Když se ke mě dostala publikace o pivovarech, kterých je v Česku více než 500, řekl jsem si, že by bylo rozhodně lepší získávat nové zkušenosti a rozšiřovat pivní obzory nejen teoreticky, ale také prakticky. A tak jsem v roce 2020 začal na sociálních sítích zveřejňovat své dojmy z piv, které se do mých rukou dostávají nejrůznějšími cestami – od kolegů z práce, přátel a známých, nebo díky návštěvě konkrétního kraje.
A protože si této mojí aktivity na Facebooku všiml také redaktor těchto stránek a zároveň můj kamarád z místa bydliště Michal, byl jsem osloven s nabídkou spolupráce, kterou jsem rád přijal. Společně věříme, že tento unikátní seriál osloví každého, koho pivní kultura v naší zemi alespoň trochu zajímá.
Každý díl vám nabídne tři kousky, které jsem vyzkoušel a popsal v krátkém komentáři. Hodnocení je vždy založené na mých osobních chuťových preferencí a pokud máte zážitek z ochutnání vybraného moku více či méně odlišný, nestyďte se jej napsat do komentářů pod článkem. Každý úhel pohledu, nebo lépe řečeno chuti, se počítá!
RED IMPERIAL | no. 82
Dnešní první kousek je z pivovaru Paneczech a jejich RED IMPERIAL PILS 16°, 6,7%. Jedná se o pivovar z Prahy, konkrétně Dolních Měcholup. Z historie se dozvídám, že zakladatelé (Ondra a Ondra) byli v roce 2013 na stáži v Protivíně u jistého domovarníka a tak se nadchli vařením piva, že od roku 2017 už vaří sami. Etiketa jednoduchá, ale rozhodně poutavá! Po otevření cítím med, máslo a slad. Po nalití barva moku černého čaje, pěna okrová, s velkými oky a rychle mizí. V chuti pak poznávám neloupané mandle a chléb. Ocásek hořký, po ukrknutí nic. K tomuto pivku bych s chutí zakousl třeba takový chlebíček s bramborovým salátem, vejcem a šunkou! Na závěr bych rád vyzdvihl zátku, která je opravdu geniální – lze ji totiž otevřít otvírákem, ale i v ruce jako plechovku! Obsah samotný mile překvapil, silnější kousky bývají spíše do sladka, ale toto pivko je pro milovníky hořkého! Po dopití na dně kousky kvasnic. Red Imperial rozhodně DOPORUČUJI!
JEŽIBABA | no. 83
Pro další úlovek jsem si zajel do jižních Čech, do obce Malšice, které najdeme mezi Táborem a Bechyní. Pivovar Obora a jejich Ježibaba 12°, 5,0%. O pivovaru samotném se dozvídám rok založení (2015), kdy ve zdejším statku pěstují všechno možné, dokonce i vlastní chmel. Etiketa více než jednoduchá, ale zátka bez potisku. Po otevření je cítit slad, malinko med. Po nalití barva moku jantarová, pěna bílá, hustá a drží. V chuti pak vyniká slíva, slupky z mandlí. Ocásek příjemně hořký, po ukrknutí chléb. A jako zákusek bych si dal k pivku hustou smetanovou omáčku (třeba svíčkovou nebo “houbovku”). A závěrem? Etiketu v regále jistě nepřehlédnete a jestli je něco opravdu výjimečné, tak právě vlastní chmelnice! O jiné v jižních Čechách totiž nevím. Pivko samotné je poctivý ležák s hořkou tečkou a proto doporučuji!
KRALUPOL | no. 84
Na závěr dnes musím poděkovat Iví Skořepová Zeisi, která mi tento kousek dovezla, považte, až z Kralup na Vltavou! Máme tu pivovar Chmeloun a jejich KraluPol 12°, 4,9%. O pivovaru samotném jsem se příliš nedozvěděl, jen že je typem létající a sídlo jejich “pivotéky” je kousek od nádraží. Etiketa vcelku nápaditá, vyniká chameleon jako chmelová šiška. Po otevření petky je cítit slad a karamel. Po nalití barva moku colového nápoje, pěna lehce béžová a rychle mizí. V chuti pak poznávám karamel, meloun. Ocásek příjemně hořký, po ukrknutí nic. K tomuto pivku mohu doporučit třeba buřty na pivu! A závěrem? Etiketa určitě zaujme, pivko samotné je pak příjemně hořké, což je u polotmavých piv spíše výjimka. Lahev byla sice z plastu, ale toto dílo hodnotím opět kladně!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní, pixabay.com
V roce 83 mne vyplivla kladenská porodnice ze svých útrob. Od malička se zajímám o vlaky a železnici obecně. Po jisté době jsem k tomu přidal ještě letadla. Mezi nejčastější cesty u mne patří jízdy do jižních Čech na milovanou chalupu a to jakkoliv: jednou autem, jednou vlakem, a klidně přes Brno a Přerov! Jako správný Čech miluji pivo. Mám pár svých favoritů, ale pak se mi dostala do ruky kniha o pivovarech a řekl jsem si: jdu do toho! Více než 500 pivovarů v ČR, to je brnkačka, ale věřte není. O pivech na sociálních sítí publikuji od roku 2020 a jsem rád, že je u nás taková kultura. A mé motto: “Můžeš bejt blbej, ale musíš si umět poradit!”
