A pak Tracyho tygr Williama Saroyana, Edgar Alan Poe, William Faulkner, Ernest Hemingway, Erich Maria Remarque, John Irving a Svět podle Garpa. Už na gymnáziu začala má bezbřehá adorace Karla Čapka a jeho díla, která vyvrcholila poté na vysoké škole. Přečetla jsem od něj prakticky vše.
Vysoká škola a studium anglického a českého jazyka mi otevřelo obšírné obzory literatury a ukázalo písemnictví, o němž jsem neměla do té doby ani ponětí, že existuje. Četla jsem možné i nemožné. Z donucení i toho Jiráska, přiznala jsem si, že literatura v pravém slova smyslu pro mě začíná v 19. století, i když před tím vznikala také díla, která ovlivnila můj život. Jako správný student anglistiky jsem hltala Pýchu a předsudek Jane Austenové. Zařadila jsem se mezi ty masy obdivovatelů emancipované a inteligentní Elizabeth a neodolatelného pana Darcyho, pochopila modernost tohoto díla, které bylo na svou dobu skutečně velmi pokrokové. Neodradily mě ani sáhodlouhé rozbory v rámci seminářů. A pak Na větrné hůrce Emily Bronte z hororově magického a romantického místa vřesovišť a příběh o nespoutané lásce , která z lidí činí zvířata.
Pro zobrazení celého článku je potřeba mít aktivní stříbrné nebo zlaté členství v našem eKLUBU. Pokud již některé z uvedeného členství využíváte, stačí se jen přihlásit a následující obsah bude dostupný.
| AKTIVACE | PŘIHLÁŠENÍ |
