Přecházíme z Androidu na iOS

Před měsícem jsem se rozhodl, že zkusím zjistit, co přesně stojí za úspěchem telefonů od společnosti Apple a proč se právě tato značka těší u velké skupiny uživatelů takové oblibě? Mám ve svém okolí několik přátel, kteří si svůj iPhone nemohou vynachválit a já tomu nikdy příliš nerozuměl. A přiznávám, že tím hlavním důvodem mého odporu byla především vysoká cena, za kterou se mi, podle technické specifikace, poměr cena – výkon nezdál optimální. Přestože jsem produkty od Applu považoval za předražené, nedokázal jsem odolat zvědavosti a napadlo mě, že bude nejlepší vlastní poznání výjimečnosti telefonu s operačním systémem iOS. Mé první dojmy z používání iPhonu 11, které jsem během jednoho měsíce nabyl, jsou tu. 

A proč jsem si vybral zrovna iPhone 11? Původně jsem myslel, že bude, s ohledem na cenu, ideální volbou nový iPhone SE. Ten ovšem místo 3D rozpoznávání obličeje (Face ID) nabízí tzv. Touch ID, které ověřuje uživatele pomocí otisku prstu. Tušil jsem, že bych později litoval, že jsem si nevybral model s Face ID a proto byla moje volba jasná – nejlevnější iPhone s touto funkcí byl právě iPhone 11. Do objednávky jsem ještě zahrnul ochrannou fólii Belkin InvisiGlass Ultra, černý silikonový kryt a bezdrátovou nabíjecí podložku Mophie, kterou jsem bohužel musel kvůli závadě vrátit.

Odložil jsem tedy svůj Samsung Galaxy A50 s FullHD OLED displejem a pustil se do instalace telefonu s LCD displejem Liquid Retina HD a pocitem, že za tu cenu bych si snad zasloužil podstatně lepší rozlišení. Přestože parametry displeje jsou v porovnání s tím, na co jsem byl zvyklý, opravdu horší (a to nemluvím o funkci Always On, kdy stačilo jen mrknout na telefon a měl jsem přehled o nových notifikacích), během používání jsem si nakonec stačil zvyknout. Dokonce to v praxi není až tak dramatický rozdíl, za což iPhone vděčí hlavně menší úhlopříčce a vynikající optimalizaci obrazu. Koukat se na to určitě dá a tak byla moje první největší obava zažehnána. 

Další obavu jsem měl ze samotného iOS. Jak se dlouholetý uživatel Androidu vypořádá s novým operačním systémem? Bude mu vyhovovat a najde tam všechny funkce, na které byl zvyklý? Pokud mám mluvit za sebe, tak se musím přiznat, že jsem si velmi rychle zvykl na jakousi přímočarost a jednoduchost v používání iPhonu, což rozhodně nemusí vyhovovat každému. Koncept uživatelského prostředí věnuje velkou pozornost snadnému přístupu k nejdůležitějším funkcím telefonu a tzv. ovládací centrum, které se zobrazí po přejetí odshora dolů, jen umocňuje dojem jednoduchého, ale přitom komplexního uživatelského prostředí. 

Ze začátku jsem nebyl zrovna nadšený z toho, že si plochu nemohu přizpůsobit, tak jako na Androidu, pomocí widgetů a mám všechny aplikace na jednom místě. Ještě že mohu ikony seřadit do složek podle kategorií přesně tak, jak mi vyhovuje a nazvat je podle toho. Na druhou stranu je pravda, že jsem na předchozím telefonu používal pouze widget počasí a ovládač Spotify. iOS přitom řeší ovládání přehrávaného audia naprosto jedinečně a díky ovládacímu centru, kde najdeme všechna tlačítka hezky pohromadě, je vše až neuvěřitelně pohodlné. Tento audio panel je k dispozici kdykoliv se na telefonu přehrává nějaký zvuk, ať už jde o jakoukoliv aplikaci. Díky AirPlay je pak možné velmi jednoduše přesměrovat zvuk do jiného zařízení (bluetooth sluchátka či reproduktory, Apple TV apod.). S něčím tak intuitivním a praktickým jsem se na Androidu nesetkal, takže chybějící možnost widgetů mi, alespoň v tomto případě, už tolik nevadí.

To, že v iOS nejsou widgety ostatně není tak úplně pravda. Budeme-li se bavit ještě o verzi iOS 13, je možné si poskládat widgety vybraných aplikací na první levé ploše, která je k tomu také určena. Svůj účel tato plocha bezesporu plní a možná že tento záměr není, pro celkovou přehlednost a orientaci v telefonu, zase tak špatný! Ostatně na podzim vyjde iOS 14, kde se widgety mohou umístit také na jiná místa. 

Základní předinstalovaná softwarová výbava iOS sice na první pohled nenabízí mnoho, ale zato jsou aplikace, které zde najdeme, opravdu skvěle navržené! Tak např. Připomínky, které by si zcela jistě zasloužily samostatný článek, ale dnes jenom krátce: jde o velmi jednoduchý, ale přitom úžasný nástroj pro organizování a plánování úkolů. Úkoly lze třídit do vlastních seznamů (např. nákupy, práce, důležité apod.) a každou poznámku je možné opatřit ještě dalšími prvky. Mezi ty nejzajímavější patří zobrazení připomínky na základě vaší polohy (nechci něco zapomenout koupit např. v Ikea, takže se mi položky v seznamu připomenou tehdy, až na danou adresu dorazím). Skvělá je také možnost upozornění během konverzace s danou osobou (nechci zapomenout někomu předat informaci ve chvíli, kdy s ním mluvím). Připomínky jsou prostě super a přitom nejde o aplikaci třetí strany. A widget připomínek na zmíněné levé ploše? Vypadá přehledně!

Popisováním dalších nativních aplikací vás teď zdržovat nebudu. Vrhnu se rovnou na dvě nejlepší vychytávky prostředí iOS bez kterých už si neumím život s iPhonem představit. A protože dáma má přednost, začnu se Siri – hlasovou asistentkou, která sice není a zřejmě ještě nějaký čas nebude v naší mateřštině, ale pokud zvládnete základy angličtiny, bude vás neskutečně bavit. Alespoň já si její schopnosti opravdu užívám a musím uznat, že Google assistent se kvalitám Siri bohužel nevyrovná! 

Siri používám velmi často a už jsem si zvykl, že když řeknu: “Hey Siri, timer 5 minutes” spustí se minutka na čaj a já nemusím brát telefon ani do ruky. Časovač používám pomocí Siri asi nejvíce, ať už jde o louhování čajů nebo nápoj v mrazáku, který chci rychle vychladit. Siri používám také na přehrávání hudby nebo podcastů, což oceníte např. když jste v kuchyni a nemáte zrovna čisté nebo volné ruce. Stejně tak mi Siri vyhovuje pro zapínání a vypínání periferií nebo Apple TV. Stačí jen říci: “Hey Siri, turn on Wi-Fi” nebo “Hey Siri, turn on TV!” Tohle je to sci-fi, které jsem zatím viděl jenom ve filmech a teď ho můžu prožívat v současnosti! Jsem nadšený, že jsem se téhle technologie dožil! 

To, co používání Siri a iPhonu posunuje na ještě zajímavější úroveň jsou tzv. Zkratky! Tyto funkce jsem si oblíbil téměř okamžitě a přiznávám, že mě jejich nastavování a přizpůsobování mým potřebám i nápadům, doslova pohltilo! Zkratky mají dvě kategorie – “Moje zkratky” a “Automatizace”. Jejich možnosti jsou fascinující a nejsem si jistý, jestli je průměrný uživatel (ten, který potřebuje pouze telefonovat, psát zprávy a prohlížet internet) vůbec dokáže ocenit. Zkratky totiž nabízejí možnost vykonávání zadaných procesů na základě definované posloupnosti a podmínek. Název zkratky pak zároveň funguje jako klíčové slovo pro její spuštění pomocí Siri. Např. zkratka s názvem “call home” obsahuje akci vytočení zadaného telefonního čísla a když tedy řeknu: “Hey Siri, call home,” spustí se proces vytáčení pevné linky k nám domů, což je ideální pro použití např. v autě. 

Zkratky ovšem mohou obsahovat více úloh, které se mají spustit. Když např. vyslovím: “Hey Siri, data Online,” na telefonu se vypne Wi-fi (aby zbytečně neubírala z baterky) a zapnou se mobilní data. A podobně mohu data vypnout, když řeknu: “Hey Siri, data offline”. Pak se opět zapíná Wi-Fi a vypínají mobilní data. Vhodnější pak je integrovat tuto funkci do kategorie “Automatizace“, kde se spustí dané úlohy nebo vybrané zkratky na základě konkrétní podmínky. Mezi takové podmínky mohou patřit i údaje o poloze telefonu, takže je možné vytvořit zkratku, která bude zapínat a vypínat data na základě místa, kde se zrovna nacházím. Tzn. když dorazím z práce domů, automatizace podle polohy pozná, že má spustit zkratku na vypnutí dat a aktivování Wi-Fi. Opačný proces se spustí ve chvíli, kdy se vzdálím ze své adresy. 

A teď si představte, že do automatických zkratek můžete zařadit např. chytré osvětlení, ovládání termostatu, manipulace se žaluziemi a spoustu dalšího, co patří do tzv. chytré domácnosti. Tomuto tématu bych se rád věnoval v samostatném příspěvku, protože si tyto technologie zaslouží naši pozornost ve větším rozsahu. 

Zkratky mohou obsahovat řadu skriptů a jejich pokročilejší nastavení už připomíná jednoduché programování. Tak např. díky RSS kanálům, které načítají informace z webových stránek je možné, aby vám systém načetl RSS příspěvky z různých zdrojů a pak je dokonce nahlas přečetl v českém jazyce. Každé ráno se mi po zastavení budíku v telefonu spustí automatizace, která mi nahlas přečte (opět hlasem v češtině, který funguje i offline) přednastavený počet nadcházejících událostí v kalendáři a zvolenou kategorii připomínek. Mám tak hned po ránu přehled, na co nesmím zapomenout a jaké připomínky či úkoly jsou přede mnou. Můj nový den tak začíná nejen čteným přehledem hlavních zpráv z internetu, ale také mých aktuálních povinností nebo naplánovaných schůzek. A na závěr se mi automaticky spustí můj oblíbený ranní playlist jako poslední bod té samé automatické zkratky. 

Tohle byly nejdůležitější vlastnosti iPhonu, které mi během prvního měsíce používání telefonu doslova vyrazily dech a nevím, jestli bychom na Androidu nějaký srovnatelný software vůbec našli. Obávám se, že nikoliv. To je však stále oblast softwaru a já bych se rád ještě krátce věnoval hardwaru, který určitě také stojí za pozornost!

V případě iPhonu 11 je potřeba zmínit na prvním místě kvalitu foťáku. Video v 4K při 60FPS je sice krásná hodnota, ale zohlednit musíme také výsledný formát záznamu, jehož editace je určena primárně pro MacOS. Ve Windows musíte řešit jeho převod do jiného kodeku a přestože nejsem žádná IT lama, ani pro mě to nebyl úplně nejlehčí úkol. Takže pokud chcete využívat při natáčení videa maximálního rozlišení telefonu, počítejte s touto skutečností. Naštěstí lze parametry videa v nastavení změnit na formát, který sice nenabídne maximum, ale ve Windows nebudete mít problém jej upravit. Doslova v šoku jsem byl ve chvíli, kdy jsem zjistil, jak funguje stabilizace obrazu. A teď to myslím naštěstí pozitivně. Úroveň stabilizace je téměř srovnatelná s víceosým gimbalem pro smartphony. Tohle se Applu vážně povedlo!

Fotky a videa však nejsou jediným kvalitním výstupem, který z iPhonu můžeme získat. Reproduktory v telefonu mě také mile překvapily! Jejich zvuk je čistý, plný a dosahuje úrovně lepších tabletů. Na tak malé zařízení je to opravdu skvělý výsledek! 

Otázka na závěr zní: zůstává i nadále v mých očích iPhone předraženým telefonem, nebo mi nabízí za 20 tisíc odpovídající výbavu? Tuto částku vnímám stále jako velmi vysokou na to, že se jedná “pouze” o telefon. Na druhou stranu musím přiznat, že srovnatelná konkurence prakticky není. Za Siri, automatizaci a zkratky, stejně jako za kvalitu videa a audia, i za jednoduchost uživatelského rozhraní, má Apple moje sympatie a peněz nakonec nelituji. Navíc: budu-li uvažovat z pohledu člověka, který občas potřebuje pořídit kvalitní audio záznam, ušetřil jsem pár tisíc za diktafon, protože nahrávka z iPhonu se přibližuje např. mému Olympusu LS-12. Z pohledu člověka, který občas natočí video jsem ušetřil za gimbal či jiný stabilizátor obrazu, i když to samozřejmě nelze srovnávat s produkty za desítky tisíc korun. V mnoha ohledech je však iPhone hardwarově nadstandardní telefon a je na každém, jakou definici standardu má. 

iPhone rozhodně není bez chyb a stěžovat bych si mohl např. na to, že některé automatizace mají občas problém s polohovými údaji a někdy zase nereagují včas, ale věřím, že tato funkce je v systému stále relativně nová a postupně dochází k její stabilizaci a vylepšování. Apple si mě v každém případě získal, o čemž svědčí i to, že jsem rodinu jablečných produktů nedávno rozšířil také o Apple TV a na podzim si udělám radost s novou generací AppleWATCH.

POKRAČOVÁNÍ – 2. ČÁST

Zdroj: vlastní Foto: vlastní

Jak se Vám líbil tento článek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. Celkem hlasů: 2

Zatím nikdo nehodnotil.

Napsat komentář