Doba asi vždycky byla a zřejmě vždycky bude divná a bohužel nežijeme v ideálním světě, kde by vedle sebe mohli nerušeně žít uživatelé iOS a Androidu. Alespoň ve skupinách, které na sociální síti sleduji, tomu tak je a pokaždé se najde nějaký arogantní “machr,” který na nevinnou otázku, např. proč iPhone neukazuje dlouhodobější historii volání, pohotově odpoví něco ve smyslu: „když ti to vadí, tak si zůstaň u svého Androidu!“ Přitom zrovna historie volání je něco, kde by iOS měl svůj přístup bezesporu změnit! Ale někteří jedinci jsou tak zaslepeni úžasností svého telefonu, za který dali spoustu peněz, že se jim příčí byť jen nepatrný náznak nedotaženosti operačního systému či jiných nesrovnalostí.
I když je jasné, že to tak většina majitelů iPhonu, včetně mě, rozhodně nemá, takový zoufalec je přeci jen nepřehlédnutelné dílo a rodiče mu ty internety měli už dávno zakázat. Ale teď vážně, pojďme se pokusit uvést na pravou míru některé věci, jejichž smysl uniká nejen nám, kteří máme iOS rádi, ale především těm, kteří na tuto platformu přecházejí z Androidu. Každý soudný člověk by měl být schopen uznat, že všechno má nějaké nedostatky a záleží jen na prioritách uživatele, jak moc velké pro něj osobně vlastně jsou.
Každý máme jiné potřeby a to, co zrovna my například postrádáme, nebo nám vadí, může někdo jiný zcela oprávněně přehlížet. Takže otázka oblíbenosti operačního systému, když pomineme záměr mít iPhone, abychom měli iPhone coby symbol tzv. prémiové značky, by měla být čistě uživatelskou preferencí. Dovolím si tvrdit, že výběr telefonu rozhodně není stejný, jako když si vybíráme jakoukoliv jinou elektroniku. Telefon je přeci jen něco, co potřebujeme a používáme každý den a jedná se o ten nejosobnější produkt, který s námi sdílí pracovní i osobní rovinu našeho života. Při jeho výběru bychom měli zohlednit především to, jak komunikujeme s okolím a jaké máme potřeby z hlediska používání dalších technologií, např. počítače, tabletu nebo dokonce chytré televize. Málokdo si totiž uvědomuje, že Apple nabízí jedinečné propojení svého ekosystému napříč těmito zařízeními a pokud dáváme přednost iPhonu, můžeme k tomu mít právě tento důvod.
Rovněž si dovolím tvrdit, že propojení, které má iPhone s MacBookem, iPadem, potažmo s Apple TV je bezkonkurenční a váš online či digitální život dostává úplně jiný rozměr. To je za mě jeden z největších benefitů, díky kterým svůj iPhone používám. Fotky z výletu si mohu večer okamžitě prohlédnout na Apple TV a samozřejmě jsou dostupné také na dalších zařízeních. Telefonní hovory mohu vyřídit z Macu, MacBooku či iPadu, zkrátka z místa, kde zrovna pracuji, stejně tak jako SMS. Nemluvě o tom, že obsah plochy mám všude sdílený a dostanu se k němu i z iPhonu. Na tuhle propojenost jsem si opravdu velmi rychle zvykl a naprosto mi vyhovuje.
Dalším důvodem, proč si někdo může vybrat iPhone je důvěra v lepší zabezpečení systému, včetně platební metody ApplePay. Soukromí uživatelů má totiž Apple na prvním místě, nebo to tak alespoň prezentuje a vy mu to buď věříte, nebo nevěříte. Osobně patřím do té první skupiny, protože mě přesvědčila celá řada odborných článků, například na téma jak funguje právě ApplePay a v čem se liší od Google Pay. Ve zkratce: ApplePay neukládá žádné informace o vaší kreditní kartě, kdežto Google Pay údaje při registraci karty ukládá na serverech Google. Více vám nabídnu již brzy v samostatném příspěvku na téma placení: ApplePay vs GooglePay.
Mít důvěru ve svůj telefon je tedy ve finále vlastně jen o pocitu, který z používání tohoto zařízení máte a jak dobře jste seznámeni s jeho nastavením a funkcemi. Stejně tak může mít někdo jiný důvěru v Android a já nemám právo mu do toho jakkoliv kecat. Navíc máme všichni právo se mýlit, podlehnout jakékoliv marketingové iluzi, PR článku, nebo jen nedostatečně porozumět odbornému textu. Zodpovědnost máme pokaždé jen sami k sobě a proto je nepřijatelné, aby se někteří účastníci diskuze na sociálních sítí zbytečně ostře vymezovali vůči odlišenému názoru. Tahle pomyslná válka je totiž pouze mezi těmi fanoušky, kteří nejsou schopni připustit jiný úhel pohledu, než je ten jejich a zapomínají, že každý má právo vnímat věci po svém a po svém je také hodnotit. Jestliže někomu více vyhovuje Android, je to naprosto v pořádku a naopak – pokud je někdo šťastný v Apple světě, respektujme to.
Závěrem bych ještě rád uvedl několik věcí, které nejčastěji kritizují ti, co přecházejí právě z Androidu na iOS a já s nimi ve všech následujících bodech musím souhlasit:
1/ historie volání obecně – musíte se smířit s tím, že iOS zatím nenabízí plnohodnotnou historii odchozího a příchozího volání, takže se nelze podívat např. měsíc zpět. Tedy: pokud patříte k uživatelům, kteří např. z pracovních důvodů něco podobného potřebují, na iPhone nepřecházejte.
2/ historie volání u kontaktu – při zobrazení kontaktu nevidíte, kdy jste s danou osobou naposledy mluvili. Tedy: pokud tuto funkci postrádáte, na iPhone nepřecházejte.
3/ nahrávání hovorů – Apple v zájmu ochrany soukromí neumožňuje nahrávat hovory a nenajdete v AppStore žádnou aplikaci, která by toto umožňovala. Tedy: pokud potřebujete nahrávání hovorů k životu, na iPhone nepřecházejte.
4/ odlišené vyzvání pro SIM a eSIM – jiná vyzvánění lze nastavit pouze u jednotlivých kontaktů. Tedy: pokud potřebujete odlišit příchozí volání např. z pracovní eSIM, na iPhone nepřecházejte.
Jistě bychom našli celou řadu dalších drobných rozdílů mezi iOS a Androidem, které vás budou mrzet a zřejmě je nebudete ochotni tolerovat. Na druhou stranu je otázkou, zda-li vám tyto nedostatky je schopen iPhone vynahradit něčím natolik zásadním, že je nebudete tolik řešit. A na tuhle otázku si už musí odpovědět každý sám, protože jde o velmi subjektivní pohled. V mém případě jsem spokojený se vším ostatním tak, že dokážu s výše uvedenými nedostatky žít, přestože jsem se úplně nesmířil s tím, že alespoň ty čtyři uvedené body Apple zatím nedořešil, nebo z nějakého připitomělého důvodu vyřešit nechce. Přitom jde, alespoň u bodu číslo dva, tedy historie volání u kontaktu, vyloženě jen o drobný detail.
A jak jste na tom vy? Co vám v iOS chybí nebo vadí a jste ochotni s tím žít, nebo nedáte dopustit na Android? Pojďte slušně diskutovat v komentářích pod článkem! Těšíme se na vaše reakce!
Zdroj: vlastní Foto: pixabay.com
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
