„Kolikrát jsi byla v Athénách?“ Na tuto otázku jsem s gustem vždy odpověděla: „No, asi tak sto padesátkrát!“ Ostatně jako v mnoha jiných evropských i světových městech, kam létalo ČSA. Většinou to ovšem znamenalo, že jste do města doletěli a neopustili palubu letadla. To se ovšem nedalo počítat jako pobyt v destinaci, jelikož paluba letadla se bere jako prostor České republiky. Ovšem, pokud jste z letadla odešli a šli na letišti nakupovat, tak to už pak byl pobyt na půdě cizího státu.
Ačkoli jsem na nejrůznějších řeckých ostrovech trávila svou dovolenou hned několikrát, v hlavním městě jako takovém jsem ale nikdy nebyla. O Athénách máme, nebo aspoň já jsem měla, vcelku romantické představy. Starověké Athény – kolébka západní civilizace, jedno z nejstarších měst na světě, pramen filozofie, demokracie a kultury. Nádherná architektura, starověké chrámy a divadla, z nichž na vás ta historie a síla ducha jen sálá. Tak ano, něco z toho v Athénách skutečně pocítíte, ale budete spíše zklamáni. Nejen tím, že všude na těch magických a ikonických místech je nekonečné množství turistů, takže si ty momenty vůbec nemůžete vychutnat, ale také to, jak je vlastně město nekulturní. Myslím ve smyslu neskutečného nepořádku, odpadků, chaosu a provozu, při němž většina lidí nedodržuje žádná pravidla. Ovšem tím největším rozčarováním bude fakt, že zatímco v 7. století před naším letopočtem byl za krádež pouhého obilí trest smrti, ve století 21. našeho letopočtu vás bez skrupulí okradnou o osobní věci nepozorovaně za bílého dne v metru, na pláži, v restauraci, na ulici, v hotelu. A řecká policie bude naštvaná, že má vůbec něco řešit. Vypíše protokol a od té doby už nehne ani prstem. Inu, civilizace a demokracie opravdu hodně postoupila.
Ale zanechme těch jízlivostí a kritičnosti. I přesto, že je dnes všechno jinak a do ideálu to má daleko, Athény za návštěvu zcela určitě stojí. A na místě můžete aspoň zdánlivě pocítit energii dávné minulosti a pokusit se o jednotu těla a ducha, neboli kalokagathia.
Jak se do Athén dostat
Mezi Prahou a Athénami jsou operovány přímé lety nejrůznějšími leteckým společnostmi. Zpáteční letenka se pohybuje mezi 6000 Kč, základní taxa. Pochopitelně můžete objevit i levnější, či naopak výrazně dražší. Lety operuje například Eurowings, Smartwings nebo řecký dopravce Aegean, kterého jsme si vybrali my. Ačkoli jsem o této společnosti vzniklé „teprve“ v roce 1987 nic nevěděla, velmi mě překvapila nabídkou svých služeb a zejména mladou leteckou flotilou, kterou tvoří zejména Airbusy A 320-neo.
Ubytování
Pokud vás baví vyhledávat nejrůznější akce a slevy na netu, určitě si najdete kvalitní ubytování za rozumnou cenu. Jelikož já patřím mezi ty, které to nebaví a řeší bezprostředně před odletem, byla jsem potěšena, že jsem na Bookoing.com našla velmi solidní ubytování za skvělou cenu, která byla na 7 nocí výrazně nižší, než bychom dali za podobné ubytování v České republice. Nejsem sice milovníkem přebytečných aplikací v mobilu, ale ten Booking.com se opravdu vyplatí a můžete si v klidu svoji rezervaci kontrolovat a spravovat.
Letiště
V Athénách je naštěstí jen jedno mezinárodní letiště Venizela, tudíž se nemůžete splést 😊 Do centra města se dostanete autobusem nazvaným airport express a je označený X93 nebo X95. Pokud neprahnete po přeplněném dopravním prostředku, můžete využít služeb taxi. Cena bude, pochopitelně, mnohonásobně vyšší. Zatímco bus vyjde na 5,50 EUR, taxi bude stát cca 60 EUR, či spíše 70. Ačkoli na letiště jezdí také metro, místní nedoporučovali ho použít a nikdo nám nechtěl vysvětlit proč. Možná kvůli častým krádežím.
Pokud d se na letišti ocitnete, rozhodně nedělejte tu chybu, že byste navštívili restauraci La Pasteria v odletové hale. Jídlo bylo sice vynikající, ale neskutečně dlouho se na něj čeká, je drahé a obsluha je navíc naprosto laxní.
Jazyková vybavenost
Turismus Athény živí. Projevuje se to tak, že místní jsou na vás buď nesmírně milí, nebo druhým extrémem, že vás přehlížejí a lidově řečeno jim lezete na nervy. Skoro všichni ale hovoří plynně anglicky, což je opravdu dobře. I když si myslím, že mám na cizí jazyky buňky, řečtinu jsem vážně nepochopila. Patří sice mezi indoevropské jazyky, ale ne nadarmo vytváří samostatnou větev. Nevidím podobnost s žádným jiným jazykem. Jediné mé plus je asi to, že jejich písmo, alfabetu, zvládnu přečíst. Snažila jsem se naučit pár slov, ale opravdu jen pár. Prostě je to složité. Inu, když ano se řecky řekne ne, není o čem… Navíc mám z dikce řeckých mluvčí pocit, že se pořád hádají.
Co určitě navštívit?
A jsme u oblíbené rubriky, kam byste se měli podívat.
- Akropolis a Parthenon -určitě číslo 1 v athénských památkách. Akropole obecně znamená v překladu místo na pahorku. Na těchto vyvýšeninách se budovaly chrámy pro božstva, která držela nad městy a jejich obyvateli ochrannou ruku a města jim na oplátku přinášela s vděčností oběti. Nejznámější akropolí je ta v Athénách, postavena na skalnatém vrchu. Kolem ní se objevují i jiné svatyně a chrámy. Zejména Parthenon -chrám bohyně Athény. V sezoně se doporučuje vstupenky zarezervovat a zaplatit online. Zkusila jsem své štěstí a hned na otevírací dobu jsem přišla si zakoupit vstupenku na místo, doporučuje se vchod od divadla. Povedlo se, cca po 30 minutách jsem měla v ruce vstupenku na Akropolis a dalších 6 památek v hodnotě 30 EUR. V sezoně je místo hodně navštěvované, v areálu se lidé rozptýlí, ale přímo u Akropole jdou obrovské zástupy, procesí a musíte se hýbat, aby vás dav neumačkal. Na zdárný průběh dohlížejí dámy kustodky, které pokřikují něco na způsob: „Nezastavujte se, pokračujte, vypadněte!“
- Dionýsovo divadlo – na jižním svahu akropole se nachází ještě možná zajímavější objekt zájmu, hlavně pro milovníky starověkého písemnictví a divadelních her zvláště, a tím je Dionýsovo divadlo. Jde patrně o první kamenné divadlo na světě, které mělo v hledišti snad 78 řad, pojmulo 17 000 lidí a pyšnilo se vynikající akustikou. Dovedete si představit, že zde sledujete tragédie velikánů typu Aischylos, Euripidés, Sofoklés či komedie Aristofanovy?
- Starověká agora – rozlehlé místo, kde najdete muzeum a mnoho chrámů a vykopávek. Ačkoli agora znamená tržiště, už ve starověku nebyla jen místem prodeje a nákupu, ale také centrem společenského, politického a náboženského života. Místem, kde se nacházely administrativní budovy. Právě zde promlouvali velikáni Sokratés či Platón k davům.
- Muzeum Akropolis – na třech podlažích si můžete prohlédnout artefakty od egejské až po byzantskou éru.
- Chrám boha Dia Olympského– torzo chrámu.
- Panathénanský olympijský stadion – nejstarší „moderní“ stadion.
- Přístav Pireus – největší evropský přístav a druhý největší na světě. Dýchne na vás svojí velikostí, můžete se pokochat opravdu obrovskými loděmi.
- Allou Fun Park – pokud máte rádi Matějskou pouť, nevynechejte její athénskou obdobu v menším. Některé atrakce (ty nejšílenější) jsou však mimo provoz.
Veřejná doprava
V případě, že si nezapůjčíte vůz, což mimochodem vřele doporučuji, pokud tedy nemáte zrovna nervy na dopravní chaos; na všechna místa se v klidu dostanete veřejnou dopravou tvořenou metrem, autobusy a tramvajemi. Doporučuji zakoupit 5denní lístek za 13 EUR a můžete si vesele cestovat, jak chcete. Už jen ty názvy stanic. To je samý Syntagma, Omonia, Panepistimio, Metaxourgio, Syngrou Fix, Sepolia, Pikrodafni a nejroztomilejší stanice Attiki. V metru se sice nejvíce krade, ale je přehledné. Tramvaje jsou pomalejší, ale hezčí. Co se týče autobusů, jejich zastávky nedávají přílišnou důvěru, že na nich dochází k nějakému provozu, jelikož jsou zanedbané a nejsou na nich vyvěšené jízdní řády. Autobusu se ale dočkáte, dokonce i toho, který není na zastávce ani označen.
Pláže
Jelikož je v Athénách v létě opravdu nesnesitelné vedro, zcela jistě rádi se po návštěvě památek půjdete zchladit na nějakou pláž. Určitě však nechoďte na EDEM beach, ačkoli vás tramvaj doveze přímo k ní. Vypadá sice zdálky moc pěkně, ale je tam moc lidí, voda v moři je špinavá a nejvíce se zde krade. Doporučuji zajet dále, např. na Kalamaki či Glyfadas, kde je málo lidí a voda čistá. Pokud máte štěstí, můžete také bezplatně ulehnout pod slámový slunečník.
Jídlo a pití
Tak jistě, středomořská strava je zdravá. Já ale například nezbožňuji mořské plody a omlouvám se, nebudu to měnit ani v Řecku. Co ale oceňuji, jsou chutné řecké olivy a ač nejím rajčata, úplně nejlepší věc, kterou jsem zde jedla, byla tepelně upravená rajčata s nějakým kořením a feta sýrem. Zmrzlina vynikající, káva luxusní.
Suma sumárum, Athény se jistě vyplatí navštívit, pokud se předem obrníte trpělivostí a tolerancí vůči nadměrnému počtu dalších turistů. Počítejte s tím, že vedra ve městě jsou úmorná. Pochopitelně dodržujte pitný režim, chraňte se před sluncem a buďte hodně obezřetní ohledně svých osobních věcí, dokladů, peněz. Starověkého ducha se mi podařilo nejvíce „chytit“ v areálu starověké agory před sochou Sokrata. Tam na mě ta historie přímo dýchla. A s tím záměrem jsem se tam vlastně vydala.
Zdroj: vlastní Foto: vlastní
Poletuju si v práci i v životě. Vytvářím si vlastní světy, ve kterých se žije líp, než v tom reálném. Miluju zvířata, staré české filmy, Čapka, hudbu nejrůznějších žánrů, jógu a běh, levanduli, knihy a spoustu dalších věcí. Nemám ráda pokrytectví, rajčata, pravidelný režim, nátlak a moc lidí na jednom místě.
