Romanova videa nepravidelně sleduji více jak dva roky. Proč to dělám? Jednak jsem zvědavý, co všechno pan Štec ještě vyštrachá za elektronický či IT fetiš a jednak se bavím u jeho osobitého projevu. Slova jako “vopičárna” nebo “plky karlštejnského zbrojnoše”, mi zkrátka dělají radost a udržují můj zájem o tato videa, ve kterých najdete spoustu zajímavých unboxingů, testů, drátků, které je potřeba někam připojit a také několik odvážných skoků do počítačové minulosti. Páni a dámové, mým dnešním hostem, kterému zároveň velmi děkuji, že své odpovědi také namluvil, je karlštejnský, toho času vlastně – kladenský zbrojnoš – Roman Štec!
Podle informací na Youtube jste svůj kanál založil v roce 2013. Co bylo tím prvním impulsem k tomuto kroku? Inspiroval Vás někdo konkrétní nebo jste měl jinou motivaci?
Není to můj první kanál, ale konkrétně tento kanál vznikl jako „vedlejší produkt“ nucené registrace do služeb Google. Abych to vysvětlil. Pokud jsem chtěl mít online kontakty a online kalendář na Androidu, pokud jsem chtěl stahovat aplikace z Google Market, musel jsem si založit účet Google. Pokud jsem chtěl prohlížet obsah Google Plus, musel jsem souhlasit s vytvořením Google Plus profilu.Pokud jsem chtěl komentovat a lajkovat videa na Youtube, musel jsem souhlasit s vytvořením Youtube kanálu. A tak vznikl kanál nesoucí mé reálné jméno. Vzor nebo inspiraci jsem tedy při založení kanálu neměl.
Ve svých videích máte občas trička s pěkným motivem. Pořídil jste si je výhradně za účelem natáčení nebo je to váš běžný outfit?
Můj běžný outfit to rozhodně není. Trička, která nosím ve videích natáčených ve studiu, jsou určená výhradně pro tento účel.
Na těch tričkách jsou postavy z animovaných seriálů jako např. Futurama, TheSimpsons, ale také jedno speciální s monoskopem. Kolik vlastně podobných svršků máte?
Kromě neutrálních zelených, které jsem si pořídil pro natáčení před modrým pozadím, mám tematická trička, jejichž motivy reflektují mou zálibu v kultovních televizních seriálech Futurama a Teorie velkého třesku (to je ten monoskop). Pochopitelně nesmějí chybět ani legendární Simpsonovi. Mám i trička s ryze Youtube tématikou, z nichž snad jediné lze nazvat „merch“ a je to merch Martina Roty, kterého obdivuji a vlastně se s ním znám i osobně. Co diváci nevědí, je to, že triček mám přibližně 2x tolik, než kolik viděli ve videích. Např. zatím nebyla příležitost použít tričko s motivem Hvězdných válek, případně trička, jejichž barva příliš neladí se zeleným nebo modrým pozadím.
Jak by vypadalo tričko s propagací Vašeho kanálu, pokud byste do něčeho takového chtěl jít? Nebo už máte „merch Romana Štece“?
Svůj vlastní merch neplánuji, i když určitou představu o motivu už mám. Velké písmeno S s anténkami, tedy vlastně Š. Na pozadí integrovaného obvodu, počítačové klávesy, diskety nebo něčeho takového.
Vaše tvorba je zaměřena na hardware i software a zejména historickými kousky jste potěšil nejednoho diváka. Jaký je Váš nejstarší funkční exemplář?
Nejstarší předmět je nepochybně psací stroj, předpokládám, že zanedlouho oslaví sté narozeniny, ale přesné stáří neznám.Nicméně to není elektronika, byť je to nepochybně hardware. Pak mám elektrické vláčky z roku 1973. Trochu mne jímá hrůza, když si uvědomím, že jsou staré 45 let a já jsem si s nimi hrál. 45 let je strašně dlouhá doba, zejména pak pro vás mladé, musí být 20 let do minulosti něco jako dávný pravěk, natož pak, když je to více než 2x tolik! Když jsem byl dítě a někdo zmínil „před dvaceti lety“nebo „po válce,“ bylo to pro mne něco nepředstavitelně – opravdu nepředstavitelně! –vzdáleného a při tom šlo o pouhé dvě či tři dekády. Nicméně ani vláčky nejsou vyloženě elektronika, takže pokud jde o elektroniku jako takovou, tak co by student jsem bastlil elektroniku a ty bastly stále existují, v té době jsem poprvé přišel do styku s počítači a ty počítače stále mám, takže další nejstarší kousky jsou z osmdesátých let minulého století.
A nejnovější IT hračka či elektronika, se kterou jste si udělal radost v poslední době?
Na podzim 2017 jsem si koupil z druhé ruky počítač Commodore Amiga 500, což je legenda, kterou jsem vždycky chtěl, ale nikdy jsem jí neměl. Od té chvíle k Amize postupně dokupuji příslušenství a zatím to nemá konce 😉 Ale můj skutečný poslední nákup je programátor pamětí EPROM, což opět souvisí se starými počítači, konkrétně výrobou replik původních cartridge her pro osmibitový SORD M5.
Když byste měl kvalitativně srovnat techniku minulosti a současnosti, vidíte nějaký zásadní rozdíl např. u zpracování PC komponentů?
Ono obecně platí, že dříve jsem si boty nechal opravit, dnes je zahodím a koupím nové. Pro elektroniku platí víceméně to samé. Moje prababička měla domácího kuchyňského robota a ten by byl schopný fungovat ještě dnes. Čili kdyby kdysi nebyl nahrazen plastovým křápem, dožil by se klidně sedmdesáti let. Můj osmibitový počítač je z roku 1983 a bez oprav stále funguje, čili 35 let žádný věk. Obávám se, že cokoli vyrobeného po roce 2000 už nikdy takovou životnost mít nebude. Ani kuchyňské roboty, ani auta, natož počítače a chytré telefony. Dnes je spotřební zboží koncipováno jako rychloobrátkové s krátkou životností, kdy se opravy nevyplácejí a zákazník je trvale nucen kupovat nové zboží. Předpokládám, že se životnost bude neustále zkracovat, až se dosáhne hranice, kdy už to níž nepůjde. Pak bude nastolen nový obchodní model, kdy si nebudeme nic kupovat a naopak si budeme všechno pronajímat. U software už tuto cestu dláždí Adobe a pozadu nezůstává ani Microsoft a vlastně už si pronajímáme i cloudový prostor. Ale neptejte se mě, jestli budeme šťastní a jestli je to ten správný druh „pokroku.“
Kromě elektroniky a PC jste se na svém kanálu pustil i do vlogů, které často nahráváte během jízdy autem.
Zase tak často ne, ale poslední vlogy jsou vlastně výhradně zpoza volantu. Je to dáno tím, že během jízdy mám čas, co natočím, to natočím, žádnou složitou přípravu to nevyžaduje a i postprodukce je jednoduchá. V porovnání s tím samým, točeným ve studiu.
Přehlédnout se nedají ani videa, kde jste zpovídal některé z mladých českých youtuberů. Tyto rozhovory jste uskutečnil vždy na nějakém srazu této komunity, a proto bych se v tuto chvíli rád zeptal, jaké jsou Vaše dojmy z těchto akcí a setkání? Jak výrazné jsou podle Vás rozdíly v prezentaci youtubera ve videu a při osobním kontaktu? Zažil jste v tomto směru nějaké milé či nemilé překvapení?
Youtube jako médium, má k reálnému životu mnohem blíž, než vyumělkovaný svět filmových, televizních nebo fotografických studií. Youtuber není herec, proto rozdíl mezi jeho chováním ve videích a v realitě není příliš velký. Ale je to samozřejmě individuální, člověk od člověka různé. Nicméně žádné překvapení jsem v tomto směru nezažil.
Jak vnímáte úroveň české YT scény obecně? Nemyslím teď pouze IT příspěvky.
Tak, jako jsem věděl, co mohu očekávat od televizního vysílání, tak jsem samozřejmě chtěl a stále chci vědět, co mohu očekávat od média, do kterého může přispívat kdokoli. Proto mám v odběrech hodně kanálů, proto jsem na Facebooku v desítkách Youtube skupin. Pokud se mám vyjádřit k úrovni české YT scény, tak jak jsem řekl, na Youtube může přispívat kdokoli. Třeba starší paní, Bětka Cyprichová, která nahrává na Youtube nelicencované videoklipy vlastní výroby, nebo Josef Pepíno Kučera, který je starší než já a kterého baví RC modely letadel. Na Youtube nahrává videa z létání s modely letadýlek. A nebo random malé dítě, například Blueberry Style And Fashion, což je malá holčička, která se pokusila napodobit některé své Youtube idoly. Jak názvem kanálu, tak obsahem svého jediného videa. Stejně, jako tak učinily statisíce jiných, menších i větších dětí. Youtube zkrátka není jen Gogo nebo Teri Blitzen. Proto vlastně nelze stanovit, jaká je všeobecná úroveň české YT scény.
Pokud to rozdělím na dvě části, na známé (nebo chcete-li slavné) Youtubery a ten zbytek, tak ti slavní tvoří obsah, kterým se snaží nakrmit hordu hladových diváků, lačnící po laciné zábavě. Pokud je vaším živitelem dav lačnící po bulváru, nikdy nemůžete tvořit kvalitu nebo nedejbože umění. A hodnotit takovýto stav je velmi ošemetné. Na jednu stranu, tito Youtubeři se svou činností dokáží uživit, takže to asi dělají dobře. Na druhou stranu, slova „tvorba“ nebo „činnost“ jsou v tomto případě hodně diskutabilní. Takže úroveň české mediálně známé Youtube scény je tak někde mezi Bleskem a Aha!Národní divadlo to rozhodně není. A pokud jde o ten zbytek „tvůrců“ na Youtube, je to ošemetné zrovna tak. Na Youtube se najdou jak poklady, tak odpad. Kvalita a užitečnost videí kopíruje Gaussovu křivku, takže je zřejmé, že těch pokladů je jako šafránu, zatím co odpadu je nepřeberně. Navíc, samotné hodnocení kvality a užitečnosti videí je velmi silně subjektivní, takže to, co já mohu považovat za odpad, může jiný považovat za vrchol zábavy.
Sledujete i jiná videa, než jsou ta se zaměřením na techniku?
Ano, sleduji v podstatě všechno, ale zpravidla mi stačí vidět název videa a vím, že víc vidět nepotřebuji a nechci, protože jsem něco podobného viděl před X lety. Takzvanou youtuberskou klasiku, tedy asky, tagy, challenge a pranky nesleduji vůbec, stejně jako holčičí videa, to je dnes pro mne naprostá ztráta času. Bohužel se ukazuje, že i nové žánry, jako například TOP X něčeho, urbexy a podobně, většina rádoby Youtuberů neumí natočit a že je točí jenom proto, že je to „trendy.“ Top X pak obsahují polopravdy nebo úplné bludy a urbexy jsou pak snůška zmatených záběrů o ničem. Tito Youtubeři si neuvědomují, že i takovýto druh videa se musí umět natočit, má-li video za něco stát.
Rád sleduji reakční videa, ale co si budeme povídat, poslední rok a půl se vaří z vody a reakce jsou o ničem. Skeče a mini filmy jsou náročné, proto se skoro netočí a když něco takového natočí někdo, kdo to opravdu umí, tak je to svátek. Takže zbývají videa o vaření, o novinkách na poli videoher, filmů, tv seriálů a knih. A ta technicky zaměřená videa. Ale abych si jen nestěžoval, kanál Starý Mrzout mne i mou přítelkyni dokáže opravdu pobavit a Pavel Stigur Novák a Standashow zase přinášejí pohled na dění kolem nás trochu jinýma očima, než běžná média. Takže určitě je na co koukat. A to nemluvím o Cynické Svini, to je kanál, který nemá v ČR a SK obdoby.
Mezi Vašimi vrstevníky přeci jen mnoho youtuberů není. A možná to neplatí jen u nás. Jak se na tuto skutečnost díváte?
Jsem toho názoru, že všeobecně panuje omyl, že na Youtube jsou převážně jen malé děti a mládež. A to jak v roli diváků, tak v roli tvůrců. Že tento omyl vychází z toho, že malé děti jsou nejvíc vidět a slyšet, že věkový průměr na Youtube akcích je někde hluboko pod 15 let, že Youtube a Internet obecně je médium mladých, zatím co starší generace tráví čas u klasických médií jako je televize a tisk. Ale to je jenom půlka pravdy. Internet zasahuje do života všem lidem bez rozdílu věku, rozdíl je v přístupu. Velmi zjednodušeně řečeno: dospělý používá papír na psaní, fotoaparát na focení rodiny a kameru na natáčení dovolené. A internetové služby jako úložiště pro takto pořízená data. Zatím co dítě požívá papír jako spisovatel a malíř, fotoaparát jako umělec a kamerou natáčí děj. A internetové služby pak slouží jako prostředek pro publikaci těchto „uměleckých“ výtvorů a sociální sítě pro jejich propagaci, komentáře pro komunikaci s „fanoušky.“ Zatím co dospělý to dělá proto, že je to užitečné, dítě to dělá pro to, že se touží prosadit ve světě, ve kterém nic neznamená a ve kterém si připadá bezvýznamné.
Já vím, je to velmi zjednodušený a zkreslený pohled, ale dostatečně jasně demonstruje rozdíl v přístupu k technologiím mezi mladší a starší generací. Proto vzniká mylný dojem, že Youtube patří dětem. Přesto i lidé starší generace na Internet chodí, na Youtube se dívají a dokonce tam i nahrávají svá videa. Akorát o sobě nedávají tolik vědět. Ale stačí začít hledat informace například o háčkování, křížkovém vyšívání, pečení(obecně o tom, co lidé ve svém volném čase dělají) a najednou zjistíte, že tisíce dospělých žen, mladších i starších, své výtvory fotí a fotky sdílí na stejných sítích, jako to dělají jejich děti a vnoučata, že bambilión žen tyto fotky komentuje a že na toto téma existuje i bezpočet videí. A v ten moment si člověk uvědomí, že to, že o něčem neví, neznamená, že to neexistuje. Takže na jednu stranu ano, dalo by se říci, že Youtubeři jsou převážně mladí lidé. Ale na druhou stranu je nutné připustit, že milióny maminek a tatínků zveřejnili své (ať už jakékoli) video na Youtube. Nejsou tedy i oni Youtubery? A to samozřejmě platí pro celý svět. Není to jen specifikum jedné země.
Máte přehled, jaký okruh diváků si Váš kanál oblíbil?
Nepřekvapivě, dívají se převážně mladí lidé. Souvisí to s tím, co jsem uvedl v předchozí odpovědi. 70% diváků je ve věku 13-34 let. Soudě dle některých mých komentářů pod videi jsou mezi mými diváky i velmi malé děti (nebo retardovaní dospělí, ale na to bych nesázel), ale většina komentářů je napsána víceméně bez chyb a větná skladba dává smysl, což ukazuje na 15+ publikum. A rovněž nepřekvapivě, starší diváci se dívají, ale vůbec nemají potřebu komentovat videa. Pokud jde o odběratele, 98% tvoří muži.
Mám za to, že YouTube velmi ovlivňuje mladé lidi a kulturu jejich chování. Jak se díváte na youtubery, kteří nedávají zrovna nejlepší morální příklady této věkové skupině diváků?
Obsah na Youtube je pestrý, stejně jakou jsou pestré povahy lidí, jejich zájmy i názory. Nepochybně existují kanály, které dávají velmi špatný příklad komukoli, nejen mladým lidem. Nepochybně existuje velké množství kanálů, které mají přímý vliv na to, jak se potom mládež chová nebo jak uvažuje, či jak má nastavené hranice amorálnosti. A určitě se nebudu přít o to, že mladí, zejména pak děti, jsou velmi snadno ovlivnitelné publikum. Ale…
Ale i předchozí generace byly ovlivňovány „médii,“ v některých případech dokonce „novými médii,“ které dříve neexistovaly. Přesto jsme jako druh nevymřeli.Takže dokud budou na mladé lidi působit nejen ona „škodlivá média,“ ale i rodiče a obecně společnosti lidí, ve které žijí, tak bych to zase tak černě neviděl. I když připouštím, že dnes je situace mnohem složitější a problém vlivů celkově mnohem komplexnější, než tomu bylo kdy dřív. Ale oproti dřívějšku se dnes informace zase mnohem rychleji šíří a lze si je i mnohem snáz vyhledat a případně ověřit. Čili dnešní doba má své plusy i mínusy a Youtube není výjimkou.
Jaký je váš názor na cenzuru komentářů pod videi?
Cenzura je stav, kdy nepřipouštím jiný, než souhlasný názor. To je pochopitelně nepřípustný stav a my starší, kteří jsme žili v komunistické cenzuře, jsme na to mnohem háklivější, než ti, kteří nic takového neprožili. Takže cenzurní zásahy do komentářů nedělám a ani neschvaluji takové počínání. Každého, kdo se k cenzuře uchýlí, považuji za morálního ubožáka.
Má nějaký význam se mazání či blokaci v některých případech věnovat? A pokud ano, můžete být konkrétní?
Smysluplné komentáře ruku provázejí v ruce hejty a spam. Mazání komentářů, jejichž jediným smyslem je někoho urazit/ponížit/zesměšnit, případně mít zadarmo reklamu, považuji za samozřejmost. Ban pro takové přispěvatele je pak zcela logický krok.
Tato otázka trochu navazuje na předchozí – řešíte “hatery” v případě, když jsou agresivní a vulgární? Nebo jste zatím, naštěstí, nic podobného neměl zapotřebí?
Pod mými videi se občas objeví komentáře, které mají jediný cíl, ponížit mne, nebo zesměšnit. Pokud to nepřekročí určitou mez, tak takové komentáře nemažu, ať si každý může přečíst, jaký jen onen přispěvatel „inteligent.“ V opačném případě jde pryč komentář, a pokud je to opravdu hodně přes čáru, tak i uživatel. Nevím, jestli se to všeobecně ví, ale penalizovaný uživatel se vůbec nedozví, že je penalizován. Čili například žije v mylné představě, jak majitele kanálu „setřel“ a jak si jeho komentář všichni přečtou. Skutečnost je ale taková, že své komentáře vidí jen on sám. Takovouto past na blbečky považuji za geniální nápad.
Kolik času komentářům věnujete a jak moc je pro Vás tato zpětná vazba důležitá? Do jaké míry se jimi necháte ovlivnit nebo inspirovat?
Komentáře pod videi mám tak dva za den, takže časově náročné to opravdu není. Zpětná vazba je velice důležitá, ale v tomto počtu vlastně nelze o klasické zpětné vazbě hovořit. Každopádně pozitivní odezva nejen potěší, ale ukazuje i na to, že video padlo na úrodnou půdu. Na druhou stranu je zřejmé, že okruh těch opravdu oslovených diváků je strašně malý. Ale s tím počítám. K druhé polovině otázky: některé komentáře mne opravdu mohou přivést na nový nápad,tedy mne mohou ovlivnit či inspirovat, ale takových komentářů je velmi málo.
Občas jste udělal video, kde představujete nové vybavení do svého natáčecího studia. Kolik finančních prostředků, orientačně, jste již od začátku působení na YT investoval do technického „video zázemí“?
Investice do vybavení byly zpočátku nulové. Točil jsem mobilem a videa ani nijak neupravoval. Dnes mám dvě kamery, zrcadlovku, digitální záznamník, mikrofony, stativy, stojany, studiová světla, barevná pozadí a spoustu fotografických „serepetiček“ k tomu. Kolik to stálo dohromady jsem nepočítal, ale šestimístné číslo to bude.
A dal Vám nějaký divák najevo, že si cení lepší technické kvality Vaší tvorby?
Nevzpomínám si, že by nějaký divák vyloženě pochválil kvalitu obrazu, zvuku a střihu a nepochválil obsah. Ale komentáře ohledně dobré kvality (bez bližší specifikace jaké kvality), se občas objeví. Nicméně z toho, co za „zázraky“ vídám na Youtube, usuzuji, že diváci na dokonalém a ostrém obrazu nelpí, ba i ten nekvalitní zvuk zkousnou. Takže začít točit může kdokoli s čímkoli 😉
Prozradíte své 3 nejoblíbenější české a 3 zahraniční autory, jejichž tvorbu na YT pravidelně sledujete?
Je to těžké, vybrat jenom tři, ale když to musí být: Starý Mrzout, Naprosto Retardovaný, Inferno na polici (i když tedy nejde o český, ale slovenský kanál). Ze zahraničních: 8-bit Guy, Techmoan, Lazy Game Reviews.
Má vůbec Roman Štec také jiné koníčky, než je IT a elektronika?
Nevím, jestli lze zálibu ve science fiction (v jakékoli podobě) považovat za koníček, protože jestli ne, tak už zbývá jenom to obligátní jídlo a sex, ale to jsem neřekl! 😉
Říkáte science fiction? Tak to bezesporu lze. Váš absolutní favorit v tomto žánru?
Absolutní favorit… to je těžké. Je toho opravdu hodně. Takže z kreslených seriálů Futurama (1999), z hraných seriálů Battlestar Galactica (2003), tedy až na ten konec, kdy už scénáristé nevěděli, jak ten maglajz z nastavované kaše ukončit. Je to škoda, že to takhle zazdili. Z kreslených filmů se o první příčku dělí Ghost in the Shell (1995) s Akirou (1988), z hraných pak Spaceballs (1987) a Den nezávislosti (1996). Jak je patrné, jde o díla velmi letitá. Né, že by novější počiny nebyly lepší, ale znáte to, kdo dřív přijde… Jako fakt, Strážci Galaxie jsou fakt dobré scífko i komedie, Valerian a město tisíce planet představuje v dnešní době návrat ke kořenům žánru, což se moc často nevidí, sága všech Vetřelců, včetně toho posledního, to je prostě kultovní záležitost… I když, na všem se najdou mouchy, některé i prasklé 😀
A Vaše oblíbené jídlo?
Sečuán, kung-pao, fajitas, enchelada… a možná překvapivě jednoduchá tradiční česká jídla. Jako příklad bych uvedl bramborový knedlík na cibulce a česnekovou polévku. Hotové je to raz dva a královsky si na tom pochutnám 🙂
Jaký máte vztah k mouchám? Zabil jste nějakou?
V určitém věku jsem mouchy podroboval zkoumání. Čím větší moucha, tím lépe jí bylo možné zkrátit křídla a zkoumat, kdy přestane být letuschopná. Omluvou mi budiž, že jsem chodil do třetí třídy na základní školu.
Všechno, co mi leze do jídla nebo pití, případně co mne obtěžuje ze spaní, je potřeba zab…. odehnat, samozřejmě! 😀
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů nejen ve Vaší tvorbě na YT.
I já děkuji.
Zdroj: vlastní Foto: Roman Štec
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
