Když se ke mě dostala publikace o pivovarech, kterých je v Česku více než 500, řekl jsem si, že by bylo rozhodně lepší získávat nové zkušenosti a rozšiřovat pivní obzory nejen teoreticky, ale také prakticky. A tak jsem v roce 2020 začal na sociálních sítích zveřejňovat své dojmy z piv, které se do mých rukou dostávají nejrůznějšími cestami – od kolegů z práce, přátel a známých, nebo díky návštěvě konkrétního kraje.
A protože si této mojí aktivity na Facebooku všiml také redaktor těchto stránek a zároveň můj kamarád z místa bydliště Michal, byl jsem osloven s nabídkou spolupráce, kterou jsem rád přijal. Společně věříme, že tento unikátní seriál osloví každého, koho pivní kultura v naší zemi alespoň trochu zajímá.
Každý díl vám nabídne tři kousky, které jsem vyzkoušel a popsal v krátkém komentáři. Hodnocení je vždy založené na mých osobních chuťových preferencí a pokud máte zážitek z ochutnání vybraného moku více či méně odlišný, nestyďte se jej napsat do komentářů pod článkem. Každý úhel pohledu, nebo lépe řečeno chuti, se počítá!
KNÍŽE VÁCLAV | no. 46
Dnes začneme pivkem z Dolních Břežan, kousek od Jesenice, jižně od Prahy. Kníže Václav, polotmavá 13°, 5,1%. První zmínka o pivovaru a sladovně v Břežanské tvrzi byla zaznamenána již v roce 1580, leč novodobý pivovar vznikl až v roce 2015. Etiketa zajímavá, ale bílá barva mě osobně příliš nezaujala. Po otevření cítím bílé pečivo, slámu. Po nalití barva moku černého čaje, pěna bílá a drží. V chuti pak poznávám sladké jablko, karamel. Ocásek teple hořký. Po ukrknutí nic. K zakousnutí určitě ementál! Jde o silnější pivko co kroužkuje, ale má celkem nevýraznou chuť, což je u minipivovaru nežádoucí a proto za mne pouze průměr.
FELČAR | no. 47
Další kousek je z pivovaru Plasy (severně od Plzně) a jmenuje se Felčar – 13°, 5,2%. Písemné zmínky sahají až do roku 1144, největší slávu však zažil za vlády knížete Metternicha, kolem roku 1830. V roce 1965 však Západočeské pivovary n.p zde výrobu zavřeli. Od roku 2015, po rekonstrukci budov pivovaru, se toto pivo opět vaří. Etiketa zajímavá, s nápadem a propracovaná. Po otevření poznávám kvasnice, bílé pečivo a železo. Po nalití barva moku černého čaje, pěna béžová a rychle mizí. V chuti pak cítím nezralé třešně, hořkost po chmelu, malinko karamel. Ocásek teple hořký. Po ukrknutí výrazná chlebová chuť. K tomuto pivku si představuji moravslé koláče, nebo buďáky. A v tomto případě určitě doporučuji!
FERDINAND | no. 48
Závěrem ještě pivo z Benešova: polotmavých Sedm kulí 13°, 5,5%. Z historie se dozvídám, že první zmínky sahají až do roku 1495. V roce 1897 však arcivévoda František Ferdinand dEste zakoupil krachující pivovar na Konopišti a rozhodl se jej přestěhovat do Benešova, kde nechal vystavět nejmodornější pivovar v celé monarchii. Proto jméno Ferdinand. Etiketa jednoduchá, zátka s vlastním tiskem určitě potěšila! Po otevření je cítit žitný chléb. Po nalití barva moku černého čaje, pěna pak béžová, hustá a drží. V chuti pak poznávám karamel, jahody a slívu. Ocásek teple hořký. Po ukrknutí jen dlouhotrvající hořkost. K tomuto pivku si představuji pečený bůček s chlebem, třeba za zimního večera. I tentokrát rozhodně doporučuji vyzkoušet!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní, pixabay.com
V roce 83 mne vyplivla kladenská porodnice ze svých útrob. Od malička se zajímám o vlaky a železnici obecně. Po jisté době jsem k tomu přidal ještě letadla. Mezi nejčastější cesty u mne patří jízdy do jižních Čech na milovanou chalupu a to jakkoliv: jednou autem, jednou vlakem, a klidně přes Brno a Přerov! Jako správný Čech miluji pivo. Mám pár svých favoritů, ale pak se mi dostala do ruky kniha o pivovarech a řekl jsem si: jdu do toho! Více než 500 pivovarů v ČR, to je brnkačka, ale věřte není. O pivech na sociálních sítí publikuji od roku 2020 a jsem rád, že je u nás taková kultura. A mé motto: “Můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit!”
