Japonské herní studio Square Enix můžete znát např. z titulů jako Thief, Final Fantasy, Life is Strange, Just Cause 3, Sleeping Dogs a další. Tedy her pro PC a konzole. Samotný vstup na „mobilní trh“ tedy znamená záruku jisté kvality. Tedy přinejmenším v porovnání s vývojáři pro čistě mobilní platformy.
Hitman GO sice není aplikací zdarma, ale často se objevuje v nabídce slev a dá se pořídit do padesáti korun. Název hry by sice mohl vyvolat dojem, že jde o konverzi některého z úspěšných PC dílů. Skutečnost je naštěstí jiná (first person akce na tabletu a mobilu zatím nepovažuji za komfortně hratelné) a mobilní Hitman s označením „GO“ je velmi zábavný!
Jedná se o zdánlivě jednoduchou, přesto však velmi promyšlenou a chytlavou hru, ve které na vás čekají záludné mise. Jejich cílem je vždy únik z dané lokace a to, pokud možno, s nejmenším počtem tahů. Ano, mluvím tedy o tahové strategii, kde je potřeba si svoji cestu, mezi hlídkujícími nepřáteli, správně naplánovat. A pokud chcete splnit misi ještě s bonusovým hodnocením, plánovat je třeba opravdu pečlivě. Opakování je matkou moudrosti a tak se poměrně často může stát, že si úkol budete muset několikrát zopakovat a svoji cestu změnit tak, aby byl výsledek úspěšný.
Herní systém vás od začátku povede přes malé výzvy až po zvládnutí obtížnější taktiky. Nejprve si vyzkoušíte ovládání, na kterém prakticky není nic těžkého. Tažením z jednoho bodu do druhého přemístíte figurku Hitmana o jeden krok vpřed. Nebo také vzad, protože se občas objevují situace, kdy je nezbytné se, v odpovídajícím počtu kroků, vrátit, aby bylo možné misi dokončit. Na herní ploše totiž nejste sami a nepřátelé se umí rovněž pohybovat ve svůj vlastní prospěch.
Hlídkující ochranka vás může dokonce zabít a kolo je pak nutné opakovat. U každé postavy je zobrazen směr jejího pohybu pomocí malé šipky. Tak poznáte, kudy se nepřátelská figurka v následujícím tahu vydá. Aby to však nebylo úplně jednoduché, vyskytují se nepřátelé na různých místech a hra vám pak nabízí zajímavou strategii, kterou bych nazval „rušítka“. Pomocí rušítek totiž vyrušíte figurky protivníků v dosahu místa, kam rušítko dopadne. V praxi to znamená, že pokud měl nepřítel Tonda namířeno doleva, bum bác, rázem si to mašíruje na opačnou stranu, kam odletěla vaše plechovka od piva, tenisový míček nebo kámen sebraný v dalším kroku. A cesta je v levém úseku volná. Tedy alespoň do doby, než Toníček pochopí, zač je toho rušítko.
Problém rušítek však spočívá v tom, že jakmile ho z aktuálního místa vezmete, musíte jej použít. Nelze si je nikterak střádat na později. Díky tomu je důležité rozhodnout, v jakém směru budete házet a často si nejprve jen vyzkoušíte, co to s otravnými Tondy udělá (pokud čte nějaký Antonín, prosím za odpuštění, toto jméno jsem si vybral čistě náhodou). Po zdolání určitého počtu misí vás čeká menší finále v podobě náročnějšího bosse, kterého je potřeba zabít – tedy dostat se s Hitmanam na jeho značku. Hlavní boss pak čeká na konci jedné série všech misí.
Hitman GO se po vizuální stránce snaží působit jako desková hra a tak se jedna série úkolů nachází v samostatném „krabicovém“ balení. Další krabice se vám však odemkne až po zdolání té předchozí. Prostředí jednotlivých misí je vlastně hrací plocha s „živou“ dekorací, kde pohybující se stromy či keře vytvářejí, spolu s neanimovanými figurkami, zajímavý kontrast.
Pokud by se vám tato logická hra zalíbila opravdu hodně, můžete v nabídce titulů od Square Enix najít stejně kvalitní dílko s názvem Deus Ex GO. Také v tomto případě platí, že název hry nezneužívá značku, kterou můžete znát z PC, ale jde si vlastní cestou za svými fanoušky. Hitman a Deus Ex mají stejnou hratelnost, ale jiné kulisy. Obě jsem vyzkoušel s velkým potěšením a těch pár korun za jejich nákup rozhodně nelituji. Ještě zajímavějším kalibrem je pak Lara Croft GO, ale o té raději v samostatném článku někdy jindy.
Zdroj: vlastní Foto: Hitman GO
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
