V této rubrice zatím nejsou žádné články.
Jsou místa, která mám strašně moc ráda a Olšanský hřbitov v Praze patří mezi ně. Je to místo, kam se ráda vracím. Hlavně na „Dušičky“! To se tam s oblibou procházím a fotím zajímavá místa, třeba náhrobky a různá zákoutí. Líbí se mi ta atmosféra, která ze hřbitova vyzařuje a je tam navíc pohřbena řada … Číst dál
Načapal jsem před měsícem kolegu, jak si po použití pisoáru neumyl pracky. Dost mě to vyděsilo, protože už takhle se snažím nemyslet na to, co všechno mají za sebou ruce těch, kteří se dotýkají stejných předmětů jako já. Teď už alespoň vím, u kterého kolegy si tím můžu být naprosto jistý. A dobře mi z … Číst dál
Ne, ten název není napsaný žádnou hatmatilkou, nýbrž regulérním indoevropským jazykem, respektive jeho keltskou větví , a sice irštinou. Na první pohled tento jazyk vypadá archaicky a nesrozumitelně, ale vězte, že zase tak nesrozumitelný není. A při kratším pozorování v něm najdete logiku i zalíbení. Baile Átha Cliath znamená v irštině Dublin, čili hlavní město … Číst dál
Usedám ke klavíru a čekám. Čekám na tu vhodnou chvíli, kdy budu moci obnažit klaviaturu a dotknout se tónů. Mám svůj rituál a čekání je jeho nedílnou součástí. Než začnu hrát, potřebuji ticho. Ticho v mé duši, o kterém mi snad ani mluvit nepřísluší, je klidnou koncentrací, do které se pomalu vkrádá nápad. Melodie, kterou … Číst dál
Vyhrazuji si v životě právo na to, mít rád noční otevírání okna a přijímání oblohy, kterou prostupují hvězdy. Vyhrazuji si právo na noční modlitbu a poděkování za tu nevýslovnou krásu, kterou se necháváme obklopovat v době spánku. Přijímám Tě, krásná obloho, jenž se necháváš zdobit třpytem hvězd. Přijímám Tvé kouzlo – pokorně do svého srdce. … Číst dál
Tak už nám několik dnů frčí nový školní rok. Prázdniny uběhly jako vždy strašně rychle. Aspoň mně jako pracujícímu člověku, který si s bídou utrhne dva týdny řádné dovolené v létě, to tak připadá. Začíná nám podzim. Začal v podstatě s koncem prázdnin. Ne nějak plíživě, ale poměrně rychle, bez upozornění. Člověk se na to … Číst dál
Tak jsem se po hrozně dlouhé době rozhádal s člověkem, který mi byl po řadu let skvělým kamarádem a o kterém jsem si myslel, že už to tak zůstane nadosmrti. Podobné hovadiny by si ale člověk asi nikdy neměl říkat, protože nic není v životě stálé a neohrožené, kamaráčofty nevyjímaje! A tak se stalo, že … Číst dál
Dnes bych rád krátce zavzpomínal na Vencu Pé, který měl tento čtvrtek funus. Jak by řekl kamarád Fanálek: “Šoupli ho do truhly!” Zabalil to v jednapadesáti letech a já stále neumím odhadnout, jestli dojel na svůj životní styl, nebo to byl jeho spontánní nápad. Víte, já už těch lidí kolem sebe, kteří podobné nápady realizovali, mám … Číst dál