11:44iPHONE DUO? PĚKNÉ!

Přepište své názory. Polské pobřěží je krásné.

BLOG · 8. 8. 2026 · Laďka · 6 min čtení

My Češi se z nějakého důvodu koukáme na Polsko s despektem. Představa, že bychom tam trávili dovolenou nás nenaplňuje optimismem, protože Řecko je, pochopitelně, atraktivnější a tak nějak na vyšší úrovni. A spoustě lidí jde hlavně o to, aby se mohli prezentovat nádhernými fotografiemi a dechberoucími scenériemi, udělat si selfie s nějakou ikonickou stavbou či se západem slunce v nejprofláknutějším městečku Santorini, tedy v Oie (mimochodem jedno z největších zklamání v mém životě). Co když vám ale řeknu, že Polsko je nádherné, je tam málo turistů a má kouzelnou přírodu?

Ano, také jsem měla předsudky. Možná kvůli kauzám s potravinami, jako třeba s přidáváním technické soli, špatnými vejci, masem. Polština, ačkoli jde o západoslovanský jazyk, tedy o stejnou skupinu jako čeština, se mi, upřímně, moc nelíbí. Je taková ušišlaná a legrační. Už jen ty telefony komorkowe! Ale zase se dost pobavíte. Myslím to vše s naprostou úctou a láskou k tomuto jazyku. Aby nedošlo k omylu. Z Polska jsem znala jen Krakov, který, mimochodem, za mě patří k nejnádhernějším městům, které jsem kdy viděla. Do Varšavy by mě asi nenapadlo cestovat, přiznávám. Teď ten Balt, to je studené moře. Nakonec jsem ale odhodila veškeré své předsudky, ani jsem se nemusela moc přemáhat a s dcerou jsem vyrazila směr Gdaňsk.

Přiznávám, že rozhodl fakt, že Polsko je „dog friendly“ země a psi jsou všude vítáni. Chtěla jsem našemu rozmazlenému mazlíčkovi dopřát to, co zažívají psi žijící u moře. Běhat po plážích, ráchat se ve vodě, zažít pořádnou zábavu a legraci, kterou s ním můžeme sdílet. A navíc počasí je tam pro chlupatého psa mnohem přijatelnější než v jiné „mořské“ zemi.

Cesta autem se dá zvládnout i s tou šelmou. Tedy pokud děláte časté zastávky. Hned když přejedete německo-polské hranice, všimnete si, že polská krajina je divočejší, pestřejší, nezkaženější než ta německá „plastová“ a dokonale úhledná. Nepotřebujete dálniční známku, v některých částech se platí mýto, ale nejsou to žádné závratné sumy. Navíc se placeným úsekům můžete vyhnout.

Ubytovali jsme se v penzionu na ostrově Sobieszewo, ve staré části Gdaňsku, asi 20 minut od pláže. Výhodou byla poloha hotelu, jelikož byl hned u nádherného jezera, v klidné části, blízko lesa. K moři i do města se sice muselo jet autem, ale to opravdu vůbec nevadilo, jelikož to nebyly velké vzdálenosti.

Z pláže Wyspie Sobieszewska si můžete dojít až do města Sopoty a to ať už přímo po pláži, nebo po promenádě. Téměř každých 100 m narazíte na stánky s kávou, nápoji a zmrzlinou, dokonce se zmrzlinou pro psy. Některé pláže jsou přímo pro psy, ale v podstatě mohou kamkoli, pokud je máte pod kontrolou, jelikož to není explicitně zakázáno, a navíc místní jsou opravdu na čtvernohé přátele zvyklí. V tamních restauracích si dáte místní speciality jako bigos, žurek nebo golabki, ale pochopitelně také jídlo, na které jste zvyklí z každé „lepší“ restaurace u nás. I v turisticky exponovaném městě Sopoty jsou ceny velmi přijatelné.

Pláže jsou čisté a místní psi tam opravdu dovádějí o sto šest. Doporučuji však obezřetnost a mít psa na vodítku. Hlavně pokud je u moře poprvé a neví moc, co se s ním děje. Ta voda divně teče a má zajímavou chuť, je trochu agresivní (to si myslí pes). Pokud chcete poškádlit své štěstí a možná i spatřit tuleně ve volné přírodě, nejlepšími místy jsou Mikoszewo a Swibno. Jde o přírodní rezervace, kde je moře divoké a ve mně docela budilo respekt. Navíc zaznamenaný tuleň ve mně nevzbudil vlnu rozplývání se nad nekonečnou roztomilostí, ale spíše ve mně probudil smutek, jelikož byl mrtvý a ležel na pláži. Asi bych si ho ani nevšimla. Byl daleko od nás, ale hejno racků, kteří ho ohlodávali, to se nedalo přehlédnout. Sice jsem takový zážitek opravdu nechtěla, ale nad silou přírody nemáme žádnou moc a bohužel i toto k životu patří.

Zatímco u moře bylo příjemně, foukal větřík i silný vítr a neustále jste si museli oblékat a zase svlékat mikinu a podrobovat se těm výkyvům, v samotném městě Gdaňsku bylo vedro k padnutí. Město je to nádherné, s přístavem, mnoha světskými i církevními památkami a architektonickými skvosty. Staré město je malebné, najdete tu renesanční i gotické budovy, úzké uličky, skvělé restaurace i útulné kavárničky. A zcela oprávněně se Gdaňsku přezdívá historická perla polského severu.

Polsko na mě udělalo ten nejlepší dojem. Vlastně musím přiznat, že mě pozitivně překvapilo. Já mu totiž moc nevěřila. I lidé byli velmi příjemní. Na jednu stranu mi připadá absurdní, že se s nimi musíme bavit anglicky, abyste si rozuměli. Vždyť jsme Slované! Jenomže ona je ta polština vážně diametrálně odlišná od češtiny. Do Polska jsem odjížděla s předsudky. Vrátila jsem se však s přesvědčením, že je to jedna z nejvíce podceňovaných zemí v Evropě. Až příště uslyším, že v Polsku není co vidět, budu vědět, že pravda je úplně jinde.

Zdroj: vlastní Foto: vlastní

Napsat komentář

Přepište své názory. Polské pobřěží je krásné.

My Češi se z nějakého důvodu koukáme na Polsko s despektem. Představa, že bychom tam trávili dovolenou nás nenaplňuje optimismem, protože Řecko je, pochopitelně, atraktivnější a tak nějak na vyšší úrovni. A spoustě lidí jde hlavně o to, aby se mohli prezentovat nádhernými fotografiemi a dechberoucími scenériemi, udělat si selfie s nějakou ikonickou stavbou či se západem slunce v nejprofláknutějším městečku Santorini, tedy v Oie (mimochodem jedno z největších zklamání v mém životě). Co když vám ale řeknu, že Polsko je nádherné, je tam málo turistů a má kouzelnou přírodu?

Ano, také jsem měla předsudky. Možná kvůli kauzám s potravinami, jako třeba s přidáváním technické soli, špatnými vejci, masem. Polština, ačkoli jde o západoslovanský jazyk, tedy o stejnou skupinu jako čeština, se mi, upřímně, moc nelíbí. Je taková ušišlaná a legrační. Už jen ty telefony komorkowe! Ale zase se dost pobavíte. Myslím to vše s naprostou úctou a láskou k tomuto jazyku. Aby nedošlo k omylu. Z Polska jsem znala jen Krakov, který, mimochodem, za mě patří k nejnádhernějším městům, které jsem kdy viděla. Do Varšavy by mě asi nenapadlo cestovat, přiznávám. Teď ten Balt, to je studené moře. Nakonec jsem ale odhodila veškeré své předsudky, ani jsem se nemusela moc přemáhat a s dcerou jsem vyrazila směr Gdaňsk.

Přiznávám, že rozhodl fakt, že Polsko je „dog friendly“ země a psi jsou všude vítáni. Chtěla jsem našemu rozmazlenému mazlíčkovi dopřát to, co zažívají psi žijící u moře. Běhat po plážích, ráchat se ve vodě, zažít pořádnou zábavu a legraci, kterou s ním můžeme sdílet. A navíc počasí je tam pro chlupatého psa mnohem přijatelnější než v jiné „mořské“ zemi.

Cesta autem se dá zvládnout i s tou šelmou. Tedy pokud děláte časté zastávky. Hned když přejedete německo-polské hranice, všimnete si, že polská krajina je divočejší, pestřejší, nezkaženější než ta německá „plastová“ a dokonale úhledná. Nepotřebujete dálniční známku, v některých částech se platí mýto, ale nejsou to žádné závratné sumy. Navíc se placeným úsekům můžete vyhnout.

Ubytovali jsme se v penzionu na ostrově Sobieszewo, ve staré části Gdaňsku, asi 20 minut od pláže. Výhodou byla poloha hotelu, jelikož byl hned u nádherného jezera, v klidné části, blízko lesa. K moři i do města se sice muselo jet autem, ale to opravdu vůbec nevadilo, jelikož to nebyly velké vzdálenosti.

Z pláže Wyspie Sobieszewska si můžete dojít až do města Sopoty a to ať už přímo po pláži, nebo po promenádě. Téměř každých 100 m narazíte na stánky s kávou, nápoji a zmrzlinou, dokonce se zmrzlinou pro psy. Některé pláže jsou přímo pro psy, ale v podstatě mohou kamkoli, pokud je máte pod kontrolou, jelikož to není explicitně zakázáno, a navíc místní jsou opravdu na čtvernohé přátele zvyklí. V tamních restauracích si dáte místní speciality jako bigos, žurek nebo golabki, ale pochopitelně také jídlo, na které jste zvyklí z každé „lepší“ restaurace u nás. I v turisticky exponovaném městě Sopoty jsou ceny velmi přijatelné.

Pláže jsou čisté a místní psi tam opravdu dovádějí o sto šest. Doporučuji však obezřetnost a mít psa na vodítku. Hlavně pokud je u moře poprvé a neví moc, co se s ním děje. Ta voda divně teče a má zajímavou chuť, je trochu agresivní (to si myslí pes). Pokud chcete poškádlit své štěstí a možná i spatřit tuleně ve volné přírodě, nejlepšími místy jsou Mikoszewo a Swibno. Jde o přírodní rezervace, kde je moře divoké a ve mně docela budilo respekt. Navíc zaznamenaný tuleň ve mně nevzbudil vlnu rozplývání se nad nekonečnou roztomilostí, ale spíše ve mně probudil smutek, jelikož byl mrtvý a ležel na pláži. Asi bych si ho ani nevšimla. Byl daleko od nás, ale hejno racků, kteří ho ohlodávali, to se nedalo přehlédnout. Sice jsem takový zážitek opravdu nechtěla, ale nad silou přírody nemáme žádnou moc a bohužel i toto k životu patří.

Zatímco u moře bylo příjemně, foukal větřík i silný vítr a neustále jste si museli oblékat a zase svlékat mikinu a podrobovat se těm výkyvům, v samotném městě Gdaňsku bylo vedro k padnutí. Město je to nádherné, s přístavem, mnoha světskými i církevními památkami a architektonickými skvosty. Staré město je malebné, najdete tu renesanční i gotické budovy, úzké uličky, skvělé restaurace i útulné kavárničky. A zcela oprávněně se Gdaňsku přezdívá historická perla polského severu.

Polsko na mě udělalo ten nejlepší dojem. Vlastně musím přiznat, že mě pozitivně překvapilo. Já mu totiž moc nevěřila. I lidé byli velmi příjemní. Na jednu stranu mi připadá absurdní, že se s nimi musíme bavit anglicky, abyste si rozuměli. Vždyť jsme Slované! Jenomže ona je ta polština vážně diametrálně odlišná od češtiny. Do Polska jsem odjížděla s předsudky. Vrátila jsem se však s přesvědčením, že je to jedna z nejvíce podceňovaných zemí v Evropě. Až příště uslyším, že v Polsku není co vidět, budu vědět, že pravda je úplně jinde.

Zdroj: vlastní Foto: vlastní

Napsat komentář

út 15. 9. 2026 Klikněte pro spuštění
0:00
0:00