Problém tradiční základní školy, kterou jsem měl kdysi dávno tu povinnost navštěvovat, spočíval v tom, že děti, které prokazatelně pobývaly na vesnici, nenaučila to nejzákladnější – chytat slepice. Přitom by stačilo tak málo: zařadit Slepicochyt mezi Češtinu a Tělocvik. Kdybychom se totiž intenzivně věnovali Slepicochytu, nebyl bych za blbce ve chvíli, kdy si k nám … Číst dál

Široké spektrum úsměvů i ňader, které se nemohly vejít do výstřihu, ale nakonec se to nějakým zázrakem povedlo! Ve cvičebním úboru i večerních šatech, v teniskách i obuvi společenské. Jsou tu zkrátka všechny ženské! Z Prahy i mimopražské, ze Země i z vesmíru. Stačí mít jen naději i víru, že jedna z nich to možná … Číst dál

Tuzemský předvolební bizar mě opět utvrdil v tom, že politika na naše stránky nepatří a nikdy patřit nebude. O tom, zda je hlava našeho státu pomazaná, nebo jde snad o zcela jiné přídavné jméno, už si musíte rozhodnout sami, bez mého našeptávání. Já si ten mediální cirkus sice celkem užíval, ale zároveň mi z toho … Číst dál

Zase se to opakuje: začátek školního roku, vyprodané penály i cvičky, nával u psychologů a hlavně ty nástěnky! Nástěnky jsou poctivým základem každé učebny v každé historické i roční době. Obsah a estetika se mění, zejména v průběhu roku kdy už se naplno rozjíždí kreativita žáků a studentů, aby se z původně nudného originálu stalo … Číst dál

Původně jsem myslel, že budu zase psát o smyslu a podstatě života a dlouhé hodiny rozmýšlel, jak co nejlépe vystihnout své momentální pocity. Zvažoval jsem slova a jejich pořadí, v duchu jsem si uspořádal dokonce i první větu! A pak jsem se rozhodl, že vám napíšu o svém prvním nákupu v e-shopu s oblečením About … Číst dál

Zase se to opakuje: polovina prázdnin utekla jako voda a já mám pocit, že léto ještě ani nezačalo. Všechno se mrknutím oka vytratí, aniž bych si to stačil pořádně uvědomit. A když si to nakonec uvědomím, už je podzim a za létem zbylo jen pár hřejivých vzpomínek. Takhle je to bohužel rok co rok, stejně … Číst dál

Zase se to opakuje: konec školního roku, loučení s kolegy i studenty a prázdniny na krku! To, co je ale letos jiné, jsou emoce. Měl jsem totiž naposledy DI2 a MN2 – dvě třídy, které mi přirostly k srdci. Mám ten dojem, že i moje stopa se v jejich světě opuštěním školy pravděpodobně neztratí. Ano, … Číst dál

Neměl jsem v úmyslu vydávat svůj editorial pouze jednou za tři měsíce. Měl jsem v úmyslu vydávat svůj editorial na začátku každého měsíce! To, co máme v úmyslu bohužel občas nepředstavuje budoucí realitu, ani když se o to pokoušíme sebevíc. Je zřejmé, že jsem se v uplynulých třech měsících pokoušel málo, a proto se musím … Číst dál

Téma, které se v lednovém vydání pořadu Téma měsíce na eRadiu otevřelo, znělo na první pohled jednoduše: Musíme mít v životě všechno vyřešeno? O to silněji ale rezonovalo. Dotýká se totiž pocitu, který dnes zažívá mnoho lidí – tlaku na to, abychom měli jasno, plán, směr a odpovědi. Ideálně hned. V diskusi zaznělo několik různých … Číst dál

Tak jsme úspěšně přežili rok 2025! Tohle číslo představovalo v době, kdy jsem byl malý kluk budoucnost, ve které už lidstvo běžně používá osobní teleport, nebo alespoň létající auta a roboti nám doma nejen vynášejí odpadky, ale také stelou postel, vaří a celkově se starají o naše pohodlí. Jak můžeme vidět – začal rok 2026 … Číst dál

Možná jste si všimli, jak se dnešní svět tváří, že běží na rychlostní limit, který by nezvládl pomalu ani hyper člověk. Na spoustu věcí máme „deadline“, všechno musí být okamžitě a ideálně ještě včera. A mezi tím vším stojíme my — lidé, kteří se snaží stíhat úplně všechno, jen občas zapomeneme stihnout sami sebe. O … Číst dál