Bolesti kloubů patří podle aktuálního výzkumu Zdraví pod lupou mezi časté zdravotní obtíže. Uvádí je 34 procent dotázaných Čechů, což z nich dělá druhý nejčastější fyzický problém po bolestech zad. Právě v létě mohou potíže zesílit, když lidé náhle přejdou od menší aktivity k turistice, cyklistice, běhu, míčovým sportům nebo náročné práci na zahradě.
Rizikem nebývá samotný pohyb, ale příliš rychlé zvýšení jeho intenzity či délky. Svaly, vazy a kloubní struktury nemusejí být na prudkou změnu připravené, což může vést k přetížení, drobným poraněním, bolesti nebo otoku. Svou roli může hrát také nevhodná obuv bez dostatečné opory, chybná technika pohybu a nedostatečná regenerace.
Souvislost se ukazuje také u fyzické kondice. Mezi lidmi, kteří ji sami hodnotí jako špatnou, uvedlo bolesti kloubů 54 procent dotázaných. U respondentů, kteří se o své fyzické zdraví vůbec nestarají, činil podíl 43 procent. Slabší svalová opora může znamenat horší stabilizaci kloubů, zejména při náhlé intenzivní zátěži.
Potíže může zhoršit snaha bolest přechodit a pokračovat ve sportu či práci jen po užití prostředku proti bolesti. Chybou může být také zahřívání čerstvého poranění doprovázeného otokem, protože teplo může zvýšit prokrvení i otok. V první fázi bývá vhodnější zátěž přerušit, postižené místo šetrně chladit, případně zpevnit a uložit do zvýšené polohy. Kloubní výživa přitom není prostředkem pro rychlou úlevu při náhlé bolesti.
Odborné vyšetření je namístě zejména tehdy, když člověk nemůže na končetinu došlápnout, kloub je výrazně oteklý, deformovaný, zarudlý či horký nebo je bolest náhlá a velmi silná. Varovným příznakem je rovněž horečka. Pomoc je vhodné vyhledat také při opakovaných či zhoršujících se obtížích nebo pokud se stav nezlepší ani po omezení zátěže.
Zdroj: vlastní, Zdraví pod lupou Foto: pixabay.com, GPT 5.6