Skočili jsme z léta rovnou do studeného podzimu. Zatímco o minulém víkendu nás až nepřirozeně hřálo slunce, hned v pondělí nastoupilo sychravé počasí. Žádný pozvolný přechod. Jako bychom přešli z žáru slunce hned do listopadové deprese. Myslím to jenom jako příměr. Naštěstí mě žádné chmury nepřepadají. Ačkoli jsem v předešlých letech velmi těžce nesla konec léta a v hlavě mi … Číst dál

Nevím, zda je to nějaký úzus, ale během letních prázdnin nás to táhne směrem k vodě. Už když jsem byla malé dítě, vždycky se vybíraly destinace podle toho, zda se v místě dalo koupat. Určitě je to primárně tím, že se v létě předpokládá velké vedro, a tak potřebujeme nějakou oázu, kde se můžeme svlažit. A i kdyby … Číst dál

„Snídani sněz sám, oběd dej svému příteli a večeři svému nepříteli,“ tak praví lidová moudrost. Říkával mi to můj dědeček, když jsem byla hodně malá a vůbec jsem tomu nerozuměla. Teprve v pozdějším věku jsem se začala v tomto přísloví orientovat. A již mnoho let se jím řídím. Tedy alespoň první částí. Svoji snídani nikomu za žádnou … Číst dál

„Jak na Nový rok, tak po celý rok!“ říká nejznámější české přísloví. V tento den, tj. 1. ledna, bychom se měli vyhnout hádkám. Neměli bychom jíst zajíce, aby nám štěstí neuteklo. Naopak bychom měli jíst čočku, abychom měli hodně peněz a aby se nás držely. Nemělo by se uklízet, abychom se v novém roce neudřeli. Také se … Číst dál

Tak jistě, naše rodina měla vždycky psa. S kratšími pauzami, které se objevily buď proto, že jsme zrovna truchlili nad ztrátou, nebo jsme byli ve fázi výběru psa nového. Vždycky to byl pes přes známé nebo obyvatel útulku. Když jsem byla dítě, chtěla jsem psa, abych ho mohla tahat, vozit v kočárku a kdyby se … Číst dál