Skočili jsme z léta rovnou do studeného podzimu. Zatímco o minulém víkendu nás až nepřirozeně hřálo slunce, hned v pondělí nastoupilo sychravé počasí. Žádný pozvolný přechod. Jako bychom přešli z žáru slunce hned do listopadové deprese. Myslím to jenom jako příměr. Naštěstí mě žádné chmury nepřepadají. Ačkoli jsem v předešlých letech velmi těžce nesla konec léta a v hlavě mi … Číst dál

Nevím, zda je to nějaký úzus, ale během letních prázdnin nás to táhne směrem k vodě. Už když jsem byla malé dítě, vždycky se vybíraly destinace podle toho, zda se v místě dalo koupat. Určitě je to primárně tím, že se v létě předpokládá velké vedro, a tak potřebujeme nějakou oázu, kde se můžeme svlažit. A i kdyby … Číst dál

„Snídani sněz sám, oběd dej svému příteli a večeři svému nepříteli,“ tak praví lidová moudrost. Říkával mi to můj dědeček, když jsem byla hodně malá a vůbec jsem tomu nerozuměla. Teprve v pozdějším věku jsem se začala v tomto přísloví orientovat. A již mnoho let se jím řídím. Tedy alespoň první částí. Svoji snídani nikomu za žádnou … Číst dál

„Jak na Nový rok, tak po celý rok!“ říká nejznámější české přísloví. V tento den, tj. 1. ledna, bychom se měli vyhnout hádkám. Neměli bychom jíst zajíce, aby nám štěstí neuteklo. Naopak bychom měli jíst čočku, abychom měli hodně peněz a aby se nás držely. Nemělo by se uklízet, abychom se v novém roce neudřeli. Také se … Číst dál

Tak jistě, naše rodina měla vždycky psa. S kratšími pauzami, které se objevily buď proto, že jsme zrovna truchlili nad ztrátou, nebo jsme byli ve fázi výběru psa nového. Vždycky to byl pes přes známé nebo obyvatel útulku. Když jsem byla dítě, chtěla jsem psa, abych ho mohla tahat, vozit v kočárku a kdyby se … Číst dál

… a s grácií, chtělo by se dodat. Ano, má to být narážka na známou repliku dramatika Edmonda Rostanda ze hry Cyrano z Bergeracu. A to je můj problém, leckdy mě napadne název článku, který se mi líbí, ale vlastně absolutně netuším, jaký text bych pod ten titulek asi tak mohla napsat. Během několika bezesných … Číst dál

„…a ať se ti splní všechna tvá přání a sny!“ tak to už je moje standardní douška, když někomu přeji k narozeninám či svátku. Jasně, přát zdraví je nejdůležitější, ale sny jsou stejně tak potřebné. Na věku nezáleží. Sny byste měli mít pořád, aby měl život nějakou šťávu a také pro vás jistý hybný motor a … Číst dál

Pes. Vždycky v naší rodině byl. Až na krátké pauzy. Vždycky to byl rovnocenný partner. Mazlíček, ňuňánek, prdelka a mnoho dalších deminutivních tvarů bych pro toho pejsánka vymyslela. Hafíček, ťutínek, rozmazlínek, Bafík. Prostě němá tvář, která vás nikdy nenechá ve štychu, vždy vás povzbudí, oblíže vás a umazlí vás téměř k smrti. Psa jsem, pochopitelně, … Číst dál