Nádory mozku a míchy patří k mimořádně závažným onemocněním, která se mohou objevit v kterémkoli věku. V Česku je ročně diagnostikováno přibližně 850 nových případů a odborníci rozlišují více než 140 typů těchto nádorů. Často se vyskytují u dětí do pěti let a dospělých nad šedesát let, významnou skupinu pacientů ale tvoří také lidé mezi třiceti a padesáti lety.
Projevy závisejí na umístění, velikosti a typu nádoru. Mezi varovné signály mohou patřit nově vzniklé epileptické záchvaty u dospělého člověka, slabost či necitlivost končetin, potíže s řečí, pamětí nebo sluchem. Objevit se mohou také změny chování a osobnosti, bolesti hlavy, zvracení, závratě nebo poruchy zraku.
Obtíže přitom nemusí být zpočátku nápadné. Pacienti je mohou zaměnit za únavu, stres nebo jiný běžný problém a k lékaři se dostanou až ve chvíli, kdy se potíže zhoršují. Právě rozmanitost příznaků patří k hlavním důvodům, proč je včasné rozpoznání onemocnění obtížné.
Základem diagnostiky je neurologické vyšetření doplněné zobrazovacími metodami, mezi něž patří magnetická rezonance, výpočetní tomografie nebo PET/MR. Léčba může zahrnovat neurochirurgický zákrok, radioterapii, chemoterapii či cílenou terapii. O postupu rozhoduje multidisciplinární tým s ohledem na charakter nádoru, celkový stav a životní situaci pacienta.
Pokrok v molekulární diagnostice umožňuje lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobovat léčbu. U některých nízkostupňových gliomů s mutací genu IDH mohou nové cílené léky oddálit další postup onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Důležitým cílem proto není pouze prodloužení života, ale také co nejdelší zachování jeho kvality, soběstačnosti a možnosti pokračovat v práci, studiu či rodinném životě.
Zdroj: vlastní, ČTK Foto: pixabay.com, NIMH