O televizních seriálech jsme toho zatím na stránkách našeho časopisu nenapsali mnoho. Není divu, když je většina českých i zahraničních titulů de facto na jedno brdo. A vynechám-li mé oblíbené komediální atrakce jako jsou Červený trpaslík, Teorie velkého třesku nebo animovaný South Park či Simpsonovi, příliš originálních děl se v této oblasti bohužel nenajde. Naštěstí existují výjimky, které lze považovat za opravdové seriálové klenoty a často je má na svědomí produkce HBO. Věřím, že Bratrstvo neohrožených nebo třeba Hru o trůny nemusím nikomu představovat. Dnes vám ovšem chci představit jeden z dalších klenotů, který jsem nedávno zhlédl a který ve mně zanechal hluboký dojem!
Seriál The Wire – Špína Baltimoru vznikl v roce 2002 a uzavřel se pátou sérií v roce 2008 (letos na něj volně navazuje novinka s názvem Město patří nám, podle knihy reportéra deníku Baltimor Sun Justina Fentona). Všech šedesát epizod je dostupných v rámci služby HBO MAX nebo schopnosti „hledám a stahuju, přestože riskuju“. Každá série se blíže věnuje velkým tématům spojených se životem v Baltimoru, jako jsou narkotika, pašování, byrokracie, školní systém a tisk. Není těžké si představit, že se podobné problémy neodehrávají pouze v tomto městě, ale že jsou větší či menší součástí celé naší společnosti. Organizovaný zločin, korupce, problémy na které vždy doplatí obyčejný člověk a většinou bez jakéhokoliv zastání, jsou bohužel součástí reality dnešního světa, ať už se před ní schováte do svého předstíraného nebo opravdového nezájmu a zavřete oči před vším, co nevypadá hezky, abyste se náhodou neušpinili.
Špína Baltimoru ukazuje špínu naší společnosti a to, jak jedni parazitují na problémech druhých, jak zneužívají jejich slabost i důvěru. Jak se drogový boss ve svém přístupu k „podnikání“ často neliší od politiků, kteří prosazují vlastní zájmy na úkor a především bez ohledu na zájmy veřejné. Konec konců autorem tohoto seriálu je David Simon, který v Baltimoru pracoval 12 let jako kriminální žurnalista a většina příběhů je zde inspirována skutečnými událostmi, případy a životními osudy.
Osobně znám několik lidí, kteří se v životě dostali do pasti drogové závislosti nebo se v prostředí drogově závislých pohybují. Nikdy jsem se na ně nedíval s pohoršením nebo snad opovržením, ale vždycky s upřímným pocitem lítosti a soucitu, protože každý musíme v životě překonat nějakou krizi a obtížnou situaci, bez ohledu na to, jak jsme se do ní dostali a jak náročná sama o sobě je. Každý má právo na svůj vlastní problém a odsoudit kohokoliv jenom proto, že neví, jak z toho problému ven, mi přijde nelidské a špatné. Někdo je momentálně smažka, někomu chutná flaška a ti ostatní si jenom ujíždějí na kávě. Nezatracujme se navzájem jenom proto, že nevidíme podstatu individuálního šílenství a nedokážeme se odpoutat od nejrůznějších předsudků.
Vím, že není jednoduché mít úctu k někomu, kdo sám k sobě úctu ztratil a propadá se ještě hlouběji pod své vlastní dno. Věřím však, že vždycky existuje, byť jen sebemenší, jiskra naděje, kterou může probudit i náš zájem či podpora a pokud se z jiskry stane upřímná snaha po změně a po lepším životě, má tato podpora význam. Nikdo se nenarodil jako vyfetlo a nevěřím ani tomu, že by to měl být osud, který nejde změnit. Drogy nejsou problém jednotlivce, ale společnosti, ve které chtějí být někteří jenom šťastnější, ačkoliv vědí, že takové štěstí je falešná cesta opačným směrem. Myslím, že přesně tohle věděl také Bubbles, jedna z hlavních postav seriálu, která vás bude provázet celou sérií.
Nebudu spoilerovat a prozrazovat, za jakých okolností se s Bubblem setkáte a jaký je jeho osud. Musím se však o něm zmínit, protože je to skvěle napsaná a ještě lépe zahraná postava, která žije svůj příběh velmi statečně a odhodlaně a přestože je v mnoha ohledech zranitelná a nešťastná, má jistou vnitřní sílu, která se občas, jako zázrakem, projeví. Bubbles je stejná smažka, jakých je v ulicích Baltimoru plno. Žije ze dne na den – z dávky pro dávku. Přesto se v něm občas probudí ta malá nenápadná jiskra okamžiku, kdy si uvědomí, jak moc je to celé špatně. A když už se rozhodne s nepřítelem jít do boje, který se zdá být předem prohraný, netrvá dlouho a opět podlehne, protože taková zkrátka je – závislost. Nikoho nechce pustit z kola ven, přestože se Bubbles upřímně snaží. Jestli se mu to nakonec podaří nebo ne, už musíte zjistit sami.
Bubbles je skvělým příkladem toho, že i když je výsledek v nedohlednu a zdá se velmi nejistý, je tou nejdůležitější věcí rozhodnout se pro změnu. A Bubbles se rozhoduje stejně často jako prohrává a tím představuje obrovskou inspiraci a zároveň obdiv. Znáte tu celou řadu citátů v duchu: „není důležité, kolikrát spadneš, ale že se znovu postavíš“? Bubbles vám ukáže, jak moc pravdivé toto klišé rčení může být. A ukáže vám to velmi realisticky, drsně, bez obalu a možná vám trochu pomůže nahlédnout do hlavy lidem, kteří mají podobné zkušenosti a příběhy.
The Wire – Špína Baltimoru v žádném případě není jen o Bubblesovi, ale stejně realisticky jako jeho, zobrazuje všechny ostatní postavy. Je to poctivý detektivní seriál, který se zaměřuje na odvěké praktiky krádeží, prostituce, přepadení, vražd, korupce a ukazuje děsivou atmosféru černošských ghett, ve kterých žijí i „normální lidé,“ které policie nemá šanci ochránit. Boj s kriminalitou je zároveň ukázkou boje, který se odehrává na úrovni politiky. Manipulace se statistikami zločinnosti, úplatky a snaha o kariérní postup za každou cenu, to jsou další jevy, se kterými Špína Baltimoru doslova šokuje diváka, protože ukazuje skutečnost, kterou můžeme jen tušit a kterou zahlédneme pouze tehdy, pronikne-li nějaká konkrétní kauza do médií.
Osobitě a věrně ztvárněné jsou také hlavní postavy policejního týmu, ve kterém exceluje anglický herec Dominic West. Ten si zahrál detektiva Jimma McNultyho, který je ochoten jít pro dobrou věc až za hranici služebních postupů a často jsem se u jeho nápadů neuvěřitelně bavil! Přesto na vás může dolehnout smutná skutečnost, že policejní boj s kriminalitou je vlastně nekonečný střet dvou světů a že chytit velkou rybu často znamená jen uvolnit místo pro jinou. Tak to zkrátka chodí, na tej policejní lodi.
O televizních seriálech jsme toho zatím na stránkách našeho časopisu nenapsali mnoho, ale The Wire –Špína Baltimoru je opravdu tím nejlepším, s čím do poctivého a kvalitního seriálového světa můžete vstoupit. Je to promyšlený příběh plný napětí, překvapení, skvělé psychologie postav a vhled do komplexnosti fungování světa zločinu i stavu dnešní kapitalistické demokracie. To vše – nepřehnaně, bez svatozáře policistů a bez iluzí, že alespoň regionální politici to s námi myslí dobře. Epizody jsou režírovány výběrem skvělých režisérů, mezi kterými se objevila např. Agnieszka Holland, známá polská režisérka, kterou můžete znát třeba díky výbornému televiznímu filmu Hořící keř (2013).
Zdroj: vlastní Foto: HBO MAX
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
Viděla jsem všechny díly a je to určitě jeden z těch drsnějších a temnějších seriálů, které existují vůbec. Snad si na Město patří nám udělám čas dřív, než tu vyjde článek! 😀