eKLUB
Laďka
Vůbec nic se neděje, vůbec nic
Někdy mám prostě chuť říct: “ Milý roku 2020, na slovíčko a nebude to příjemné povídání.“ “ Milý roku 2020 jako fakt hodně mě nebavíš. Trapnější dobu jsem ve svém životě opravdu nezažila. Ztráty letošního roku už nebudu vypočítávat. Na jednoho člověka už je to opravdu moc.“ Všichni jsme měli plány, co všechno letos podnikneme, … Číst dál
Kafe a čokoláda
Nikdy jsem nepatřila k ikonám zdravé výživy. Jisté záblesky stravovat se „správně“ tu ale vždycky byly. Někdy mám přímo záchvat touhy to změnit. Stane se tak zejména tehdy, když se postavím na váhu. Tak doma ji raději nemám, asi by mě to svádělo vážit se každý den a kontrolovat tak kolísání mé hmotnosti. Se zdravou … Číst dál
Škola – základ života
Jako první se mi vybaví filmová komedie Martina Friče z roku 1938 o studentech a kantorech na reálném gymnáziu. Zápletka se točí kolem přípravy studentů na sportovní závody o středoškolský pohár. Řediteli se však dostane do ruky recesistický třídní časopis „Řev septimy“, ve kterém autor karikuje jednotlivé členy učitelského sboru. Ředitele to popudí natolik, že … Číst dál
Holoto jedna, táhni do fabriky!
Lidi na světě můžeme mimo jiné rozdělit na skupiny dle jejich vztahu ke kultuře a umění. Takže první skupinu tvoří umělci a druhou skupinu tvoří lidé kteří by sice umělci být chtěli, ale nemají žádný talent, takže se jimi nikdy nestanou. Já, mimochodem, patřím do té druhé skupiny. Ač to nerada přiznávám. Přesto jsou pro … Číst dál
Pekelný zmrzlinostroj
… a skladník, který si rozhodně Vergilia v originále nikdy nepřečte Přistřihli nám křídla a my jsme s kolegy vyhlásili soutěž v tom, kdo si najde nejtrapnější brigádu. Probíhají nějaké ty Lidly, například. Jeden kolega začínal jako doplňovač zboží do regálů a po pár týdnech povýšil až na kasu. Jeho plat se ale, bohužel, s … Číst dál
Stařeny na chmelu (2. část)
Podtitul Paní Naďa je za vodou, nepochválí však ani náhodou… Minule jsem dosti obšírně pojednala o jídle jako největším rozptýlení celého dne. Kvůli jídlu jsme však na chmel nikdo nejel, že ano. Dnes už mohu říci, že jsem nečekala, že práce s chmelem je tak rozmanitá. To máte rozmotat dráty, naměřit správnou délku drátu, vzít … Číst dál
Stařeny na chmelu (1. část)
Chceš-li poznat sám sebe, chceš-li se o sobě něco dozvědět, vyraz si na chmelovou brigádu! Po počátečních šocích, kdy začneš pochybovat o tom, že to můžeš fyzicky i psychicky zvládnout, přijde smíření a nakonec si začneš vážit sám sebe. Posuneš své schopnosti a možnosti až za hranice, o nichž se ti nikdy nezdálo. Možná i … Číst dál
Dlouhý vlasy krátkej rozum?
No, to je mi ale pěkné rčení. A jestlipak se zakládá na pravdě? Do té doby, co jsem měla ultrakrátké vlasy, jsem jistě připouštěla jeho pravdivost. Ale když jsem si ve zcela nedávné době nechala vlasy povyrůst, už bych trochu oponovala:-) Kdyby rozum rovnal se přemýšlení, musela bych mít jeden z nejdelších rozumů na světě. … Číst dál
Teď, když máme víc času
Po prvotních oprávněných šocích z toho, co nám naše vláda v těchto dnech připravila, se pomalu začínáme zklidňovat. Mohli bychom do nekonečna diskutovat o nesmyslnosti omezení, ve chvíli, kdy v celé republice žalostně chyběly respirátory a roušky, kdy nezodpovědní občané navrátivší se z rizikových oblastí se naprosto bez skrupulí pohybovali na veřejnosti. Ještě před čtyřmi … Číst dál
SEOUL STILL IN MY SOUL
Odpusťte mi, prosím, titulek v angličtině, ale nemohu jinak. Někdy se mi zdá, že angličtina lépe vyjádří podstatu věci, ač je ale oproti češtině, pochopitelně, lexikálně omezená. Navíc ta aliterace v titulku, ta se mi takhle ještě nikdy nepovedla. Když v roce 1988 probíhaly Letní olympijské hry v jihokorejském Soulu a Florence Griffith Joyner vyhrávala … Číst dál
Nový rok, nová já
Tak tohle kdyby byla pravda, ač by to nebylo špatné, tak bych se za ta léta, co žiju, musela proměnit od základu už několikrát a zase zpět do původní podoby. To celé už mnohokrát. Žiju už totiž poměrně dlouho. Poměrně dlouho na to, abych už věděla, že příchodem nového roku se nezměním. Ale poměrně krátce … Číst dál
VIČIS jako WITCHES a geneze bubeníka
„Na tomhle světě snad neexistuje nic tak úchvatného jako mít dítě, které je vaše, a přece je to záhadné a neznámé stvoření. “ Agatha Christie Vysnila jsem si, že tenhle článek bude začínat tímhle citátem. I kdyby se vůbec k následujícímu textu nehodil. Ale snad se i hodí. Dnes budu psát o kapele Vičis neboli … Číst dál
VERYHERO aneb Žádný dobrý skutek není malý
Když jsem poprvé slyšela název VeryHero, opět zapracovalo moje asociativní myšlení a představila jsem si první anglo-saskou literární památku Beowulf, která je o hrdinských činech, neboli heroic deeds. V druhém plánu jsem si představila Supermana ve svém charakteristickém oblečku s písmenem S na prsou. VeryHero však není žádná fiktivní postava literárně-filmová, nýbrž zcela reálná webová … Číst dál
BAILE ÁTHA CLIATH
Ne, ten název není napsaný žádnou hatmatilkou, nýbrž regulérním indoevropským jazykem, respektive jeho keltskou větví , a sice irštinou. Na první pohled tento jazyk vypadá archaicky a nesrozumitelně, ale vězte, že zase tak nesrozumitelný není. A při kratším pozorování v něm najdete logiku i zalíbení. Baile Átha Cliath znamená v irštině Dublin, čili hlavní město … Číst dál
Takovej letní typ
Tak už nám několik dnů frčí nový školní rok. Prázdniny uběhly jako vždy strašně rychle. Aspoň mně jako pracujícímu člověku, který si s bídou utrhne dva týdny řádné dovolené v létě, to tak připadá. Začíná nám podzim. Začal v podstatě s koncem prázdnin. Ne nějak plíživě, ale poměrně rychle, bez upozornění. Člověk se na to … Číst dál