Když se ke mě dostala publikace o pivovarech, kterých je v Česku více než 500, řekl jsem si, že by bylo rozhodně lepší získávat nové zkušenosti a rozšiřovat pivní obzory nejen teoreticky, ale také prakticky. A tak jsem v roce 2020 začal na sociálních sítích zveřejňovat své dojmy z piv, které se do mých rukou dostávají nejrůznějšími cestami – od kolegů z práce, přátel a známých, nebo díky návštěvě konkrétního kraje.
A protože si této mojí aktivity na Facebooku všiml také redaktor těchto stránek a zároveň můj kamarád z místa bydliště Michal, byl jsem osloven s nabídkou spolupráce, kterou jsem rád přijal. Společně věříme, že tento unikátní seriál osloví každého, koho pivní kultura v naší zemi alespoň trochu zajímá.
Každý díl vám nabídne tři kousky, které jsem vyzkoušel a popsal v krátkém komentáři. Hodnocení je vždy založené na mých osobních chuťových preferencí a pokud máte zážitek z ochutnání vybraného moku více či méně odlišný, nestyďte se jej napsat do komentářů pod článkem. Každý úhel pohledu, nebo lépe řečeno chuti, se počítá!
ROUSÍNOVSKÁ DVANÁCTKA | no. 106
Pro dnešní úvod jsem vybral pivko z jižní Moravy, z Rousínova, ležícího mezi Brnem a Vyškovem. Představuji vám pivovar Pivečka a jeho Rousínovskou dvanáctku 12°, 5%. Pivovar samotný založen v roce 2010 jako létající (majitel pan Pivečka), leč po letech sundal křídla a usadil se v Rousínově. Etiketa opět jednoduchá, s motivem místního kostela. Zátka dvojitá, ale bez potisku. Po otevření cítím chléb, malinko pepř. Po nalití barva moku jantarová, pěna bílá, hustá a drží. V chuti pak poznávám přezrálé jablko a medový nektar. Ocásek medově sladký, po ukrknutí slad. K tomuto pivku doporučím pepřenky s čerstvým sypaným rohlíkem. Obsah piva pak laicky řadím mezi poctivé ležáky, i když jemně sladší a bez znaků hořkosti. Velice pitelný a dnes v lednu i padnul do noty! Rousínovskou dvanáctku od Pivečky proto rozhodně doporučuji!
MADCAT LEŽÁK | no. 107
Další kousek mám z pivotéky.cz. Samotné pivko je vařeno v Kamenici, východně od Jihlavy, kde najdeme pivovar Mad Cat a jejich ležák 12°, 4,8%. Pivovar nejprve (od roku 2011) působil v Jihlavě, v tanečním klubu. V roce 2016 se přesunuli do Kamenice, do prostor chátrajícího bývalého lihovaru. Etiketa jednoduchá, až strohá. Zátka dvojitá, leč bez potisku. Po otevření cítím slad a kvasnice. Po nalití barva moku zlatavá, pěna žlutavá, řídká a rychle mizí. V chuti poznávám sladší jablko, chmel. Ocásek silně hořký, po ukrknutí kvasnice. K tomuto pivu bych doporučil taliány s hořčicí a rohlíkem. Závěrem chci vypíchnout snad jen velmi originální název Mad Cat (Šílená kočka). Jedná se o celkem pitelný ležák plzeňského typu, který je více hořký, ale chuť mi bohužel přijde všední, takže hodnotím jako průměr.
HAKSNA – NEST IN WEST | no. 108
Závěrem ještě zavítáme do Ostravy. Představuji pivovar Haksna a jejich Nest in West 15°, 6,5%. Pivovar je novinkou, založen v roce 2022 na pěkné samotě. Jinak se mi zatím nic zjistit nepodařilo. Etiketa opět jednoduchá, zátka černá, bez potisku. Po otevření cítím grepy a chmel. Po nalití barva moku zlatavě kalná, pěna bílá, řidší, ale drží. V chuti pak poznávám hroznové víno, mrkvovou šťávu a sladké jablko. Ocásek teple sladký, po ukrknutí citrusy. K tomuto pivku doporučím matjesy s cibulí. A závěrem? Musím vyzdvihnout jméno, jak sami o sobě píší, CYP bo PYČO by jim neprošlo. Pivko samotné je určené pro milovníky sladšího moku, na mě je až moc sladké. Přesto bych tento kousek doporučil, za vyzkoušení určitě stojí!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní, pixabay.com

V roce 83 mne vyplivla kladenská porodnice ze svých útrob. Od malička se zajímám o vlaky a železnici obecně. Po jisté době jsem k tomu přidal ještě letadla. Mezi nejčastější cesty u mne patří jízdy do jižních Čech na milovanou chalupu a to jakkoliv: jednou autem, jednou vlakem, a klidně přes Brno a Přerov! Jako správný Čech miluji pivo. Mám pár svých favoritů, ale pak se mi dostala do ruky kniha o pivovarech a řekl jsem si: jdu do toho! Více než 500 pivovarů v ČR, to je brnkačka, ale věřte není. O pivech na sociálních sítí publikuji od roku 2020 a jsem rád, že je u nás taková kultura. A mé motto: “Můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit!”