Jedenáctý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu propojil francouzské baroko s hudbou 20. století i současnou tvorbou. Od 19. září do 17. října 2026 se jeho dramaturgie inspirovala diplomatickou cestou Josefa Václava z Lichtenštejna na francouzský dvůr v roce 1738 a připomněla, že kultura v minulosti sloužila také jako nástroj reprezentace a diplomacie.
Festival nabídl třináct koncertů včetně prologu ve vídeňském Lichtenštejnském zahradním paláci, nový hudebně-filmový klub a tři přednášky. Podle závěrečné zprávy pořadatelů program navštívilo přes 4 551 lidí, z toho 1 490 dětí a mladých do osmnácti let. Vedle českého publika přijeli posluchači i ze Slovenska, Rakouska a dalších zemí.
Z Versailles až k Boléru
K výrazným okamžikům patřilo hostování umělců Královské opery zámku Versailles. V Lednici zazněla duchovní hudba Françoise Couperina a slavné Miserere Gregoria Allegriho, zatímco další koncerty připomněly například Charpentierovo Te Deum či Bachovo Magnificat. Závěrečný program ve Valticích spojil skladby Ravela, Bizeta a dalších francouzských autorů a vyvrcholil Ravelovým Bolérem.

Baroko jako inspirace pro současnost
Historický repertoár doplnily také tři premiéry. Nová díla Darji Kukal Moiseevy a Jiřího Kabáta propojila minulost se současnou českou tvorbou, třetí novinkou byla Francouzská baletní pohádka určená dětem. Neobvyklé spojení epoch nabídl také projekt Bach meets Bolling, v němž se barokní hudba setkala s jazzem.
Součástí festivalu byly výtvarné dílny, taneční programy a baletní workshop pro děti. Organizátoři zároveň podpořili obnovu remízku u česko-rakouské hranice částkou 20 tisíc korun. Příští ročník má připomenout pětisté výročí korunovace Ferdinanda I. českým králem a propojit komorní, duchovní, scénickou i orchestrální hudbu.
Zdroje: LVHF / Protext ČTK (22. 10. 2026), program LVHF 2026. Obrázky: vlastní ilustrace vytvořené pomocí AI.

