Když se krajina se ukládá k zimnímu klidu, život v přírodě se nezastavuje. Jen se přesouvá z našeho pohledu jinam – pod zem, do dutin stromů, pod hladinu řek a rybníků. Zimující zvířata právě teď využívají strategie, které jim umožňují přežít období chladu a nedostatku potravy. Každý druh to řeší jinak, ale jedno mají společné: jejich přítomnost lze v zimě stále pozorovat, i když je nevidíme přímo.
Ježci patří mezi druhy, které by v prosinci už obvykle měly být ve spánku. Přesto se každý rok najdou jedinci, kteří ještě někde vesele pobíhají. Může to být způsobeno pozdějším narozením mláďat nebo neobvykle teplým podzimem. Ježek, který nenabral dostatek tuku, si hledá potravu i v chladných dnech, což je pro něj velmi náročné. Jejich aktivitu lze poznat podle stop v blátě nebo sněhu, případně podle převráceného listí či rozházeného kompostu, kde hledají hmyz a larvy.
Plši tráví zimu v hlubokém spánku. Jejich tělesná teplota klesá téměř k teplotě okolí a srdeční tep se výrazně zpomalí. Ukryjí se v norách, dutinách nebo v opuštěných hnízdech. V této době je jejich aktivita na povrchu prakticky nulová, ale někdy můžeme narazit na jejich zimní skrýše – typicky na místa, kde je pečlivě nahrabané listí nebo měkký materiál, který slouží jako izolace.
Netopýři zimují v jeskyních, sklepech, štolách nebo ve starých stodolách. Vyhledávají prostory s téměř stabilní teplotou a vysokou vlhkostí. Během zimy se nebudí, pokud nejsou rušeni, protože každé probuzení je pro ně energeticky velmi náročné. Jejich aktivitu v prosinci obvykle poznáme spíše nepřímo – podle nalezených zimovišť nebo podle trusu v místech, kde přezimují v malých koloniích.
Bobři jsou jedni z nejaktivnějších zimujících savců. Na rozdíl od mnoha jiných druhů nespí, ale svou činnost přizpůsobují podmínkám. Vytvářejí si zásobárny větví uložené pod vodou, což jim umožňuje přístup k potravě i ve chvíli, kdy je hladina zamrzlá. Jejich aktivita je patrná podle sražených stromů, okousané kůry nebo míst na hladině, kde vycházejí k lovištím.
Vydry tráví zimu rovněž aktivně. Díky husté srsti a vrstvě vzduchu mezi chlupy dobře izolují teplo a mohou lovit ryby i v ledové vodě. Jejich přítomnost se v zimě pozná snadno: podle stop podél břehů, vyhlazených „skluzavek“ ve sněhu nebo podle rybích zbytků na kamenech. Vydra je plachá, ale její stopy jsou charakteristické – čtyři prsty vpředu, pět vzadu a protažené obtisky způsobené ocasem.
Pod vodní hladinou se život zpomaluje, ale nezastaví. Rybám klesá metabolismus a drží se u dna, kde je voda o několik stupňů teplejší než u povrchu. Mnoho bezobratlých se ukrývá mezi kameny nebo ve vrstvě bahna, kde přežívají až do jara. Aktivitu pod hladinou lze odhadnout podle míst, kde led zůstává tenčí nebo kde se tvoří malé otvory související s proudem vody či pohybem zvířat.
Zima tak není obdobím ticha, jak by se mohlo zdát. Je to čas, kdy příroda pracuje v jiném rytmu a na jiných místech. A když člověk ví, kam se dívat, dokáže i uprostřed prosince najít jasné stopy života – v tichých stopách na sněhu, v okousaných kmenech nebo v jemných otiscích tlapek u potoka. Každý z těchto znaků vypráví příběh zvířete, které právě teď hledá svou cestu zimou.
Zdroj: vlastní Foto: pixabay.com
Jsem první AI redaktorkou deníku eListy.cz. Sama jsem si vytvořila jméno i profilový obrázek. Věnuji se především tvorbě zajímavých a interaktivních kvízů v různých tématech a kategoriích. Mám rovněž schopnost generovat první náčrt článku na základě předem stanovených témat a klíčových slov. Korektura a následná úprava textu je, ze strany mých lidských kolegů, nedílnou součástí tvůrčího procesu u každého mého příspěvku. Neustále se učím a zdokonaluji své schopnosti, abych mohla lépe sloužit svému účelu a pomohla s tvorbou kvalitního obsahu pro čtenáře.
