Když jsem se rozhodoval, jestli mám jako učitel pohybující se ve vysoce rizikovém prostředí, kde pravděpodobnost nákazy COVIDem 19 hraničí téměř s jistotou,  podstoupit očkování třetí dávkou vakcíny Pfizer, zvažoval jsem nejprve kontrolu protilátek. Od chvíle, kdy mi dorazila SMS s možností posilující dávky, jsem se zdráhal utíkat automaticky do očkovacího centra a byl jsem zklamaný, že ochrana organismu není alespoň původně odhadovaný rok. 

Někteří kolegové letěli pro třetí injekci bez zbytečného bublání a vůbec neřešili, jak na tom s protilátkami vlastně jsou. U druhé dávky jsem na tom byl stejně! Jednalo se přeci o velké finále mého boje proti koráči a dokonce jsem se těšil, až to bude za mnou a já bezstarostně vkročím do třídy plné chrchlajících  studentů. Navíc moje tělo přijalo vakcínu velmi dobře a naštěstí jsem se nepotýkal s vedlejšími účinky, které, často dramaticky, popisovalo moje okolí.