S nákupem poslední generace Apple TV jsem čekal přes dva roky a nakonec jsem se definitivně rozhodl letos v červenci. 3. generaci tohoto multimediálního centra uvedla společnost Apple v roce 2022, což bylo jen rok poté, co se objevila 2. generace s přepracovaným ovladačem. Šíří se zvěsti, že by mohla být brzy představena generace nová, ale já už jsem zkrátka potřeboval mít alespoň jednu Apple TV s podporou protokolu Thread. Více se o Threadu můžete dočíst v mém článku Matter a Thread.
Jako majitel první generace Apple TV 4K, která se začala prodávat již v roce 2017, jsem si velmi rychle zvykl na kouzlo specifického ovladače, který se vyznačuje především lehkostí a úžasnou dotykovou plochou v horní části, díky které bylo ovládání tohoto zařízení opravdu snadné a intuitivní. Vím, že tento způsob interakce s Apple TV nemusí vyhovovat každému, nicméně já byl rozhodně spokojený a když jsem dal ovladač do rukou staršího uživatele, osvojil si jej rovněž okamžitě.
Proč se tedy inženýři v Applu rozhodli nahradit tento ovladač nepatrně jiným? Nebyla tato změna naprosto zbytečná? Z pohledu jisté povinnosti inovovat své produkty, je odpověď jasná a chápu, že něco nového už Apple TV od roku 2017 vyžadovala. Měl to být ale skutečně právě ovladač? Nemohl zůstat ve stejné podobě, když například Magic Mouse je stále stejná od roku 2015? Má teď nový ovladač, s kruhovým prvkem, lepší uživatelskou hodnotu? Rád bych vám dnes nabídl svůj úhel pohledu.
Jak už jste pravděpodobně pochopili, na starý dobrý ovladač jsem nedal dopustit a nové verze jsem se opravdu bál. Zvyk je totiž železná košile a když vás někdo přeučuje na jiná tlačítka a způsob interakce, nemusíte to zvládat bez problémů. Ani já jsem nebyl v tomto směru zrovna nadšený a přiznám se, že mě řada věcí zklamala. Na druhou stranu mě Apple dokázal náladu zároveň zvednout, jen si teď nejsem tak úplně jistý, co vlastně převažuje. Radost nebo zklamání?
Pojďme si to vzít postupně. Zmiňovaná dotyková plocha, pomocí které se pohybujete v jednotlivých nabídkách a potvrzujete jejím stisknutím, je sice pryč, ale naštěstí je stále přítomna uprostřed ovládacího kruhu. Kdyby tato plocha byla odebrána úplně, zcela jistě by to řada uživatelů, včetně mě, psychicky neunesla a jediným řešením by pak byla psychoterapie. Ať už máte palec u ruky jakkoliv velký, nebudete mít s ovládáním této menší plochy problém. Funkcionalita tedy zachována a to se počítá! To, že pro mě větší plocha a tudíž více prostoru na pohyb prstu u původního ovladače znamenalo větší komfort, ovšem popřít nehodlám.
Další změnou jsou tlačítka. To, které se dříve jmenovalo MENU a mělo v podstatě jen funkci ZPĚT, se už naštěstí nijak nejmenuje a bylo nahrazeno symbolem šipky doleva. Hurá! Osobně jsem to předchozí označení příliš nechápal, takže je tato změna bezesporu změnou k lepšímu. Pravé tlačítko, na které si můžete nastavit buď plochu, nebo třeba rozhraní Apple TV, zůstává stejné. Tlačítko s ikonou mikrofonu je ovšem nahrazeno tlačítkem „PLAY s PAUZOU“ a přidána byla možnost vypnutí zvuku pomocí posledního levého dolního tlačítka. Spuštění mikrofonu, kterým se aktivovalo naslouchání Siri, je nově řešeno pomocí nepatrného plochého tlačítka v pravé horní části, na boku ovladače.
Díky tomu se musely změnit jeho rozměry a především pak hloubka. Přidáno bylo ještě nepatrné tlačítko na vypínání a zapínání Apple TV. Najdeme jej úplně vpravo nahoře. Nový ovladač je mohutnější a výrazně těžší, než starší verze, což ne každému bude vyhovovat. Já si ještě stále zvykám. Na druhou stranu zde máme, díky větším rozměrům, již konektor USB-C, pomocí kterého se ovladač nabíjí a to je určitě dobrá zpráva!
Pokud bych se měl ještě vrátit ke kulatému, hlavnímu ovládacímu tlačítku, dotykovou plošku obklopuje prstenec, který je notoricky známý z ovladačů jiných výrobců a funguje na stejné bázi – stisknutím v příslušném směru posouváte navigaci v prostředí TV OS. To by však nebyl Apple, aby si nepřidal nějakou vlastní vychytávku a tak můžete prstem kroužit na prstenci ve směru, kterým chcete rychle posouvat např. časovou osu přehrávaného obsahu. Jedná se sice o celkem hezkou vlastnost a zajímavý nápad, ale zatím na něj tak často bohužel nepamatuji.
Závěrem ještě zmíním, že skvělou novinkou je také možnost najít ztracený / zapadnutý ovladač pomocí iPhonu a je jen škoda, že se nepodařilo tuto funkcionalitu integrovat přímo do aplikace Najít a hledání se provádí z virtuálního ovladače, který je součástí ovládacího centra telefonu. Doufám, že tohle Apple ještě časem změní, aby bylo každému zřejmé, že když něco hledáme, měli bychom to hledat pod stejným rozhraním a nebýt nuceni si vzpomenout, že je to vlastně někde jinde.
Jak nakonec dopadl, v mých dojmech a zkušenostech souboj starého a nového ovladače? Rád bych napsal, že nerozhodně, protože nejsem vyloženě zklamaný, ani přímo nadšený a všechno je přeci jen otázkou zvyku. Jenomže mi větší dotyková ovládací plocha zkrátka chybí a považoval jsem ji za skvělý nápad, který zároveň odlišoval Apple TV ovladač od konkurenčního řešení a působil také mnohem více originálním a jedinečným dojmem. Sympatičtější mi byly také menší rozměry starší verze a s ohledem na to, že jsem byl zvyklý vyhledávat obsah právě pomocí tlačítka mikrofonu a Siri, nemohu si najít cestu k tlačítku na boční straně a občas se mi tak stává, že si video omylem zastavím. Starý ovladač proto osobně považuji za dnešního vítěze, přestože jen s nepatrným náskokem a díky specifickým vlastnostem, na které jsem byl zvyklý, ale vy to tak mít rozhodně nemusíte.
Zdroj: vlastní Foto: Apple.com, DALL-E 3, vlastní
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
