eKLUB
BLOG / LAĎKY BLOG
eKLUB
Logla mého mládí
eKLUB
Nebe na zemi
Sbohem, má milovaná átéerko…
eKLUB
Cítit jaro ve vzduchu
Musela jsem tam…
eKLUB
Vůbec nic se neděje, vůbec nic
Kafe a čokoláda
eKLUB
Škola – základ života
eKLUB
Pekelný zmrzlinostroj
eKLUB
Stařeny na chmelu (2. část)
Stařeny na chmelu (1. část)
eKLUB
Dlouhý vlasy krátkej rozum?
Teď, když máme víc času
eKLUB
SEOUL STILL IN MY SOUL
LAĎKY BLOG
A co teď?
Ve chvíli, kdy se vám narodí dítě nepřemýšlíte o tom, že vám jednou odejde z domu. Nepřipouštíte si to pěknou řádku let, kdy si ho pipláte a utváříte pozvolna k obrazu svému. Jenomže ten moment „dospělosti“ a osamostatnění se nenávratně blíží každým dnem. Je to přirozený proces, ale pro rodiče, a matky obzvlášť, nejtěžší chvíle života. Musíte … Číst dál
Logla mého mládí
Chtěla bych poděkovat mému bývalému kolegovi, jehož nedávný komentář k fotografii na mém facebookovém profilu dal titulek tomuto článku. Dlouho jsem přemýšlela, jak bych to dnes nazvala a toto mi připadá asi tak nejvýstižnější. Bude vysvětleno níže. Letošní prázdniny se pro mě staly takovou reminiscencí do mládí. Po letech, kdy pro mě léto znamenalo pracovně … Číst dál
Nebe na zemi
Dneska by se to mohlo jmenovat klidně v Českém ráji je ráj, ale tento titulek bude příznačnější, ač na rozdíl od Voskovce a Wericha alespoň částečně na nirvánu, Olymp i nebe věřím. Jsem s nimi ale zajedno v názoru, že my sami jsme strůjci svého vlastního štěstí a že náš pohled na svět a vše, … Číst dál
Sbohem, má milovaná átéerko…
16.3. oslavím rok od svého posledního služebního letu. Odehrál se na airbusu 319 a směřoval do ruské Samary a zpět. Byl to noční let a jelikož noc před tím jsem pro změnu letěla do Kazaně, z té druhé noční už si pamatuji méně než z té první. V tu chvíli už se kolem nás začalo rozpínat něco, co … Číst dál
Cítit jaro ve vzduchu
Určitě to všichni znáte ze své vlastní zkušenosti. Z ničeho nic, klidně uprostřed tuhé zimy, se nadechnete a cítíte jaro ve vzduchu. Nevím, co to způsobuje, ale najednou něco dráždí smyslové buňky v nose a vy víte, že jaro se nezadržitelně blíží. Tento slastný pocit jsem pocítila asi před třemi týdny, takhle odpoledne, ve středu, když jsem … Číst dál
Musela jsem tam…
Nosím si v sobě utkvělé představy o tom, co bych měla udělat, kam bych měla jít nebo jet, co bych měla prožívat, s kým bych se měla vidět, koho bych měla oslovit. Tento výčet není zdaleka celý. V nečekaném momentě mi něco uvnitř mě napoví, kam bych se tak měla vrtnout, k čemu bych se … Číst dál
Vůbec nic se neděje, vůbec nic
Někdy mám prostě chuť říct: “ Milý roku 2020, na slovíčko a nebude to příjemné povídání.“ “ Milý roku 2020 jako fakt hodně mě nebavíš. Trapnější dobu jsem ve svém životě opravdu nezažila. Ztráty letošního roku už nebudu vypočítávat. Na jednoho člověka už je to opravdu moc.“ Všichni jsme měli plány, co všechno letos podnikneme, … Číst dál
Kafe a čokoláda
Nikdy jsem nepatřila k ikonám zdravé výživy. Jisté záblesky stravovat se „správně“ tu ale vždycky byly. Někdy mám přímo záchvat touhy to změnit. Stane se tak zejména tehdy, když se postavím na váhu. Tak doma ji raději nemám, asi by mě to svádělo vážit se každý den a kontrolovat tak kolísání mé hmotnosti. Se zdravou … Číst dál
Škola – základ života
Jako první se mi vybaví filmová komedie Martina Friče z roku 1938 o studentech a kantorech na reálném gymnáziu. Zápletka se točí kolem přípravy studentů na sportovní závody o středoškolský pohár. Řediteli se však dostane do ruky recesistický třídní časopis „Řev septimy“, ve kterém autor karikuje jednotlivé členy učitelského sboru. Ředitele to popudí natolik, že … Číst dál
Pekelný zmrzlinostroj
… a skladník, který si rozhodně Vergilia v originále nikdy nepřečte Přistřihli nám křídla a my jsme s kolegy vyhlásili soutěž v tom, kdo si najde nejtrapnější brigádu. Probíhají nějaké ty Lidly, například. Jeden kolega začínal jako doplňovač zboží do regálů a po pár týdnech povýšil až na kasu. Jeho plat se ale, bohužel, s … Číst dál
Stařeny na chmelu (2. část)
Podtitul Paní Naďa je za vodou, nepochválí však ani náhodou… Minule jsem dosti obšírně pojednala o jídle jako největším rozptýlení celého dne. Kvůli jídlu jsme však na chmel nikdo nejel, že ano. Dnes už mohu říci, že jsem nečekala, že práce s chmelem je tak rozmanitá. To máte rozmotat dráty, naměřit správnou délku drátu, vzít … Číst dál
Stařeny na chmelu (1. část)
Chceš-li poznat sám sebe, chceš-li se o sobě něco dozvědět, vyraz si na chmelovou brigádu! Po počátečních šocích, kdy začneš pochybovat o tom, že to můžeš fyzicky i psychicky zvládnout, přijde smíření a nakonec si začneš vážit sám sebe. Posuneš své schopnosti a možnosti až za hranice, o nichž se ti nikdy nezdálo. Možná i … Číst dál
Dlouhý vlasy krátkej rozum?
No, to je mi ale pěkné rčení. A jestlipak se zakládá na pravdě? Do té doby, co jsem měla ultrakrátké vlasy, jsem jistě připouštěla jeho pravdivost. Ale když jsem si ve zcela nedávné době nechala vlasy povyrůst, už bych trochu oponovala:-) Kdyby rozum rovnal se přemýšlení, musela bych mít jeden z nejdelších rozumů na světě. … Číst dál
Teď, když máme víc času
Po prvotních oprávněných šocích z toho, co nám naše vláda v těchto dnech připravila, se pomalu začínáme zklidňovat. Mohli bychom do nekonečna diskutovat o nesmyslnosti omezení, ve chvíli, kdy v celé republice žalostně chyběly respirátory a roušky, kdy nezodpovědní občané navrátivší se z rizikových oblastí se naprosto bez skrupulí pohybovali na veřejnosti. Ještě před čtyřmi … Číst dál
SEOUL STILL IN MY SOUL
Odpusťte mi, prosím, titulek v angličtině, ale nemohu jinak. Někdy se mi zdá, že angličtina lépe vyjádří podstatu věci, ač je ale oproti češtině, pochopitelně, lexikálně omezená. Navíc ta aliterace v titulku, ta se mi takhle ještě nikdy nepovedla. Když v roce 1988 probíhaly Letní olympijské hry v jihokorejském Soulu a Florence Griffith Joyner vyhrávala … Číst dál