Podle spolku Aliance pro rodinu (AliPro) vláda svým rozhodnutím navýšit poplatky pro ČT a ČRo rozděluje společnost a přispívá k její radikalizaci. Spolek proto připravil petici, ve které petenti vyzývají vládu, aby před projednávání novely podnítila veřejnou debatu o podstatě veřejnoprávní služby v éře digitalizace, a teprve potom se rozhodla, zda je nezbytné poplatky zvyšovat.
„Vyzvali jsme spoluobčany k podpisu petice stoppoplatkum.cz, protože vláda postupuje opačně, než by měla,“ říká Jan Gregor z Aliance. „Členové vlády staví dům od střechy. Aniž by se občanů zeptali, zda podle nich veřejnoprávní média plní svou funkci a jaký obsah si přejí z veřejnoprávních médií dostávat, podlehli politici lobbistickým tlakům a rozhodli se zvyšovat koncesionářské poplatky. Vláda chce platit, aniž by se zeptala, co občané za svoje peníze dostanou a na co konkrétně televize i rozhlas potřebují více peněz. Chceme vrátit občanům právo mluvit do toho, jakou mediální službu si kupují. Proto jsme se rozhodli připravit petici stoppoplatkum.cz.“
Podle Aliance pro rodinu vláda promarnila příležitost vést se společností diskusi o podobě veřejnoprávních médií v 21. století. Členové spolku postrádají rozpravu o úloze České televize a Českého rozhlasu. Podle nich se vláda cynicky rozhodla, že se lidí na nic ptát nebude a jen si sáhne do jejich peněženek a účtů. Členové Aliance se domnívají, že by celospolečenská debata o veřejnoprávní roli médií měla proběhnout přinejmenším proto, aby nová legislativa zohlednila radikální technologické změny. Chod institucí, které vznikly v minulém století, tedy před digitalizací médií a před vznikem levné záznamové techniky, by se podle AliPro měl přizpůsobit současnosti.
Autoři petice zdůrazňují, že se například vysílání České televize a Českého rozhlasu v on-line prostoru a jeho platformách nachází v právním vzduchoprázdnu. Upozorňují na málo známý fakt, že kontrolní instituce nemohou sledovat, zda veřejnoprávní média ve svých internetových verzích dodržují povinnost objektivity a vyváženosti – zákon mediálním radám k takové kontrole nedává žádné pravomoci. „Tato okolnost přímo svádí k ideové privatizaci digitálních veřejnoprávních médií a ideologickému aktivismu. Přitom propojenost mezi klasickým televizním a rozhlasovým vysíláním, sociálními sítěmi, aplikacemi a dalšími on-line produkty se bude dále prohlubovat. Pravidla tomuto trendu však zatím nikdo nepřizpůsobil. Politici zamrzli v minulosti,“ říká Jan Gregor.
Podle předsedkyně Aliance pro rodinu Jany Jochové je nejhorší, jak macešsky přistupuje vláda k velkým skupinám občanů, jejichž potřeby veřejnoprávní vysílání opomíjí. „Česká televize a Český rozhlas mají poskytovat ověřené informace, nikoli vnucovat lidem svoje názorové postoje a vydávat je za jedinou přijatelnou pravdu,“ říká k tomu Jana Jochová z Aliance pro rodinu a dodává: „Jsme pro existenci veřejnoprávních médií. Přejeme si však, aby tato média dodržovala takzvaný vysílací zákon a používala stejný metr pro všechny skupiny společnosti. Mnozí koncesionáři už nemají pocit, že tato média vnímají a odrážejí realitu jejich životů. Cítí z nich povýšenost a aroganci majitelů pravdy. Jako spolek máme bohužel podobnou negativní zkušenost. I když naše stížnosti na pochybení správní orgán uzná, v České televizi či v Českém rozhlasu k nápravě nedochází. Jsme přesvědčeni, že jakmile se veřejnoprávní médium stane aktivistickým, zákonitě přestává plnit svou veřejnoprávní funkci.“
Petice je k dispozici na webových stránkách stoppoplatkum.cz. Autoři ji s podpisy chtějí předat poslancům Parlamentu během projednávání zákona o koncesionářských poplatcích.
Zdroj: Jana Jochová, Jan Gregor Foto: pixabay.com
Autor není stálým členem redakce a jeho příspěvky jste již v minulosti mohli najít např. v našem předchozím projektu Prasklá moucha. Externí spolupráce také zahrnuje osoby, které poskytnou své autorské dílo na základě jednorázové domluvy a nemají v plánu přispívat pravidelně. Články pod tímto označením nejsou redakčně dodatečně upravovány ani kráceny a jsou zveřejněny v původním formátu, není-li dohodnuto jinak. Může se také jednat o obsah, který byl převzat z jiného webu s laskavým svolením autora.
