Subjektivní interpretace reality

Igor Chaun se často zjevuje ve žluté mikině a mluví. Mluví ve videu a mluvit umí. Obratně, ale přitom po Igorovsku inspiruje ovečky svého Goscha klanu, inspiruje i náhodné diváky, mezi kterými se tiše skrývám i já. Mluví o životě, hledání jeho smyslu a používá takové výrazy jako: “naciťování” a “vibrace” a “energie” a “láska,” až se začnete do jeho slovníku také naciťovat, hlava vibruje a vy máte pocit, že k vám proudí nová žlutá energie.

Když jsem naštvaný a věci kolem mi nedávají vůbec žádný smysl, najdu si nejnovější Igorovo video a čekám, co to se mnou provede; jak mi to zase zaneřádí mysl laskavostí a žlutým pocitem o rozmanitých duchovních sférách. A pak jsem naštvaný ještě víc, protože mu závidím, jak krásně tomu všemu rozumí a já v tom ještě stále tápu. Tím chci říct, že ne vždy jsou Goscha videa tou nejlepší inspirací, ale čest Igorově práci! 

Nedávno jsem však konečně objevil video, které se mnou, jak by Goschárníci řekli: “rezonovalo”! Celého mě to úspěšně rozvibrovalo hřejivým pocitem, že tohle přece vím a tomu, alespoň trochu, rozumím! Musím rychle dopsat tento článek, než mi to v hlavě přestane vibrovat, abyste se také mohli napájet z našeho společného poznání. Poznání, na které upozorňuje např. buddhismus, nebo moderní psychologie. 

Poznání o tom, že realita nemá sama o sobě vůbec, ale vůbec žádný význam. Význam ji totiž propůjčujeme pouze my sami, na základě svých dojmů a pocitů. Tedy na základě našeho individuálního, subjektivního vnímání a to, jak realitu interpretujeme, zase vytváří emoce, které jsou buď příjemné nebo naopak. Ale pokaždé jsou to naše vlastní filtry vědomí, které určují, jak se v daném prostředí cítíme a jak reagujeme na podněty okolí. 

Tuto skutečnost a nesmírně cennou pravdu bychom si měli každý den připomínat, protože jedině tak můžeme přestat být naštvaní a obviňovat z toho zbytek světa. Vždycky je tu možnost pokusit se změnit svůj úhel pohledu na cokoliv! Nic nemá dobrou nebo špatnou vlastnost. To jen my neustále připisujeme věcem, lidem i událostem pozitivní nebo negativní význam, aniž bychom si to uvědomovali. Děláme to totiž automaticky a jsme tak zvyklí žít, aniž bychom se nad tím pozastavili. 

Dnes jsem se tedy krátce zastavil a znovu si, díky Igorovi, připomněl, že interpretace reality je zkrátka subjektivní a nemůžeme všichni vibrovat a rezonovat stejně. Proto mají Goschárníci takovou radost, když se jim společné energie potkávají na jejich Goscha setkáních, aby se tak sdílením společných názorů sjednotili a třebaže na malou chvíli tu realitu pozorovali přibližně stejně. Koneckonců, od toho komunity jsou, abychom sjednotili vnímání reality, nebo alespoň jejího smyslu, do kolektivního vědomí o lásce, štěstí, Boží přítomnosti, prozřetelnosti, světelnosti, půvabnosti žluté barvy a oslavovaly proud osvobozujících emocí, dokud nerozptýlíme ten starý, škodlivý způsob nazírání sebe sama. 

Realita je ale skutečně zkreslená naší vlastní interpretací a proto se někdy zbytečně hádáme, řešíme barvu oblečení, význam slov a jejich váhu, přitom stačí jen sundat ty pomyslné brýle našeho ega a předsudků, naší soukromé virtuální reality. Stačí odložit břímě pocitů, které chtějí, abychom se s nimi ztotožnili. Vypněme virtuální realitu našich dojmů a automatického hodnocení zejména ve chvíli, kdy nás něco rozčiluje a trápí. Podívejme se na události bez vnitřních soudů, pokud je to možné. Nejsem naivní, vím, že se to nemusí podařit, ale můžeme to přece zkusit. Občas. Průběžně. Náhodně. Směle i nesměle! Dokud jsme v tomto těle. 

Zdroj: vlastní Foto: pixabay.com

Jak se Vám líbil tento článek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. Celkem hlasů: 1

Zatím nikdo nehodnotil.

Napsat komentář