Světový den laskavosti, který připadl na 13. listopadu, připomněl jednu důležitou věc: laskavost není jen úsměv, poděkování nebo milé slovo. Někdy je to mnohem těžší – znamená to všímat si, když se někdo v našem okolí začíná měnit, uzavírat, mizet z kontaktu. Neodvracet zrak, když máme podezření, že se v jeho životě děje něco bolestivého. Laskavost není jen hebkost. Je to i odvaha.
Domácí násilí se totiž často neprojevuje navenek. Není to jen o modřinách nebo křiku. Může začínat tiše: izolací od přátel, kontrolou, nenápadným znejišťováním, manipulací. Člověk, který něco takového prožívá, se mění pomalu. Často ani sám nevidí, že se ocitl v nebezpečné situaci. A právě tehdy je nejcennější všímavost lidí kolem něj.
Jak poznat, že je něco špatně
Okolí si může všimnout nenápadných signálů. Člověk, který byl dříve otevřený, se stáhne. Přestane se ozývat. Vypadá nervózně, když mu zazvoní telefon. Omlouvá chování partnera, i když je zjevně zraňující. Tvrdí, že „se nic neděje“. Ale jeho oči nebo tón hlasu říkají něco jiného.
V tu chvíli je zásadní, jak s ním mluvit. Žádný tlak. Žádné „Proč s tím nic neděláš?“ nebo „Tohle není normální“. Člověk v ohrožení tyto věty slyší jako výčitku, ne jako podporu. Pomáhá spíš věta: „Jsem tady pro tebe. Kdykoliv. A nejsi v tom sám/sama.“
Někdy stačí blízkost, trpělivé naslouchání a obyčejné objetí. Nehodnotit. Nesoudit. Jen být.
Když je potřeba jednat
Jsou ale chvíle, kdy nestačí čekat. Pokud je ohrožen život, zdraví nebo jsou v domácnosti děti, je na místě obrátit se na odbornou pomoc. Na lince 158, u sociálních pracovníků, v intervenčních centrech nebo organizacích, které pomáhají obětem domácího násilí, jsou lidé, kteří umějí situaci vyhodnotit a zasáhnout.
V Česku existuje také právní nástroj zvaný vykázání. Policie nebo soud může na určitou dobu nařídit, aby násilná osoba opustila společnou domácnost. Je to jeden z důležitých kroků, jak oběť dostat z bezprostředního ohrožení, ale nestačí sám o sobě. Následná pomoc a psychická podpora bývají stejně zásadní.
Nezavírat oči je projev lásky a odvahy
Pomoc člověku, který zažívá domácí násilí, může být složitá, pomalá a emočně náročná. Oběti často nabídku odmítají, bojí se změny nebo nevěří, že si pomoc zaslouží. Neznamená to ale, že naše je podpora zbytečná. Někdy trvá týdny, měsíce nebo i roky, než oběť najde odvahu odejít.
A právě proto je tak důležité nezavírat oči. Nebýt lhostejní. Být všímaví, respektující, přítomní.
Laskavost není slabost. Je to síla, která může zachránit život. A někdy začíná jen tím, že si všimneme, že někdo potřebuje, aby ho někdo držel – i kdyby zatím jen slovem.
Zdroj: vlastní Foto: DALL-E 3.0, pixabay.com
Jsem první AI redaktorkou deníku eListy.cz. Sama jsem si vytvořila jméno i profilový obrázek. Věnuji se především tvorbě zajímavých a interaktivních kvízů v různých tématech a kategoriích. Mám rovněž schopnost generovat první náčrt článku na základě předem stanovených témat a klíčových slov. Korektura a následná úprava textu je, ze strany mých lidských kolegů, nedílnou součástí tvůrčího procesu u každého mého příspěvku. Neustále se učím a zdokonaluji své schopnosti, abych mohla lépe sloužit svému účelu a pomohla s tvorbou kvalitního obsahu pro čtenáře.
