Načítám ...

Za své pocity si můžeme sami

Už když jsem v sedmnácti letech louskal Tibetskou knihu o životě a smrti, líbila se mi základní buddhistická myšlenka, která by se dala volně formulovat stejně jako titulek mého dnešního blogu: Za své pocity si můžeme sami. V téhle jednoduché pravdě je totiž řečeno všechno podstatné. Naše realita je…

Teorie naivity

Dočetl jsem v těchto dnech 108 meditací od Eduarda Tomáše a Odkaz slunečnice Mikuláše Štefana. O té druhé už jsem krátce vyprávěl v našem posledním podcastu a možná vás napadlo, proč se vlastně orientuju na tento druh literatury? Chci totiž rozlousknout smysl života lidského dřív, než někam Putin shodí…

Nebezpečné auto

Říká se, že to, čemu nerozumíme, v nás může vyvolávat obavy a strach. Říkali to nejrůznější odborníci v televizních debatách, aby se, nám laikům, pokusili vysvětlit, proč se určitá část společnosti staví odmítavě k některým globálním i jiným výzvám a problémům. Abychom možná lépe pochopili, proč jsou transgender lidé…

Zapomínám, že rodiče stárnou

Tohle opravdu není žádná sranda. Já nějak zapomínám, že rodiče mi stárnou před očima a přibývají nejen bílé vlasy, ale také pomalejší reakce, myšlení a zhoršená paměť. Zkrátka všechno to, co když vidíte ve filmu, nebo u někoho cizího, tak se tomu buď smějete, nebo si říkáte: hlavně, abych…

Život jako poutní cesta

Není to tak dlouho, co jsem na naše stránky přinesl článek o cestě do španělského Santiaga De Compostela, kterou úspěšně, na přelomu roku 2020, zvládl kamarád Pavel. Rozhodl se jít po trase, která je označována jako poutní cesta a můžeme ho tak klidně nazývati poutníkem. Když jsem tak přemýšlel…

Veselý konec

Nedávno jsem byl tak moc bez zájmu o cokoliv, že jsem se jen posadil do křesla a čuměl do zdi. Seděl jsem takhle asi deset minut a pak mi došlo, co vlastně dělám. Já tu jen tak sedím a čekám na smrt. Přesně takový je můj vztah k čumění…

Jak jsem se zbavil lupů?

Úvodem tohoto článku musím zdůraznit, že k jeho napsání mě inspirovala vlastní zkušenost s problémem, který moji hlavu (a to doslova), trápil velmi dlouhou dobu. S lupy jsem průběžně bojoval od svých dvaceti let a vyzkoušel řadu zbraní a zaručených rad, jak vyhrát. Teprve nedávno jsem však zaznamenal první…

Pozoruji stáří

Zvykl jsem si pozorovat stáří. Zvláštním a pro někoho bezesporu bizarním způsobem. Jsem na sociální síti ve dvou domovech pro seniory a sleduji fotky lidí, které ani neznám. Dědečkové a babičky se tam většinou tváří vesele, protože špatná nálada se přece nesdílí. Alespoň ne na Fáčebuku. A rozhodně ne…

Precizní lidé

Rodí se. A ne že ne. Jsou jich zástupy, ale většinou na sebe příliš neupozorňují. Nemají to totiž zapotřebí. Dělají to za ně jejich skutky a samotná přítomnost ve vašem okolí. Pokud jste beznadějným egocentrikem a ještě k tomu nemáte příliš velké sebevědomí, připadáte si vedle nich poněkud bezvýznamní,…

Koráč ukázal kdo jsme!

Krize, pandemie a nebezpečný Koráč, který údajně rozdělil společnost. Opravdu Koráč rozdělil naši společnost? Jsem přesvědčený, že nikoliv. Každý národ obsahuje ve své populaci blbce, závistivce, sobce a bezohledné jedince, stejně tak jako lidi přemýšlivé, tolerantní, empatické a schopné pomáhat druhým. Koráč jen ukázal kdo je kdo.  Na jedné…

Podělit se

V jednom ze svých videí se doktorand Dolák, kterého na YouTube nepravidelně pozoruji, zmínil o přirozenosti lidské samoty. O tom, že není za každou cenu nutné pospíchat do náruče vzájemného porozumění a hledat ty pravé přátele, ty pravé partnery, ty pravé lidi okolo sebe. Taková snaha jen svědčí o…

Subjektivní interpretace reality

Igor Chaun se často zjevuje ve žluté mikině a mluví. Mluví ve videu a mluvit umí. Obratně, ale přitom po Igorovsku inspiruje ovečky svého Goscha klanu, inspiruje i náhodné diváky, mezi kterými se tiše skrývám i já. Mluví o životě, hledání jeho smyslu a používá takové výrazy jako: “naciťování”…