Ridley Scott je ve filmové branži téměř zapomenuté jméno. Na Vetřelce už si nikdo ani nevzpomene a Blade Runner z roku 1982 dnešním fanouškům žánru sci-fi také nic moc neříká. Přesto je tento režisér živoucí legendou, která se chopila příležitosti vytvořit nové, tentokrát televizní dílo v produkci HBO MAX. A tak vzniká deset dílů seriálu Vychováni vlky, který sice nevzešel přímo ze Scottovy hlavy, ale nabízí skvělou podívanou v duchu jeho tvorby.
Autorem námětu i scénáře je Aaron Guzikovski (Zmizení), který nabídl spolupráci Scottově produkci a ta se do realizace ihned pustila. Režii prvních dvou epizod si potom vzal na starosti přímo sám Ridley Scott, ale bylo by povrchní a nefér mluvit o nějakém výrazném kvalitativním rozdílu oproti ostatním dílům. Celá série má svoji jedinečnou atmosféru, ať už je Ridley v roli režiséra nebo producenta.
Příběh začíná přistáním dvojice androidů v kosmické lodi na planetě Kepler 22b. Jejich cílem je vybudování nového domova, navzdory podmínkám, které je na tomto místě čekají. Prostředí má neustále šedomodrý nádech, jehož tón se jen nepatrně mění ve chvíli, kdy se děj vrací do událostí v minulosti, která je dlouhou dobu nejednoznačná a její střípky se odkrývají vždy v ten pravý okamžik. Od začátku je ale jasné, že androidy jejich Tvůrce naprogramoval za účelem výchovy dětí a přežití lidského rodu.
Nejasnost okolo Tvůrce je tajemstvím, které divák chce od první chvíle znát a jeho přání se postupně stává skutečností. Programátor je často androidy označován nejen jako Tvůrce, ale také jako Stvořitel, což je velmi pozoruhodná, snad až filozofická analogie s chápáním lidského života ve vztahu k náboženství a Bohu. Narozdíl od nás však androidi mají o svém vlastním smyslu a fungování daleko více konkrétních informací.
Androidi, kteří se vzájemně oslovují Matko či Otče, jsou velmi vyspělé technologie, které dokáží z uloženého biologického materiálu stvořit lidský život – dítě ze zkumavky – a ujmout se role rodičů. Seriál tak vyvolává otázky nejen po smyslu existence, ale především také po zodpovědnosti za nově stvořený život. Do jaké míry lze naprogramovat mateřskou lásku tak, aby program fungoval za všech okolností? Pouto rodičů k dětem a naopak nemusí být omezeno jejich původem. A jak se postupně ukazuje, ani žádným programem.
Děj nám postupně odkrývá osud mateřské planety Země, kde došlo k apokalypse a náboženské válce, ve které androidi slouží jako zbraně ateistů. Samotné náboženství je zde spojeno s mithraismem (předkřesťanský kult z Persie), jen se uctívaný bůh nenazývá Mithras, nýbrž Sol. Solisté to bezvěrcům chtěli osolit, ale ti se rozhodli jejich plánům odvážně čelit a jejich cílem se proto stalo vybudování nové základny, kde by přivedli k životu novou generaci svých ateistických přívrženců.
Seriál se většinu času odehrává na zmíněné planetě Kepler 22b, což je mimochodem název skutečné extrasolární planety v souhvězdí Labutě. Hlavním hrdinou je v příběhu Matka (Amanda Collin), která má nejen úžasné charisma, ale také speciální schopnosti, které vám nebudu prozrazovat. Jejím partnerem je Otec (Abubakar Salim), který je sice android stejné generace, ale jeho schopnosti nejsou ani zdaleka takové jako Matky. Obě tyto bytosti mají propracovanou umělou inteligenci, která velmi často přesahuje naprogramované informace.
Důležitým prvkem je zde vlastní sebepoznávání a zjišťování limitů svého programu. Velmi mě bavil kontrast naprogramovaných norem chování s lidskými vlastnostmi, které ve své podstatě také mají svůj biologický program i hranice. Samotné srovnávání toho, co je lidské s umělou inteligencí vyvolává existenciální otázky a seriál vám díky tomu může nabídnout mimořádně silné dojmy.
Androidi však nezůstanou na planetě dlouho sami a děj velmi brzy přinese také část posádky lodi plné věřících, abychom byli svědky dramatické konfrontace. Nadpozemský Sol versus snaha androidů o vytvoření nové, ateistické civilizace? Může tohle vůbec dopadnout dobře? A co se změní ve chvíli, kdy Matka v sobě probudí původ Nekromanta – stroje určeného k masovému zabíjení? Jak potom s fanatickými vetřelci naloží? A jak do toho všeho zapadne skutečnost, že dva věřící jsou vlastně bezvěrci, kteří na sebe jen vzali novou identitu?
Vychováni vlky přináší zajímavou zápletku a kombinaci různých úhlů pohledu na základní potřebu přežít. A každý ten pohled je labyrintem událostí, na jejichž konci, v desátém dílu, vás překvapivě nečeká to, co nečekáte. Ano, divák totiž do poslední chvíle neví, co má čekat a jaká bude pointa?! Záhadností je totiž pořád dostatek a s blížícím se koncem první série jejich intenzita sílí, abyste si po shlédnutí mohli říci: “Jaké asi budou další díly?!”
Zdroj: vlastní Foto: HBO
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
Naprosto svkělej seriál! Dali jsme ho během víkendu a už se těším na další řadu, to bude terpve jízda! 🙂