Tuhle jablečnou myšku jsem poprvé začal používat na iPadu, ale pokaždé se jednalo o práci, jejíž délka nepřesáhla jednu hodinu. Na příležitostné klikání a manipulaci s obsahem bohatě stačila, ale bude využitelná také na Macbooku, kde pracuji mnohem déle? Mé obavy vyplývaly především z nestandardní ergonomie myši, která je pro většinu uživatelů po delším čase nepříjemná a recenze nejen na YouTube doporučují pořídit raději jinou.
Vážně je Apple Magic Mouse druhé generace taková katastrofa a můj oblíbený výrobce dal přednost designu před praktičností a použitelností? Rozhodl jsem se proto, že udělám jednoduchý pokus. Budu myš používat delší dobu a při prvních náznacích nepohodlí se zkrátka nevzdám a vydržím. Vyzkouším tak, jestli si na její netypický tvar zvyknu a zůstane na mém stole déle jak měsíc. Měsíc byla totiž hranice, kterou jsem si pro tento pokus zvolil. V případě, že by se po této době její intenzivní každodenní používání neosvědčilo, nemilosrdně se s magickou myší od Applu rozloučím.
Pokud bych měl hodnotit čistě designovou rovinu zařízení, rozhodně nemá chybu. Myš se mi opravdu hodně líbila už jenom z videí a obrázků a těšil jsem se, až ji konečně vezmu do ruky a pošimrám na zádech! Absence scrollovacího kolečka působí vizuálně stejně originálně, jako neobvykle nízká výška samotné myši. Její povrch je lesklý, připomínající sklo a tou nejdůležitější vlastností se stává to, že je dotykový. Díky tomu můžete nejen scollovat, ale šmrdlat prstem i do stran a používat gesta. Na tuhle funkci jsem si zvykl velmi rychle a např. takové prohlížení webu, kdy se o stránku zpět vracím daleko rychleji (přejetím prstu doleva), je zkrátka super. Nemluvě o editování audia či videa, kdy je posunování časové osy mnohem pohodlnější. Tato gesta používám nejvíce, přestože jich myš nabízí o něco víc.
Tvar Apple Magic Mouse je právem nejdiskutovanější vlastnost myši a musím přiznat, že jsem s tím na začátku bojoval, stejně jako většina uživatelů, kteří na její placatost a nekomfortní ergonomii nadávají. Dokonce jsem si, společně s klávesnicí Logitech MX keys, o které jsem psal zde, pořídil také Logitech MX Master 3. Pořád mi ale vrtalo hlavou, jestli jsem to s tím hubeňourem od Applu nevzdal předčasně?! A když jsem se rozhodl opět ťukat do jablečné Magic Keyboard (její profil je mi příjemnější), byla to ta nejlepší příležitost dát novou šanci i magické myšce! Tentokrát však s úmyslem vytrvat a zjistit, jestli se trpělivost opravdu vyplatí.
Než vám přiblížím svoji finální zkušenost, musím upozornit, že jde o velmi subjektivní dojem, ke kterému zcela jistě nemusí dojít každý. Proto před vaším vlastním nákupem Apple Magic Mouse zvažte i jiné názory a hodnocení. Ne každý je také ochoten zvykat si delší čas, než zařízení milostivě padne do ruky.
První faktor, který vám brání v bezprostředním pohodlném držení této myši je návyk z držení myši klasické. Tvar běžných myší je totiž takový, že vám do dlaně vloží oválný tvar, který slouží jako podpěra a držení myši připomíná držení jablka nebo tenisového míčku. Tento způsob držení je bezesporu příjemný a hlavně jej máme všichni zafixovaný. Jsme tedy zvyklí na určitý druh manipulace s myší. Ve chvíli, kdy vezmeme do ruky něco výrazně odlišného, nastává problém. Máme totiž tendenci neustále ruku kroutit do polohy, ve které dlaň svírala pevnou část kulatého tvaru.
A právě tento návyk způsobuje, že za nějaký čas bude ruka bolet, protože nemá podpěru, na kterou je zvyklá. V mém případě nešlo vyloženě o bolest, ale nebyl to úplně příjemný pocit. Jenomže čím déle jsem Apple Magic Mouse používal, tím méně jsem se snažil starý návyk opakovat a zhruba po měsíci a půl jsem se přistihl, že už ovládám myš s téměř nataženými prsty. A světe div se, nepříjemný pocit byl pryč. Zařízení je vlastně něco mezi touchpadem a myší, takže se k němu musíme také tak chovat. Na to zřejmě velká část uživatelů zapomíná.
Tímto článkem nechci tvrdit, že si vaše ruka zvykne stejně rychle jako ta moje, nebo že si vůbec dokáže zvyknout. Mě se to ale podařilo a musím s radostí konstatovat, že trpělivost se v tomto případě opravdu vyplatila. Jestli ještě doma máte někde v šuplíku tuhle jablečnou potvůrku, zkuste ji oprášit a nevzdat se při prvním náznaku nepohodlí. Dejte tomu měsíc, nebo raději dva a uvidíte, jestli si nakonec budete rozumět!
Zdroj: vlastní Foto: vlastní
Na internetu publikuji od roku 1999, kdy jsem založil blog s názvem Prasklá moucha a společně s několika přáteli jsem se mu věnoval až do března 2019. Následně jsem se rozhodl s tvorbou pokračovat v internetovém deníku a vytvořil tak novou “značku” eListy.cz. Odmala svěřuji své emoce především klavíru a kromě hudby mám blízko také k filmu, literatuře nebo PC i deskovým hrám. Ať už jde o zážitky herní, filmové, nebo jakékoliv jiné, snad se mi je podaří smysluplně sdílet také na těchto stránkách.
