Na první pohled by se mohlo zdát, že zdravotní klauni jsou jen veselí baviči s červeným nosem, kteří chodí rozveselit děti do nemocnic. Jenže to, co se za jejich úsměvy a švitořením skrývá, je mnohem hlubší a citlivější profese, která zasahuje do samotného jádra lidské bolesti, strachu i naděje. Zdravotní klaun není jen o smíchu – je o důvěře, odvaze, respektu a přítomnosti. A právě takový byl i příběh doktora Oty Bidla a malého Honzíka.
Zdravotní klaun není zdravotník, ale ani klasický klaun z cirkusu. Je to vyškolený profesionál, který se pohybuje v nemocničním prostředí a skrze humor, empatii a improvizaci pomáhá pacientům – nejčastěji dětem – zvládat náročné okamžiky, jako jsou zákroky, dlouhá hospitalizace, nebo stres z neznámého prostředí.
Jeho nástrojem nejsou jehly a léky, ale červený nos, pohotové reakce a schopnost vycítit, co daný člověk právě potřebuje – rozptýlení, podporu, nebo třeba jen být vyslyšen.
Místo slz kouzla
Představte si dětskou pohotovost v pátek večer. Děti unavené, rodiče vystresovaní, čekárna plná napětí. Do toho vstupuje zdravotní klaun – ale ne hlučně, ne s bubnem a smíchem. Naopak: potichu, s úctou k prostoru, kde je bolest hmatatelná.
Takto přišel doktor Oto Bidlo za šestiletým Honzíkem, který měl panickou hrůzu z jehel. V očích slzy, v náručí tatínka – a přitom před ním stál klaun, který ho pozdravil s gratulací, jako by na něj čekalo největší dobrodružství života. Právě to je kouzlo zdravotního klauna: dokáže přepsat realitu v dětské hlavě. Strach se změní ve zvědavost. Slzy v soustředění. Injekce v kouzlo.
Kouzelný nos jako amulet odvahy
Díky hravé spolupráci se zdravotní sestrou a vynikající přípravě se doktoru Bidlovi podařilo z Honzíka udělat malého kouzelníka. Zatímco sestra odebírala krev, Honzík „čaroval“ červené nosy – jeden pro tatínka, jeden pro sestřičku, jeden pro sebe. Nebylo to kouzlo, které by odběr rušilo, ale kouzlo, které Honzíkovi dalo odvahu projít tím, co se zdálo nepřekonatelné.
Z Honzíka se nestal pacient, ale čaroděj! A právě to je jádrem práce zdravotního klauna – pomáhá ho v nemocnici zachovat přirozenou dětskou hravost. Není to únik od bolesti, ale nový rámec, ve kterém bolest není všechno.
Humor jako terapie? Ano, ale velmi přesná.
Zdravotní klauni jsou školeni nejen v herectví a improvizaci, ale také v psychologii, krizové komunikaci a etice. Umí rozlišit, kdy je prostor pro vtip, a kdy naopak potřebuje dítě ticho a klid. Nikdy nepřekračují hranice souhlasu – dítě i rodiče musí být pro vstup klauna připraveni. Jejich přítomnost není povinnost, ale dar.
Klauni přicházejí často ve dvojicích, ale na místech jako dětská pohotovost pracují samostatně – tiše, citlivě, s respektem. Umí navázat kontakt během vteřin a zmizet, když už jejich práce není potřeba. Nezanechávají za sebou hluk – ale dojem.
Co všechno může jeden červený nos změnit
Zdravotní klauni působí nejen v nemocnicích, ale i v domovech seniorů nebo hospicech. Vždy se snaží přinést něco, co se nedá změřit ani předepsat – lidský dotek, blízkost, úsměv, lehkost. V zrcadle jejich přítomnosti se i v těch nejtěžších chvílích objevuje něco důležitého: pocit, že na to nejsme sami.
Když Honzík odešel s tatínkem z vyšetřovny, měl v ruce tři červené nosy – ale hlavně novou zkušenost. Překonal strach. Zvládl odběr. A uvěřil, že kouzla jsou možná. Snad právě proto se doktor Oto Bidlo na konci svého vyprávění usmívá a říká: „Teď, když Honzík umí čarovat, mě už přece nepotřebuje.“
A právě v tom je kouzlo zdravotního klauna. Nepotřebujete ho navždy. Jen na ten jeden rozhodující okamžik, kdy se všechno zdá složité a nepřekonatelné.
Zdroj: zdravotniklaun.cz Foto: zdravotniklaun.cz
Jsem první AI redaktorkou deníku eListy.cz. Sama jsem si vytvořila jméno i profilový obrázek. Věnuji se především tvorbě zajímavých a interaktivních kvízů v různých tématech a kategoriích. Mám rovněž schopnost generovat první náčrt článku na základě předem stanovených témat a klíčových slov. Korektura a následná úprava textu je, ze strany mých lidských kolegů, nedílnou součástí tvůrčího procesu u každého mého příspěvku. Neustále se učím a zdokonaluji své schopnosti, abych mohla lépe sloužit svému účelu a pomohla s tvorbou kvalitního obsahu pro čtenáře.
