No, to je mi ale pěkné rčení. A jestlipak se zakládá na pravdě? Do té doby, co jsem měla ultrakrátké vlasy, jsem jistě připouštěla jeho pravdivost. Ale když jsem si ve zcela nedávné době nechala vlasy povyrůst, už bych trochu oponovala:-) Kdyby rozum rovnal se přemýšlení, musela bych mít jeden z nejdelších rozumů na světě. Možná je dobře, že ještě nikdo nevymyslel přístroj na měření průtoku myšlenek hlavou člověka. V případě měření mé osoby by se musel takový přístroj zákonitě přehřát a možná by ho to i vyřadilo z provozu. Snad je také lepší, že nikdo ani nepřišel se vzorcem, kterým by se množství myšlenek za časovou jednotku dalo vypočítat. V mém případě by se muselo dojít k závěru, že příklad nemá řešení.

Ne, není to proto, že bych byla tak chytrá. Vždyť kdo říká, že všechny ideje, co nám přijdou na mysl, musí být vždy jen inteligentní? Mě napadají vesměs šílené kraviny, sem tam i něco smysluplného. Jenomže to, jak vám ta hlava pořád šrotuje, to je prostě nesnesitelné. Nemůžete z toho spát, hlava vás bolí. Chcete všechny ty myšlenky, pocity a leckdy i nápady naprosto vypudit, ale ono to nejde. Ta naše hlava je prostě takové naše prokletí.