Cytomegalovir a já


Vědec Jaroslav Flegr mi nedávno odpověděl na moji velkou životní otázku. V rozhovoru pro DVTV totiž zmínil příčinu mého stále se zhoršujícího intelektu. Tato příčina má jméno: cytomegalovir a údajně kvůli ní hloupne až 80 procent lidí! Mám podezření, že jsem se nakazil už v mateřské školce, když mi Urbánek naslintal do stavebnice. Krátce po tomto incidentu, kterému bohužel učitelky jen netečně přihlížely, jsem se cítil nesvůj a přestával chápat smysl okolního dění.

Také na základní škole jsem vypozoroval, že se mi výrazně změnila psychika a rovněž inteligence. Měl jsem pocit, že jsem jenom robot, který se musí naučit schopnosti zapamatovat si z každého předmětu určité množství informací. Nejlépe takové množství, jaké zvládli jeho spolužáci, aby nevyčníval a nenosil domů špatné známky. Bylo mi ze všech stran troubeno, že jedině tím bude všechno v pořádku. A tak jsem se učil informace. Řádek po řádku. Přesto jsem vyčníval, protože cytomegalovir stále pracoval a já si pamatoval čím dál méně.

Z některých předmětů mi občas do žákovské přistávaly i velmi nepopulární známky. Tehdy jsem začínal tušit, že asi nikdy nebudu populární. Ale snažil jsem se zapamatovat si, alespoň zlomek toho, co se po mě chtělo. Nikdo mi nevysvětlil, co z toho je vlastně důležité a proč to mám vědět? V jednu chvíli to vypadalo, že jsem ve třídě tím zatraceným cytomegalovirem nakažený pouze já. Ale naštěstí pak jednou učitelka přírodopisu vyzkoušela u tabule Štorka a mě spadl kámen ze srdce. Štorek to má taky!

Usiloval jsem, abychom se stali nejlepšími kamarády, ale Štorek nechtěl. Cítil jsem, jak se stydí a nechce přiznat, že je nakažený! Pořád se cpal do klubu jedničkářů, který mu však nakonec zůstal, až do osmé třídy, zapovězen. Byl lhostejný vůči naší nemoci a nechtěl se mnou sdílet žádný pocit, natož společnou léčbu! Když však u tabule vyhořela i Vlková, sledovali jsme její doutnání s nadšením. Štorek tehdy uznal, že to není zase tak zlé a občas mi odpověděl i na pozdrav. Byly to mé nejšťastnější dny na základce a já si připadal – skoro zdráv. 

Myslel jsem, že se to na střední škole změní a virus třeba, nějakým zázrakem, samovolně ustoupí. Podvědomě jsem cítil, že by ho bylo možné vyhnat z těla alkoholem. A tak jsem objevil zvláštní moc hospod a restaurací, abych nakonec zjistil, že i tady jsem na cytomegalovir krátký a po návratu domů mám ještě větší okno, než ve škole! 

Pořád si něco pamatovat, něco umět odříkat u tabule nebo do písemného testu. Podobný systém je ve školství stále ještě běžný a pedagogickými pracovníky oblíbený, aniž by se bral sebemenší zřetel na žáky a studenty, trpící cytomegalovirem!

Nechci tu rozhodně zlehčovat skutečnost, že pro každý obor je tím nejdůležitějším – míra znalostí, které o něm máme a která ovlivňuje, jak hluboko jsme schopni do dané problematiky proniknout. Jen si myslím, že je ve školách stále něco nezdravého, co učí děti podvádět, opisovat a zbytečně se negativně posuzovat. Nevím, čím 

přesně to změnit. Nejsem odborníkem na pedagogiku ani jinou logiku, ale zažil jsem už za katedrou i před ní dost na to, abych příštím generacím přál jiný přístup ke vzdělávání. Radostnější, přirozenější a snad i férovější.

Závěrem tohoto blogu, ve kterém jsem se, díky Jaroslavovi Flegrovi, vrátil do školních lavic, ještě jedna poznámka. Vzpomněl jsem si totiž, jak náš záhon s květinami, který máme před domem, navštívil o letních prázdninách Rumcajs. Neměl klobouk, ani bambitku, jenom číro, kolo a drzost. Ani kamerový systém výtečníka neodradil od toho, aby si vyryl několik kytek a nejspíš je přesadil do vlastní zahrádky. 

Jak jsme následně zjistili, náš záhon nebyl jediný Rumcajsův cíl. Možná se v budoucnu přijde na to, že jiný typ viru způsobuje ztrátu svědomí a respektu vůči okolí. Pane Flegr, popožeňte, prosím, svůj další výzkum, neboť se zdá, že nakažených jsou celé věznice. Je třeba to zkoumat více! Dokud však nenajdeme protilátku, mohli bychom alespoň změnit legislativu tak, aby zveřejnění kamerového záznamu s řáděním jakéhokoliv Rumcajse, nebylo trestné a v neprospěch poškozených. Copak nemají zákonodárci proti cytomegaloviru nějaké povinné očkování? A pokud ne, tak proč ne?!

Zdroj: vlastní Foto: vlastní, Pixabay.com

Jak se ti líbil tento článek?

Průměrné hodnocení: / 5. Celkem hlasů:

Zatím nikdo nehodnotil.

Komentujte

Pro přidání komentáře se nejprve přihlaš