Film o scénáristovi a režisérovi Edu Woodovi je patrně mnohem lepší, než celá jeho tvorba, která se považuje za jednu z nejbizarnějších v historii Hollywoodu. Přesto se režisér Tim Burton rozhodl připomenout tento mimořádně tragikomický příběh jednoho filmového nadšence o cestě za neúspěchem. A připomněl jej vskutku jedinečně!
Ed Wood byl především snílek a přesně tak se jej, ve filmu z roku 1994 povedlo, díky vynikajícímu hereckému výkonu Johnnyho Deppa, zachytit. Ed Wood snil o slávě v Hollywoodu a vždycky se urputně držel své vize. Většinou za každou cenu! Utopil se však v přemíře své vlastní nápaditosti a kdyby se někdy mohl potkat s Járou Cimrmanem, jistě by se mezi nimi vytvořilo silné přátelské pouto!
Ed si možná nevybíral ty nejhorší možné náměty k filmovému zpracování, ale samotné natáčení pro něj bylo vlastně důležitější, než výsledek. Procesem natáčení zkrátka žil a prožíval každý okamžik svých scén naplno! Byl pohlcen příběhem, který napsal, a který během filmování ožíval. A jeho radost nemohl zkazit ani nevydařený záběr, když např. herec zavadil o nějakou rekvizitu. Něco takového Ed Wood nepovažoval za nevydařenost, ale život sám – detail, kterého si divák stejně nevšimne!
Edward Wood byl možná z uměleckého hlediska špatný filmař, ale z pohledu lidského odhodlání a překonávání vlastních představ i limitů, opravdový génius. Snímek, který podle biografické knihy Rudolpha Greye, natočil Tim Burton svým specifickým způsobem, ukazuje člověka, který si není vědom své netalentovanosti nebo nedokonalosti. Dokonce ukazuje člověka, který ji naprosto odmítá, protože vnitřně cítí, že život je přece dokonalý i se svými nedokonalostmi.
Tento životopisný snímek zachycuje Eda Wooda v 50. letech minulého století, kdy prožívá své nejplodnější a nejšťastnější období. Vidíme jeho štáb, který tvoří neznámí outsideři filmového plátna a také dříve slavného herce, který je závislý na drogách a umělecký svět ho již odepsal. Vidíme smutné osudy, které však Edward vnímal jako jedinečné příležitosti a díky tomu dokázal rozzářit nejen sám sebe.
Ed miloval kinematografii a nenechal si svoji lásku vzít ani tím, že se jeho tvorba propadala stále níž a níž. Nevzdal se, i když ho opustila jeho dívka se slovy: “Točíš sračky a ani to nevidíš!” Každé natáčení ho naplňovalo silnými dojmy a prožitky a nikdy neztrácel naději, že jeho životní film teprve přijde.
Přišel. I když ho nenatočil on sám, ale vypráví JEHO životní sen – s bizarním humorem a především silným přesahem do nitra lidské duše. Edův filmový idol Orson Welles mu v jedné úžasné scéně říká toto: “Bojovat za své vize má smysl. Proč by člověk marnil život plněním snů cizích lidí?”
Snímek Ed Wood vnímám jako oslavu lidských snů a přání, naší vlastní neomezenosti v ideálech a způsobu jejich naplňování. Neodpustil bych si, kdybych o tomto filmu na stránkách Prasklé mouchy nebo E-listů nenapsal. Díky Edovi nepřestanu hrát na klavír jenom proto, že už ze mě nikdy nebude virtuóz. Ani se nehodlám vzdát psaní článků díky tomu, že jsem intelektuálně slabší, než většina autorů internetového obsahu. A jednoho dne si splním sen a natočím film! Život je plný skvělých možností a hlavně zážitků, když se jich odmítneme bát.
Zdroj: vlastní Foto: distributor filmu
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
