Dnes vám představím mobilní hru, kterou jsem si oblíbil téměř okamžitě po odehrání tutorialu a první partie. Jedná se o digitální verzi deskové hry s názvem Onitama, jejímž cílem je potrápit náš mozek a přitom nabídnout velmi dynamickou a variabilní zábavu!
Hra svým základem lehce připomíná jinou deskovku – dámu, případně šachy. Vaším cílem je totiž eliminace protivníka a přestože herní mechanismus vypadá relativně jednoduše, vyžaduje opravdu značnou míru vaší pozornosti!
Kdesi v japonských horách se nachází chrám Onitama, ve kterém musíte prokázat své bojové schopnosti. K dispozici máte čtyři své nejlepší studenty, se kterými se jako mistr bojových umění postavíte proti soupeři na čtvercové ploše o rozloze 5×5 polí.
To, jak se můžete aktuálně pohybovat na bojišti ovšem určují dvě aktivní karty, které můžete ve svém tahu zahrát s jakoukoliv vaši figurkou. Na těchto kartách je zobrazený směr pohybu a také vzdálenost cílového pole, kam můžete daného bojovníka přemístit (viz obrázek):
Zahrané karty navíc neustále rotují mezi vámi a protivníkem, takže jsou k dispozici vždy pouze různé směry pohybu. Jakmile odehrajete kartu, získává ji druhá strana. Hrajete přitom jen s pěti kartami, které se náhodně vylosují z balíčku celkem šestnácti karet.
Vyhrát je možné pouze dvěma způsoby. Buď porazíte mistra svého protivníka, tedy získáte = seberete jeho hlavní velkou figurku (vstoupíte s jinou figurkou na jeho aktuální pozici), nebo přesunete svého vlastního mistra do výchozího bodu mistra soupeře (symbol chrámu na políčku).
K dispozici je samozřejmě také online hra a nechybí ani žebříček nejlepších hráčů (viz obrázek):
Deskovou hru sice nemám, ale její nákup přinejmenším zvážím. Mobilní verze, kterou jsem si vyzkoušel na telefonu s Androidem, má velmi hezkou grafiku a také ozvučení. Zároveň oceňuji, že nabízí bezplatnou možnost si Onitamu vyzkoušet ještě předtím, než se rozhodnete pro její fyzické provedení!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
