Starfield – recenze

Můj aktuální čistý herní čas ve Starfieldu je přesně 7 dnů 21 hodin a 5 minut. Mám za sebou hlavní příběh, všechny vedlejší příběhové odbočky za jednotlivé frakce a spoustu drobných, opakovatelných aktivit. Mám za sebou velkou herní zkušenost, se kterou se s vámi mohu konečně podělit. Dal jsem si na čas, aby všechny dojmy pořádně uzrály a já se tak mohl vyvarovat přehnanému nadšení z dlouho očekávané herní novinky, které bezprostřední zážitky nevyhnutelně provází. A pokud by vám tato recenze nestačila, doporučuji k poslechu dva naše herní podcasty, které jsme s Lukášem v říjnu na téma Starfield speciál připravili.  

První návštěva New Atlantis, což je velké město pod správou frakce United Colonies na planetě Jemison, byla opravdu zklamáním. Na první pohled zastaralá vizuální stránka, v kombinaci s nízkým FPS na Xboxu Series X, rozhodně nebyl uspokojivý první dojem a absence HDR rovněž. Naštěstí v interiéru vesmírných lodí a na vzdálených planetách, to nebylo tak patrné, takže jsem se nakonec smířil s tím, že Starfield zkrátka nebude taková vesmírná pastva pro oči v jakou jsem doufal. Nebude. Bethesda sice téměř po vydání začala slibovat, že v budoucnu HDR přidá a zlepší konzolovou optimalizaci hry. Jenomže ani dva měsíce od startu se situace nijak nezlepšila a nové updaty hru spíše ještě více rozbily, než naopak. 

Pokud si tedy odmyslíme neuspokojivý technický stav, který naštěstí neobsahuje závažné chyby, v jejichž důsledku byste nemohli dokončit některý z hlavních úkolů, nabízí Starfield mimořádný RPG zážitek, který jednoduše nemá konkurenci. Stejně jako nemá konkurenci herní série The Elder Scrolls a zejména pak poslední díl Skyrim, nebo třeba kultovní Fallout 4. Bethesda přivedla na svět další dítko s očekávanými porodními bolestmi, ale živé a relativně zdravé. Je bohužel náš problém, že jsme s ním potřebovali manipulovat už ve chvíli, kdy mělo ještě odpočívat v inkubátoru a nabírat síly do života. Jenomže Starfieldu dlouho odolávat příliš nešlo a tak jsem měl již 5. září nainstalováno a následující den, kdy se hra stala oficiálně dostupnou všem, také rozehráno.  

Hlavní příběh 

Patrně již pro většinu z vás nebude žádným tajemstvím, že hra začíná hluboko. Hluboko v dole, kde se jako těžební dělník pokoušíte vytěžit co nejvíce hornin, abyste nakonec narazili na záhadnou anomálii a tím začala vaše vesmírná odysea a úžasná cesta za jejím odhalením. Co to je? Odkud se to vlastně vzalo? Co je to za zvláštní diskotéku, která se v rámci interakce s anomálií odehrává? A kdo je vlastně hlavní DJ?!  

Nebojte, všechno se v tomto dobrodružství dozvíte a bude vás to postupně těšit, překvapovat, nervově napínat, ale až budete mít hlavní příběh za sebou, dáte mi za pravdu, že to rozhodně stálo za veškerý váš čas i námahu! Chce to jen odvahu překousnout místy zastaralou vizuální stránku hry a neduhy, které s sebou přináší klasický bethesdovský styl vyprávění příběhu: bez cutscén a s naprostou volností NPC postav. Někdy se k vám totiž při dialogu drze otáčejí zády, jindy zvedají hlavu k vašemu společníkovi, který si mezitím vylezl na stůl, protože odtud má zřejmě ten nejlepší výhled! Koneckonců, já se u těchto momentů vlastně i docela bavil. 

Kvalitativně není děj horší, než ve zmiňovaném Skyrimu nebo Falloutu. Dokonce bych řekl, že je, zejména díky svému filozofickému přesahu, mnohem výraznější. A to nemluvím o velmi originálním zakončení a možnosti zahrát si celý příběh znovu. Tady se vývojáři pokusili o vyložený majstrštyk a za mě jim to zcela jistě vyšlo. Prozrazovat nic určitě nebudu, ale doufám, že vy, kteří už máte dohráno mi rozumíte a vy, kteří se na Starfield teprve chystáte, rozumět budete.  

Vedlejší mise a aktivity 

Mimo hlavní příběh se vám ve hře nabízí ještě vedlejší obsah, který můžeme rozdělit na opakovatelné aktivity a mise, a na rozsáhlejší úkoly pro různé frakce. Pokud si chcete, v rámci svého RP stylu, užívat vesmír nekonečně dlouho, jistě vás, kromě průzkumu planet, potěší také možnost nabírat různé typy zakázek z tzv. Mission Boardu. V tomto případě jde o jakési automaty na mise, které můžete splnit, nezávisle na jiných aktivitách. Tyto automaty najdete nejen v barech, ale také na místech, které nějak souvisí s jejich náplní, či přímo s konkrétní příběhovou linkou. Například na základně Freestar Rangers vám Mission Board nabízí mj. záchranu posádky lodě, kterou obsadili piráti. Po dokončení vedlejší příběhové linky pro Ryujin Industries se vám zase otevírá speciální Mission Board s jiným typem opakovatelných aktivit. Rozmanitost opakovatelného obsahu je velmi působivá, stejně jako velké množství vedlejších příběhů, spojených s jednotlivými frakcemi. Události, které se vyvíjejí v rámci vedlejších misí pro tyto frakce pak dodávají kontext celému světu a velmi hezky doplňují působivou atmosféru hry.  

Zkrátka a dobře, ani jedna mise mi nepřišla zbytečná, nebo snad dokonce nudná. Ano, velmi záleží na vašem vlastním herním stylu a také na tom, jak často se budete k opakovatelným událostem vracet. Nicméně, pokud si, stejně jako já, své aktivity rozvrhnete rozumně a dáte jim šanci i s odstupem času, nebudete repetitivnost příliš vnímat. Rozložit si čas strávený ve hře na ten ideální poměr – průzkum, mise a aktivity – bezesporu jde. Postupně jsem se však k některým aktivitám stejně přestal vracet a nakonec zjistil, že ani ten průzkum už není to, co na začátku… 

Průzkum a dovednostní body 

Přestože je průzkum planet náplň, která mě nejprve neuvěřitelně nadchla a bavila, nakonec jsem z toho všeho zkoumání byl vyčerpaný tak, že se mi na další planetu za účelem nového průzkumu, příliš nechtělo. Abyste totiž měli průzkum dané planety kompletní, musíte oskenovat příslušný počet fauny i flory a zároveň objevit jedinečné planetární struktury. Čím lepší vědeckou dovednost skenování máte, tím méně objektů musíte pro kompletní sken konkrétního tvora či rostliny získat. Máte-li v plánu se na dráhu průzkumníka nových světů vydat, určitě investujte své skilly právě do této vědecké větve, jejíž vyšší úrovně se odemykají v závislosti na vašem aktuálním pokroku. Stejným způsobem vlastně funguje celá nabídka dovednostních bodů. Lepší schopnosti se Vám zpřístupní až po zlepšení těch základních, což je z pohledu RPG bezesporu dobře.  

Nicméně průzkum je na každé planetě v podstatě stále stejný, jen v trochu jiných kulisách. A když říkám “trochu jiných,” myslím tím skutečně to, že všechny planety, které jsem navštívil, mají velmi podobný ráz, jehož společným jmenovatelem je pusto a prázdno. Ano, budete objevovat nové biomy a celkově se vám autoři snaží na každé planetě nabídnout nějaké dobrodružství v podobě nepřátelské základny, nebo vědecké stanice, kde se musíte postarat o záchranu týmu, nebo vyřešit jejich problém s bezpečností. Že už jste totéž absolvovali na jiných planetách? Nevadí, celkem jich Starfield nabízí okolo 1000! Jen si toho deja vu nesmíte tolik všímat a pokud jste příznivci jednotvárnosti obsahu, budete vyloženě nadšeni! Skyrim byl na objevování a průzkum okolí bezesporu mnohem zábavnější.  

Soubojový systém 

Používání zbraní ve hře není bohužel úplně šťastnou kapitolou Starfieldu. Jejich získávání, ať už formou nákupu u nějakého obchodníka, nebo sbíráním ze zabitých nepřátel, mi přišlo mnohem zábavnější než samotná střelba. Ať už máte jakýkoliv typ zbraně, nečekejte zážitek srovnatelný se střílečkami jako Call Of Duty, nebo Battlefield. Ostatně, to bych od hry ani nečekal a už vůbec bych jí to nevyčítal. Nicméně nějaký důstojnější zážitek z používání střelných či energetických zbraní by si hra bezesporu zasloužila.  

Slabší náplastí na nudnou fyziku zbraní je potom možnost použití speciálních schopností (označovaných jako Powers), které ovšem musíte nejprve najít na různých planetách a tím se je zároveň naučit. K dispozici jich pak máte celkem 24 a jejich efekty jsou opravdu rozmanité. V jednu chvíli však můžete mít aktivní pouze jednu. Tato “ultimátka” vám soubojový systém nepatrně okoření, ale pokud ji používat nebudete, v zásadě se nic nestane. Souboj tím rozhodně nebude náročnější. Od chvíle, kdy jsem si odemkl schopnost neviditelnosti na krátký časový úsek, jsem další Powers neměl snahu řešit, natož pak cíleně hledat. Je dobře, že si můžeme každou přestřelku zpestřit něčím takovým, jako je speciální schopnost, ale celkový dojem ze soubojového systému zůstává, v mém případě, i přesto neuspokojivý.  

Souboje, které se odehrávají přímo ve vesmíru jsou celkem nenáročnou výzvou, ale rozhodně bych vám neradil zkoušet štěstí v oblastech pro vyšší úroveň než je ta vaše. Pokud máte dobře vybavenou loď a minimální smysl pro zaměření protivníka, nebudete mít problém si poradit s každou hrozbou. Možnost vyřadit motory nepřátelského plavidla a obsadit jej přímo výsadkem vypadá bezpochyby jako skvělá myšlenka, ale ne vždy funguje spolehlivě. Často se mi totiž stávalo, že jsem chtěl obsadit cizí loď, ale přestože se ještě před chvilkou bránila zuby nehty opakovanou palbou, uvnitř nebyla ani noha! Když jsem se pak vrátil zpátky na svoji loď, boj mohl klidně pokračovat. Tahle chyba umí zkazit každou srandu.  

Cestování a načítací obrazovky 

Zážitek z vesmírného dobrodružství, které Starfield nabízí, by byl mnohem intenzivnější a zábavnější, kdyby se ve hře neobjevovalo tak velké množství načítacích obrazovek. Když nebudu řešit samotné cestování a přesun z planety na oběžnou dráhu, z oběžné dráhy do galaxie a to celé v opačném pořadí, což lze naštěstí obejít pomocí rychlého cestování, je tu až příliš mnoho hluchých míst, které vás zaprvé zdržují a zadruhé nepříjemně tříští celkový herní dojem a zážitek. Chápu, že hra je obrovská a technicky vzato je rozdělení většiny lokací na samostatné celky asi pochopitelné. Často jsem se však potýkal s načítání tam, kde mi to vyloženě nedávalo smysl, a navíc působilo velmi rušivě.  

Na tento způsob fungování Starfieldu si buď můžete zvyknout a smířit se s tím, že plynulost vašeho vesmírného zážitku zkrátka utrpí a nebude dokonalá, nebo se můžete vrhnout na úplně jinou hru. Bohužel sci-fi RPG titulů s velkým otevřeným světem a naprostou svobodou pohybu zase tolik nemáme. Svým způsobem tedy Starfield nemá konkurenci, přestože remaster Mass Effectu je v mnoha ohledech patrně epičtější zkušenost, kterou však limituje řada aspektů a nenabízí takovou volnost v rámci celého universa.

Budování základen a úprava lodi 

To, co se mi na Starfieldu líbí asi nejvíce je systém budování základen a těžba surovin. Pokud se rozhodnete na planetě uhnízdit, zřejmě vás k tomuto kroku vede zájem o nerostné bohatství a záměr těžit důležité suroviny, se kterými pak můžete např. obchodovat, nebo si chcete postavit jen rodinné sídlo, kde se svoji družkou, nebo dokonce manželkou budete trávit volný čas (ano, stejně jako ve Skyrimu si můžete i zde dopřát svazek manželský). Pro hráče Falloutu 4 nebude tento systém ničím novým a je skvělé, jak se povedlo tento mechanismus aplikovat i zde! Osobně považuji sebemenší prostor k vlastní kreativitě hráčů v jakémkoliv herním světě za jedinečnou příležitost stát se jeho osobitou a přímou součástí. Ten pocit, že jste do hry vložili svůj vlastní nápad, je totiž k nezaplacení a hratelnost Starfieldu to rozhodně posouvá na vyšší úroveň!  

Skutečnost, že ve hře máme možnost editovat také naši vlastní loď a z jednotlivých dílů si můžeme vytvořit naprosto originální dílo, jen přispívá k tomu, že se podílíme na svém herním příběhu a cítíme se s ním daleko více propojeni. Díky za to!  

Společníci a kamarádi 

Díky svým předchozím titulům má Bethesda s virtuálními společníky a kamarády bohaté zkušenosti. Ve Starfieldu proto mohli vývojáři naplno využít všech znalostí a dovést tento aspekt hry k dokonalosti. Nejsem si však jistý, zda-li se tak stalo. Vaši společníci sice nejsou úplně marní a mají svůj osobitý charakter a vlastnosti, ale k dokonalosti a jakési uvěřitelnosti mají bohužel daleko. 

Asi nejnudnějším společníkem zdál se mi robot Vasco, který se neustále někde zapomínal, do bojů se zbaběle odmítal zapojit a nakonec jsem ho musel ponechat na jedné planetě, kde se zřejmě doteď spokojeně prochází po upuštěné základně a čeká, až se pro něj vrátím. Dobře mu tak, nevrátím! 

S ženskými společnicemi mám o poznání lepší zkušenost. Se Sárou jsem se dokonce oženil a její charakterové vlastnosti mi často připomínaly, kde je dobro a zlo. Sára je takový Mirek Dušín, který je znepokojen, když se rozhodnete páchat něco špatného; morální maják, který vás dokáže pokárat za špatná rozhodnutí během vašeho putování hrou. Reakce společníků odpovídá jejich povaze a to je celkem fajn. Velmi proto doporučuji procházet příběh v jejich společnosti, díky čemuž budou dialogy mnohem bohatší a zároveň se dozvíte také jejich úhel pohledu na danou věc. A to se počítá!  

Závěrečný verdikt 

Bethesda jakoby od začátku vývoje hry počítala s tím, že Starfield nakonec dokončí komunita moderů, jejichž práce přinese sladší ovoce a větší ovace, než nabízí původní hra. Něco takového se totiž přihodilo Skyrimu, kdy aktuálně můžeme využít stovky módů, které výrazně posouvají kvalitu hry nejen po vizuální stránce, ale často také zlepšují samotnou hratelnost. Tím, že se s mody ve Starfieldu do budoucna počítá, se ostatně netají ani sami vývojáři a já z toho mám trochu rozporuplné pocity. Kdyby totiž hra byla v úplně jiném stavu, asi to budu vnímat trochu jinak.  

Vesmírná odysea jménem Starfield rozhodně stála za veškerý čas, který jsem ji dal. Na druhou stranu mám pocit, že radost z objevování a vesmírných zážitků tím byla vyčerpána a na další setrvávání ve hře jsem bohužel nenašel žádnou motivaci. Určitě se jednou vrátím, až bude mít Starfield nový obsah a lepší optimalizaci. Těším se na tu chvíli, až budu moci opět zažehnout motory mého neohroženého kosmického plavidla a vyrazit vstříc novým zážitkům. 

Zdroj: vlastní Foto: Starfield – Bethesda

Michal

Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.