Milá babičko, dlouho jsem ti nenapsal. Vlastně ještě nikdy. Říkám si, že je to asi hloupý nápad - psát ti do nebe, když ani nevím, kde to přesně je a jestli tam vůbec jsi?! Ale chybíš mi a tak Ti musím napsat, ať už je to kamkoliv. Věřím, že moje slova se k Tobě dostanou a třeba už je slyšíš právě teď - jakmile dopíšu každou větu. Neživot je přeci mimo čas a prostor, takže to tak nejspíš bude. 

Nedávno jsem počítal, že kdybych se dožil osmdesátky, jsem už v polovině své existence! Utíká to rychle a ještě rychleji. Stárnutí nic nezastaví. Ať už se zase uvidíme dříve či později, doufám, že k tomu setkání dojde. Tolik jsem se změnil a myslím, že na mě budeš pyšná!