Načítám ...

Pivománie #32

Když se ke mě dostala publikace o pivovarech, kterých je v Česku více než 500, řekl jsem si, že by bylo rozhodně lepší získávat nové zkušenosti a rozšiřovat pivní obzory nejen teoreticky, ale také prakticky. A tak jsem v roce 2020 začal na sociálních sítích zveřejňovat své dojmy z piv, které se do mých rukou dostávají nejrůznějšími cestami – od kolegů z práce, přátel a známých, nebo díky návštěvě konkrétního kraje. 

A protože si této mojí aktivity na Facebooku všiml také redaktor těchto stránek a zároveň můj kamarád z místa bydliště Michal, byl jsem osloven s nabídkou spolupráce, kterou jsem rád přijal. Společně věříme, že tento unikátní seriál osloví každého, koho pivní kultura v naší zemi alespoň trochu zajímá. 

Každý díl vám nabídne tři kousky, které jsem vyzkoušel a popsal v krátkém komentáři. Hodnocení je vždy založené na mých osobních chuťových preferencí a pokud máte zážitek z ochutnání vybraného moku více či méně odlišný, nestyďte se jej napsat do komentářů pod článkem. Každý úhel pohledu, nebo lépe řečeno chuti, se počítá! 

DOUBLE ELEPHANT | no. 94

Po delší době dnes začneme návštěvou Slezska a podíváme se do obce Ostravice, kde se nachází Beskydský pivovárek Ostravice. Vyzkoušíme jejich DOUBLE ELEPHANT IPA 18°, 8,8%. O pivovaru samotném jsem se dozvěděl jen rok založení (2012) a roční výstav (9000 hl). Etiketa vcelku pochmurná, leč poutavá. Pivko jsem však dostal v plastu. Po otevření cítím chléb a kvasnice. Po nalití barva moku kalně jantarová, pěna lehce nažloutlá, hustá a drží. V chuti pak poznávám karamel a sladké jablko. Ocásek sladce jemně hořký, po ukrknutí kvasnice. K zakousnutí doporučuji třeba vepřovové s knedlíkem a zelím!  Ocásek famozní, hořkost a horkost dlouho přetrvává. Ale více než do kategorie IPA bych jej, dle chuti, zařadil do našich klasických ležáků. Velmi pitelné, ale síla moku je znát i po první sklenici. A dnes jednoznačně doporučuji! Na závěr musím u pivovaru pochválit rozmanitost vaření – 65 druhů pivek.

KUNHUTA | no. 95

Další dnešní kousek jsem získal z města Poličky a měšťanského pivovaru. Mám tu jejich Kunhutu – řezaný ležák 11°, 4,5%. Společný pivovar byl vystavěn v roce 1771, přitom právo várečné město získalo již v roce 1517. V restituci byl však po revoluci, konkrétně roku 1994, navrácen původním majitelům a zrekonstruován. Své jméno nese pivo po Kunhutě Uherské, druhé manželce Otakara II, která prý proslula svou krásou a půvabem. Etiketa jednoduchá, v historickém tónu a zátka dokonce s potiskem. Po otevření poznávám kvasnice a malinko kakao. Po nalití barva moku černého čaje, pěna lehce béžová a řídká. Po napití cítím karamel, slívu a lískové ořechy. Ocásek sladce hořký a po ukrknutí nic. K zakousnutí doporučím například kuře s nádivkou. Závěrem musím pochválit etikety a zátku. Pivko samotné je asi mícháno ze světlé desítky a tmavé dvanáctky, která je v chuti dominantní. Tento kousek rozhodně chválím! 

TOPOLSKÝ LEŽÁK | no. 96

V dnešní poslední ochutnávce se podíváme severně od Uherského Hradiště, do obce Topolná a navštívíme místní Topolský pivovar, kde najdeme rovněž penzion. Pivko extra chmelené, ležák 12°, 5%. První várka zde byla uvařena v roce 2018. Etiketa zvláštně jednoduchá, s motivy listí z topolu a v dáli kostelík. Po otevření je cítit chléb, malinko chmel. Po nalití barva moku kalně zlatavá, pěna bílá a hustá. V chuti pak poznávám snad jen kyselejší jablko. Ocásek studeně hořký, po ukrknutí nic. Pivko bych doporučil jako nouzovku při jízdě na kole. Na závěr nenám co pochválit, modrá barva na etiketě v zásadě nedává smysl, u nás je označením nealkopiv, zátka bez potisku. Osobně bych tento mok nazval jako pokus o IPU, leč se to moc nepovedlo. Pivko bych přiřadil do kategorie europiv bez nápadu. A proto Topolský ležák příliš nedoporučuji. 

Zdroj: vlastní Foto: vlastní, pixabay.com

Napsat komentář

YouTube player