TARA FUKI – Motýle

Není to novinkové album, ani žádná archiválie! Tohle album si pozornost určitě zaslouží! Nechte se inspirovat! V polovině listopadu loňského roku se pod mateřskými křídly vydavatelství Indies Scope Records vyklubali Motýle – album od violoncellového dua TARA FUKI.

Těm, kteří alespoň trochu sledují domácí nekomerční hudební scénu je toto DUO určitě známé a to už od roku 2000, kdy poprvé rozčísly místní-ale i mezinárodní vody.

Pro všechny z Vás, pro které jsou TARA FUKI novinkou, mám malé seznámení. Roku 2000 Andrea Konstankiewicz a Dora Bárová vytvořily křehký, minimalistický, experimentální a neskutečně něžný hudební svět.

I přes to, že se zvuk TARA FUKI opírá především o violoncella, obě dámy jsou multiinstrumentalistky a jejich smysl a cit pro experiment se projevuje především na koncertech, kdy k doprovodu používají netradiční hudební nástroje. I jejich violoncella jsou podrobována nejrůznějším experimentům. TARA FUKI hudbu prožívají a ten prožitek mistrně přenáší i na svého posluchače.

Obě dvě hudebnice se věnují i jiným hudebním skupinám i projektům. Celkem výraznou stopu nechává Dorka při spolupráci s Anetou Langerovou. A upřímně, její přítomnost na podiu při koncertech Anety dodává koncertům skvělou atmosféru a podle mého je právě Dorota tím prvkem, který z dobrého koncertu dělá koncert skvělý.

Na svém kontě mají TARA FUKI již 6 studiových alb a jednu „bestofku“, kterou si nadělily k 15cti letům své existence. Mezi těmito sedmi kousky se nedá najít slabý kus. TARA FUKI si drží svůj standard i na zatím posledním albu Motýle.

MOTÝLE…chtělo by se pomyslet si, že to bude narážka na premiéra České republiky, to si ale myslíte pouze do té doby dokud nevíte, že TARA FUKI tvoří převážně v Polštině. Na některých albem se objevuje i francoužtina – Andrea totiž trvale žije ve Francii. Ale i čeština a ta je na poslední desce slyšet dokonce třikrát a to v písních Kdyby, Dlouhý pád a Samoty.

Nejnovější album si zachovalo stejně krásnou, poetickou a zvukomalebnou tvář, jako alba předchozí. TARA FUKI tak navázali na svoji dosavadní tvorbu, ale přesto je na tomhle albu něco jinak.

Ten rozdíl tvoří především bicí nástroje mistrně ovládané Milošem Dvořáčkem. Toho možná znáte z jazzové formace Vertigo quintet.

Motýle si asi nepustíte, pokud se potřebujete namotivovat na fyzický nebo psychický výkon. Na to by se asi hodila pouze jedna až dvě skladby z alba. Doporučuju ho ale k poslechu v běžném – klidném dni a v momentech, kdy jste sami a toužíte po zážitku. Tahle deska je totiž zážitek na 100%. Užijte si to!

Zdroj: vlastní Foto: Tara Fuki

Jak se Vám líbil tento článek?

Průměrné hodnocení: 5 / 5. Celkem hlasů: 4

Zatím nikdo nehodnotil.

1 reakce na “TARA FUKI – Motýle

Napsat komentář