Nezáleží na tom, kam cestujete, ale s kým cestujete. Budu se opakovat pořád dokola, ale cestování je pro mě nejdůležitější a nejefektivnější forma vzdělávání. Nejde jen o to, že při cestách objevujeme místa a lidi, zvyky, kultury. Při cestování hlavně objevujeme sami sebe, narážíme na vlastní limity a snažíme se je nějakým směrem posouvat. Právě při putování máme mnohem více času se zhluboka nadechnout, vychutnávat si okolní krajinu a tak nějak volně a přirozeně být. Kdekdo má cestovní horečku, ale já vždycky pocítím jistý stupeň volnosti. Jsem extrovertní introvert, který rád cestuje s někým. V tomto ohledu mám obrovské štěstí, že pořád existuje někdo, kdo moji lásku k cestování sdílí. Nejdříve to byli rodiče, pak moje dcera a můj partner, jenže ti už jsou dnes dosti zaneprázdnění, tak jezdím s mými kamarádkami, které znám od základní školy.
Je vážně zázrak umět se shodnout a vyrazit do světa. V tomto ohledu jsem dítě štěstěny. Někdo přijde s nápadem, kam se vydat, někdo cestu naplánuje, někdo celou cestu odřídí a rozmazlínek – já, řekne, kdy si má zbytek naplánovat dovolenou. Pochopitelně podle toho, jak má paní učitelka jarní prázdniny. A vy už si jen nasednete do auta a necháte se unášet krajinou a vlastními myšlenkami a vychutnáváte si jízdu, zejména tedy na německé dálnici. Cestou vás čekají bonusy v podobě pečlivě zvolených kaváren, samozřejmě dle referencí. Těšíte se, že po cestě vyfotíte desítky fotek a napíšete několik recenzí na google, a tím se posunete blíže postu místní průvodce 8. úrovně. 😊
| AKTIVACE | PŘIHLÁŠENÍ |
