Když se ke mě dostala publikace o pivovarech, kterých je v Česku více než 500, řekl jsem si, že by bylo rozhodně lepší získávat nové zkušenosti a rozšiřovat pivní obzory nejen teoreticky, ale také prakticky. A tak jsem v roce 2020 začal na sociálních sítích zveřejňovat své dojmy z piv, které se do mých rukou dostávají nejrůznějšími cestami – od kolegů z práce, přátel a známých, nebo díky návštěvě konkrétního kraje.
A protože si této mojí aktivity na Facebooku všiml také redaktor těchto stránek a zároveň můj kamarád z místa bydliště Michal, byl jsem osloven s nabídkou spolupráce, kterou jsem rád přijal. Společně věříme, že tento unikátní seriál osloví každého, koho pivní kultura v naší zemi alespoň trochu zajímá.
Každý díl vám nabídne tři kousky, které jsem vyzkoušel a popsal v krátkém komentáři. Hodnocení je vždy založené na mých osobních chuťových preferencí a pokud máte zážitek z ochutnání vybraného moku více či méně odlišný, nestyďte se jej napsat do komentářů pod článkem. Každý úhel pohledu, nebo lépe řečeno chuti, se počítá!
NOVOPACKÉ PIVO | no. 22
Dnes chci úvodem poděkovat Petře Adámkové za dar! Mám před sebou pivko z Nové Paky, řezané Jarní skotačení z Podkrkonoší 4,5%. Pivovar počal vaření piva v roce 1872 za použití parních strojů. Etiketa s tóny zelené barvy a fotkou pivovaru hlásá jaro. Po otevření je cítit čerstvé bílé pečivo a višně. Po nalití barva colového nápoje, pěna krémově okrová, leč rychle mizí. V chuti je cítit lehce jablko, nepatrně karamel. Ocásek teple hořký. Po ukrknutí nic. K jídlu bych asi jako jediné doporučil velikonoční nádivku. Sice je to desítka (lehké pivko), ale jinak než na “velikonoční košt” bych si ho asi nekoupil. Takže si počkám do jara a pak znovu ochutnám!
ROHOZEC | no. 23
Dalším kouskem je pivko z Turnova – Rohozec Skalák 12°, 5%. Pivovar zeložen roku 1850, v dnešních dnech vkusně zrekonstruován, na dlážděném náměstíčku mají dokonce i moc pěknou kašnu! Etiketa je v barvě červenohnědé s motivy chmelových šišek a ječmene. Opět pochvala za zátku, která má vlastní potisk. Po nalití barva moku jantarová, pěna s nádechem žluté, ale rychle mizí. Je cítit bílé pečivo, sláma. Po ochutnání cítím sladké jablko, hrušková povidla. Ocásek teple hořký. Po ukrknutí nic. Hořkost v ústech ale dlouho přetrvává. Toto pivo bych si vychutnal třeba s grilovanou krkovicí. A jak to bude s doporučením? Je to takové +- průměrné, při jméně Skalák si představuji trochu drsnější kombinaci!
BERNARD | no. 24
Posledním dnešní pivem je lahodný mok z Humpolce. Bernard 11°, 4,5%. Pivovar založen v roce 1597, s použitím parního válce. Velmi se mi líbí vlastní lahve i prolisované zátky. Etiketa jednoduchá, s převládající zelenou barvou. Po nalití barva zlatavá, pěna žlutě bílá a drží. Ve vůni cítím chmel, bílé pečivo a malinko železa. Po napití převládá chuť švestek, hořkost chmele. Ocásek jablečně hořký. Po ukrknutí šveskta. Přetrvává příjemná, teplá hořkost. S chutí bych si toto dílo dal k huse s červeným zelím a proto DOPORUČUJI!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní, pixabay.com
V roce 83 mne vyplivla kladenská porodnice ze svých útrob. Od malička se zajímám o vlaky a železnici obecně. Po jisté době jsem k tomu přidal ještě letadla. Mezi nejčastější cesty u mne patří jízdy do jižních Čech na milovanou chalupu a to jakkoliv: jednou autem, jednou vlakem, a klidně přes Brno a Přerov! Jako správný Čech miluji pivo. Mám pár svých favoritů, ale pak se mi dostala do ruky kniha o pivovarech a řekl jsem si: jdu do toho! Více než 500 pivovarů v ČR, to je brnkačka, ale věřte není. O pivech na sociálních sítí publikuji od roku 2020 a jsem rád, že je u nás taková kultura. A mé motto: “Můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit!”
Bernard je určitě chutný pivo, ale dTest před časem bohužel našel ve složení nějaké ne úplně zdravé množství nějakých látek, takže bych si dávala pozor! 😀