eListy.cz

Sbohem, má milovaná átéerko…

16.3. oslavím rok od svého posledního služebního letu. Odehrál se na airbusu 319 a směřoval do ruské Samary a zpět. Byl to noční let a jelikož noc před tím jsem pro změnu letěla do Kazaně, z té druhé noční už si pamatuji méně než z té první. V tu chvíli už se kolem nás začalo rozpínat něco, co už dávno nechci pojmenovávat ani zmiňovat. Nikdo z nás neměl tušení, co nás čeká.

Zcela bez jakékoli ochrany dýchacích cest jsme s kolegyněmi s obrovským zaváháním a hrůzou pohlédly na každého, kdo jenom malinko v kabině zakašlal. Ač jsem měla na březnovém plánku poměrně slušnou skladbu letů, bylo mi jasné, že už se nikdy neuskuteční. Pořídila jsem si několik fotografií letadla i mých kolegyň a odcházela domů s pocitem – tak buď za 14 dní, nebo nikdy. A mé podvědomí mi napovídalo, že ta druhá varianta bude správná.. CELÝ ČLÁNEK

Vzpomínka na Divoký hon

Herní série Zaklínač má tu výhodu, že vychází z díla jednoho z nejlepších autorů slovanské fantasy Andrzeje Sapkowskeho. Pokud máte rádi tento druh literatury a ještě jste nečetli žádnou z jeho povídek či přímo ság o zaklínači Geraltovi z Rivie, rozhodně byste to měli napravit. Dnes se ale podíváme na třetí díl počítačové verze zaklínače s názvem Divoký hon.

Třetí Zaklínač se může chlubit tím, že získala přes 800 herních ocenění a já se v tomto článku zaměřím na to, čím si toto dílo získalo moje sympatie. Divoký hon jsem pořídil i s datadisky Srdce z kamene a O víně a krvi. Budete-li o Zaklínači uvažovat, rozhodně doporučuji zakoupit titul právě s tímto obsahem!

Samotná hra má dlouhou herní dobu a nepočítejte s tím, že byste to měli za sebou během několika večerů. Tedy alespoň v případě, že nebudete přeskakovat dialogy a příběhem se začnete brodit tempem pozvolným a vychutnávat si postupně všechny úžasné detaily hry. Často se mi stávalo, že jsem zabředl u vedlejších úkolů, které upoutaly moji pozornost stejně silně, jako hlavní děj. První pohled na hru už na stránkách blogu Prasklá moucha, který předcházel eListům sepsal Alahar, takže zde nebudu opakovat již zmíněné skutečnosti, ale uvedu všechny přednosti Divokého honu, které se mi právě divoce honí v hlavě! CELÝ ČLÁNEK

Jak jsem vyznala lásku Jirkovi Macháčkovi

Dnes večer se stalo něco hodně zvláštního. Neskutečně moc pocitů při sledování NÁROD SOBĚ, KULTURA TOBĚ! Dnes večer jsem opět byla pod podiem skvělých muzikantů, herců a tanečníků, a dalších umělců. Za celý večer mi bylo několikrát do breku, asi 4x jsem se regulérně rozbrečela a zároveň v sobě měla opět ten pocit, že můžu být u toho, když někdo tvoří, protože, ten neskutečně krásný první moment, když vzniká dílo vám před očima a vy to vidíte na vlastní oči, je prostě krásný – tak na mě působí umění.

Celý živý pořad byl dokonalý právě tím, že v něm byly věci naprosto nedokonalé, nepovedené a místy i vážně trapné, ale to prostě k živému vystoupení patří. Navíc čas na přípravu byl jistě víc než šibeniční. Všechno sedlo jak „prdel na hrnec“! Zas jsem mohla být chvíli hrdá na českou šikovnost, talent a empatii. V poslední době totiž nabývám dojmu, že to s naší společností jde dost rychle z kopce a brzdový destičky máme sjetý na plech! CELÝ ČLÁNEK