čekáme, až to konečně skončí. Chtěla jsem přispět k tomu všeobecnému blahu a nechala se naočkovat, ačkoli jsem byla zásadně proti. A co se tím změnilo? Moji žáci se mi do školy nevrátili, musím nadále nosit respirátor a nikam nemůžu. CELÝ ČLÁNEK

Vzpomínka na Divoký hon

Herní série Zaklínač má tu výhodu, že vychází z díla jednoho z nejlepších autorů slovanské fantasy Andrzeje Sapkowskeho. Pokud máte rádi tento druh literatury a ještě jste nečetli žádnou z jeho povídek či přímo ság o zaklínači Geraltovi z Rivie, rozhodně byste to měli napravit. Dnes se ale podíváme na třetí díl počítačové verze zaklínače s názvem Divoký hon.

Třetí Zaklínač se může chlubit tím, že získala přes 800 herních ocenění a já se v tomto článku zaměřím na to, čím si toto dílo získalo moje sympatie. Divoký hon jsem pořídil i s datadisky Srdce z kamene a O víně a krvi. Budete-li o Zaklínači uvažovat, rozhodně doporučuji zakoupit titul právě s tímto obsahem!

Samotná hra má dlouhou herní dobu a nepočítejte s tím, že byste to měli za sebou během několika večerů. Tedy alespoň v případě, že nebudete přeskakovat dialogy a příběhem se začnete brodit tempem pozvolným a vychutnávat si postupně všechny úžasné detaily hry. Často se mi stávalo, že jsem zabředl u vedlejších úkolů, které upoutaly moji pozornost stejně silně, jako hlavní děj. První pohled na hru už na stránkách blogu Prasklá moucha, který předcházel eListům sepsal Alahar, takže zde nebudu opakovat již zmíněné skutečnosti, ale uvedu všechny přednosti Divokého honu, které se mi právě divoce honí v hlavě! CELÝ ČLÁNEK

Jak jsem vyznala lásku Jirkovi Macháčkovi

Dnes večer se stalo něco hodně zvláštního. Neskutečně moc pocitů při sledování NÁROD SOBĚ, KULTURA TOBĚ! Dnes večer jsem opět byla pod podiem skvělých muzikantů, herců a tanečníků, a dalších umělců. Za celý večer mi bylo několikrát do breku, asi 4x jsem se regulérně rozbrečela a zároveň v sobě měla opět ten pocit, že můžu být u toho, když někdo tvoří, protože, ten neskutečně krásný první moment, když vzniká dílo vám před očima a vy to vidíte na vlastní oči, je prostě krásný – tak na mě působí umění.

Celý živý pořad byl dokonalý právě tím, že v něm byly věci naprosto nedokonalé, nepovedené a místy i vážně trapné, ale to prostě k živému vystoupení patří. Navíc čas na přípravu byl jistě víc než šibeniční. Všechno sedlo jak „prdel na hrnec“! Zas jsem mohla být chvíli hrdá na českou šikovnost, talent a empatii. V poslední době totiž nabývám dojmu, že to s naší společností jde dost rychle z kopce a brzdový destičky máme sjetý na plech! CELÝ ČLÁNEK