Je možné, že jistá míra zádumčivosti k podzimu patří, ale já mívám často zádumčivé dny také v létě, na jaře, nebo i v zimě. Zádumčivosti zkrátka není nikdy dosti a když to přijde, potřebuji od svého okolí jediné - nechat mě bez dalších otázek v klidu zádumčivět, přestože u toho budu zřejmě velmi pitomě civět! 

Pozoruji na sobě, že s přibývajícím věkem přibývá také zádumčivosti a já se mám potřebu izolovat od všeho, co mě obklopuje. Je to přesně ten stav, ve kterém se mi nechce ani mluvit, natož něco dělat a velmi těžko se to vysvětluje v práci i doma. Snad alespoň vám to vysvětlovat nemusím, přestože něco bych s vámi dnes přeci jen rád sdílel.