Není to tak dlouho, co mě jedna kamarádka a také vášnivá knihomolka oslovila v souvislosti s YouTube kanálem, který pravidelně sleduje a těší se z toho, že mladí lidé ještě nezapomněli číst a čtou vyloženě s láskou! Důkazem toho budiž např. slečna Tery, která zároveň píše svůj knižní blog Terybooksotry (odkazy níže). Napadlo mě, že by nebylo špatné autory podobných stránek i tvorby na YouTube blíže představovat a tak jsem neváhal a domluvil první krátký rozhovor!
Na internetu publikujete jako knižní bloggerka, ale také se věnujete svému kanálu na YouTube. Co vás baví více? Psát o knihách nebo o nich mluvit?
Já osobně radši o knihách hovořím, než píši. Mluvením se lépe vyjádřím a zlepším se v mluvení s lidmi nebo i na kameru. V psaní mám totiž špatný slovosled.
Rád bych našim čtenářům přiblížil mladé lidi, mezi jejichž velké koníčky patří právě četba. Myslím si totiž, že mladá generace se o literaturu zajímá čím dál méně. Jak je na tom okolí Vašich vrstevníků a jak vnímáte obecně čtenářskou gramotnost u nás?
Z mých vrstevníků se najde hodně málo lidí, kteří čtou a to mě hrozně mrzí. Domnívám se, že tomu napomohla povinná četba, kterou nikdo nemá zrovna moc v lásce, a tak lidi čtení bohužel odrazuje. Moji vrstevníci čtou hodně málo a myslím si, že se lidé spíše dnes podívají na film, pokud je knížka zfilmovaná. Pokud není a nějaká kniha člověka zaujme, tak si jí možná přečte pro zajímavost, ale myslím, že čtenářská gramotnost u nás není moc dobrá hlavně u mladých lidí. Alespoň já to tak vnímám.
Kdo Vás přivedl k četbě? Rodina, škola, kamarádi nebo něco jiného? Kdy jste v sobě objevila lásku ke knihám?
K četbě mě přivedlo hlavně chození do knihovny asi ve 13 letech. Chodili jsme na různé akce do městské knihovny a o knížkách si povídali. Zaujalo mě to a ráda jsem si knížkami listovala a trávila v knihovně více času. Svou lásku ke knihám jsem objevila docela pozdě až ve 14 letech, to jsem si tahala z knihovny domů hromady knih. Škola mě přivedla také ke čtení, ale tam jsme měli knížky, které mě už tak nezaujaly, ale všichni jsme je číst museli. Z mojí rodiny nikdo moc nečetl, takže spíše díky veřejnosti jsem se do četby zamilovala.
Který žánr je Vám nejbližší a co naopak příliš nemusíte nebo nečtete vůbec?
Miluji romány pro ženy a ráda čtu dětské detektivky, přesto, že je mi 18 let. Příliš nemusím fantasy a nadpřirozeno, ale chci to změnit, protože si myslím, že ten žánr má spoustu krásných a propracovaných knih. Co nečtu vůbec jsou scifi knihy a horory.
Podle čeho si knihy vybíráte? Jsou pro Vás důležitá doporučení jiných nebo se nebráníte zakoupit knížku třeba jen podle obalu?
Knížky si vybírám především na doporučení. Obaly řeším hodně málo. Pro mě je knížka co má nepovedený obal zajímavá tím, že může mít krásný příběh i přesto, že si na obalu nedali nakladatelé tolik záležet.
Když už jsem trochu nadnesl obálku a tedy grafickou část knihy, jak moc je pro Vás důležitá výtvarná stránka literárního díla? Zajímá Vás kromě autora textu např. ještě jméno ilustrátora?
Jméno ilustrátora já vůbec neřeším. Samozřejmě, že když má kniha hezký obal – víc zaujme, ale já na to tolik nedávám. Ale čtu hodně anotace a hodnocení.
Nakupujete knihy raději v knihkupectví, kde si je můžete vzít do ruky a lépe prohlédnout nebo dáváte přednost e-shopům?
Zaručeně u mě vedou kamenná knihkupectví. Knihu si prohlídnu, jestli není poškozená a pak si jí vyhledám na databázi knih nebo goodreads. Poté si jí možná pořídím.
Patříte k lidem, kteří odmítají jakýkoliv “cizí” zásah do knížky – poznámky tužkou, věnování – nebo je pro Vás něco z toho přijatelné? A teď samozřejmě nemám na mysli studijní materiály.
Já nerada píši do knih. Když mě něco hodně zaujme, dám si na to místo lepík a založím si stránku. Nemám ráda, když knížky někdo používá jako sešit. Za mě ne, i když tužkou to není tak hrozné, ale já to nedělám.
Jaký máte názor na čtečky elektronických knih a e-knihy?
Dříve jsem byla ke čtečkám hodně skeptická, ale teď, když čtečku vlastním, už to tak neberu. Je vážně dobrá na cestování, ale knihu klasickou to nenahradí. E-knihy tolik nečtu, mám radši papírové knížky, ale občas si na čtečce něco přečtu.
Jak jste na tom s vlastní tvorbou, kromě článků na svém blogu? Toužíte někdy napsat a vydat vlastní knihu?
Jako malá jsem si psala pohádky jen tak pro radost a už asi 2 roky mám něco rozpracované, ale vydávat to nemám zatím v plánu.
Víte přesně nebo odhadem, kolik knih se nachází ve Vaší knihovně?
Jak jsem už zmínila, chodím ráda do knihovny, bohužel nemohu už tak často. Asi proto v mé knihovničce je docela málo knih počítám tak 108 kousků.
Kde nejraději čtete? Máte nějaký svůj „čtenářský koutek“ nebo místo, kde se Vám čte opravdu nejlépe?
Můj koutek kde si ráda čtu je určitě postel nebo židle, kde si dám nohy na stůl a čtu si. Dříve jsem si hrozně ráda četla ve studovně v knihovně, ale na to už není moc čas, takže asi v posteli, kde obvykle usnu u třetí stránky. Nebo na židli , kde si křivím záda, ale čtení mě naplňuje a je mi to jedno.
Prozradíte tři nejoblíbenější knihy Vašeho života?
Jen 3 knížky? To je hodně těžké, ale nějaké takové mám. Mezi moje srdcovky patří Život jedna báseň, Vzkaz v lahvi a teď jsem si zamilovala knihu S Láskou Rosie.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vašim stránkám i YouTube kanálu hodně spokojených návštěvníků!
Děkuji Vám, že jste mi poskytli možnost udělat se mnou rozhovor. Ráda jsem na všechny Vaše otázky odpověděla a doufám, že Vás internetový časopis bude jen vzkvétat a rozrůstat se novými rubrikami.
Zdroj: vlastní Foto: YouTube terybook
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
