Tomu Čapkovi se muselo ale psát! Vcelku pravidelně navštěvuji jeho letní sídlo Strž v Nové Huti nedaleko Dobříše. Je to místo tak malebné a kouzelné, že tam musí literární díla vznikat sama od sebe. Romantické a klidné prostředí na samotě. Tuto empírovou vilku věnoval Karlu Čapkovi a jeho vyvolené Olze Scheinpflugové jako svatební dar švagr Václav Palivec. Zprvu bylo novomanželům žinantní usedlost přijmout, ale hned při prvním setkání je natolik okouzlila, že nebylo pochyb o tom, že si nakonec nechají říct a usadí se zde. Tedy alespoň v letních měsících.
Strž si zachovala svoji prvorepublikovou atmosféru až do dnešních dnů. Když se procházíte vilou, máte pocit, že každou chvíli musí odněkud vyjít Karel Čapek s pejskem Dášeňkou, nebo že uslyšíte hlas Olgy Scheinpflugové. Dům prý voněl neustále černou kávou. Také dosti sympatické. A co teprve fakt, že jste tu ve 30.letech minulého století mohli narazit na herecké ikony Hugo Haase a Adinu Mandlovou!
Na Strži se zastavil čas a všechno výše zmíněné je cítit ve zdech toho čarovného domu. Nádherná zahrada se vzrostlými stromy musela být také svědkem zajímavých rozhovorů a slavností. Nejradši byste v tom domě zůstali a snili o těch dobách, které si s největší pravděpodobností přikrášlujeme.
Vedle Čapkovy pražské vily, kterou sdílel s rodinou bratra Josefa a letního díla Strže, obýval Karel Čapek také nádhernou obec Chyše v Karlovarském kraji. Působil přímo na tamějším krásném zámku. Ten byl na počátku 20. století v rukou hraběte Vladimíra Lažanského. V roce 1917 se stal Karel Čapek domácím učitelem potomka Prokopa IV. Ve své podstatě to bylo první Čapkovo zaměstnání po absolvování univerzity. Zde se spisovatel seznámil s místní legendou z doby renesanční, kdy zámek patřil rodině Lobkowiczů. Podle ní bratr tehdejšího majitele panství sloužil u dvora Rudolfa II. A seznámil se tam s alchymií. Na zámek Chyše tak přivezl s sebou mága, který míchal nejrůznější lektvary. Knížecí neteř zbožňovala nejroztodivnější lektvary a díky nim se její duše stala nesmrtelnou. Dodnes její duch obývá zdi zámku a chodí se dívat na návštěvníky.
Pro Čapka několikaměsíční pobyt v roli preceptora znamenal obrovskou inspiraci pro budoucí literární dílo. Jasnou stopu nalezneme v divadelní hře Věc Makropulos, jež se zabývá otázkou nesmrtelnosti a práva člověka uměle prodlužovat život. Inspiraci k sepsání románu Krakatit získal Čapek také zde, a to 25.května 1917. V ten den vybuchla totiž nedaleká muniční továrna Střílna Škodových závodů v Bolevci. Ovšem pro mě osobně je nejzajímavější tato osobitá krajina jako inspirační zdroj pro soubor detektivních povídek Povídky z jedné kapsy a zejména mé nejoblíbenější z nich s názvem Modrá chryzantéma.
Člověk by se nejradši rozběhl a tuto botanickou anomálii začal ihned na místě hledat, hlavně v blízkém Lubenci, který je v povídce zmiňován. Lubenec je malebná vesnička v Jesenické pahorkatině, která se rozprostírá podél řeky Ohře. Krajina je to velmi úrodná a čarokrásná. Ihned si představíte inspektora Fulína i bláznivou hluchoněmou Kláru, která trhá modré chryzantémy na zahradě strážního domku, ke kterému vede jediná cesta, po které je ovšem zapovězeno chodit. Současná skutečná vlaková zastávka v Lubenci je už moderní a po strážním domku ani vidu, ani slechu. Přesto na vás atmosféra povídky dýchne díky právě projíždějícímu vlaku, jenž navíc zahouká.
Na všech zmíněných místech se muselo Čapkovi opravdu skvěle psát, krajina je inspirací samou o sobě. Čapek byl člověk osvícený a věděl, že nejlépe se tvoří v harmonickém místě, kde vás nic neruší. Na druhou stranu pro svoji divadelní hru Loupežník, kterou napsal společně s bratrem Josefem, čerpal zase nápady v Paříži, tedy na místě, kde se něco děje…
Miluju místa, o nichž vím, že se tam natáčely filmy, které mám ráda nebo psaly knihy, které zbožňuji. Stopa Čapkova je v Chyších patrná a já už se neskutečně těším, až navštívím v Chyši expozici jemu věnovanou. Interiéry zámku se veřejnosti otevřely v dubnu, ale já jsem na místě byla už o měsíc dříve . Muselo mi tak postačit foto busty spisovatele a luxusní večeře v tamní pivovarské restauraci.
Zdroj: vlastní Foto: vlastní
Poletuju si v práci i v životě. Vytvářím si vlastní světy, ve kterých se žije líp, než v tom reálném. Miluju zvířata, staré české filmy, Čapka, hudbu nejrůznějších žánrů, jógu a běh, levanduli, knihy a spoustu dalších věcí. Nemám ráda pokrytectví, rajčata, pravidelný režim, nátlak a moc lidí na jednom místě.
