Učitelé zažívají na školách denně vysokou hladinu stresu. Potvrzují to výsledky online průzkumu, do kterého se zapojilo téměř 400 učitelů z celé České republiky. Až 34 % z nich považuje prožívanou úroveň stresu za vysokou až extrémní. Více než dvě třetiny učitelů někdy zvažují z důvodu vysokého stresu změnu povolání.
Průzkum, do kterého se v České republice zapojilo 390 učitelů, provedla v červnu 2023 formou anonymního online dotazníku společnost WocaBee, s.r.o., která dlouhodobě podporuje školy a učitele prostřednictvím modernizace vyučování, bezplatných vzdělávacích aktivit, jakož i konkrétní pomocí během pandemie či při integraci žáků z Ukrajiny.
„Na kvalitě vzdělávání nám upřímně záleží a téma stresu považujeme dlouhodobě za velmi akutní. I tímto průzkumem ji chceme dostat více do povědomí veřejnosti a zároveň nabídnout učitelům cílenou podporu,“ Michal Ošvát, ředitel společnosti.
Problémem je chování i motivace
Podle výsledků průzkumu učitelé pociťují stres zejména ve třídách. Až 74 % dotázaných učitelů uvedlo, že je pro ně stresující nepřizpůsobivé nebo problematické chování žáků. O nízké motivaci žáků k učení jako o dalším ze stresových faktorů hovoří 64 % učitelů zapojených do průzkumu.
Velkým problémem jsou i různorodé třídy, ve kterých se musí učitelé věnovat žákům s různými poruchami učení spolu například s nadanými žáky. Tyto náročné situace jsou stresující pro 57 % z oslovených učitelů.
Nedocenění učitelé a nároční rodiče
Až 43 % českých učitelů prožívá ve své práci časový stres. Jako další faktory způsobující stres průzkum prokázal komunikaci s rodiči (35 %) a nedoceněné sociální postavení učitele (36 %).
„V otevřených odpovědích v průzkumu učitelé bohužel často opakovali nedostatek respektu či dokonce nezájem o školní povinnosti dětí ze strany rodičů. Mnozí mluvili o celkově rostoucích požadavcích na práci učitele, které vytvářejí mimořádný tlak ,“ říká Michal Ošvát.
Se stresem aktivně nepracují
Od stresujícího povolání se většina učitelů snaží odpoutat zejména tím, že se ve volném čase věnuje rodině nebo koníčkům. Pouze 21 % učitelů pracuje se stresem aktivně a více než 11 % se odbourávání stresu nevěnuje vůbec.
„Právě v této oblasti vidíme prostor pro podporu učitelů. Jako první krok jsme v červnu uskutečnili odborný webinář pro školy na téma psychohygieny a mentální odolnosti. Zaregistrovalo se na něj téměř 2000 učitelů a ze zpětné vazby je zřejmé, že je velký zájem o pokračování ,“ dodává M. Ošvát.
Mírný rozdíl je i v uváděných zdrojích stresu. V obou zemích je to na prvních místech soubor faktorů týkající se žáků a za ním následuje časový stres. V České republice uvádí nedoceněné postavení učitele jako faktor stresu „pouze“ 36 % učitelů, na Slovensku až 51 %.
Zdroj: Jana Cikelová – WocaBee Foto: pixabay.com
Autor není stálým členem redakce a jeho příspěvky jste již v minulosti mohli najít např. v našem předchozím projektu Prasklá moucha. Externí spolupráce také zahrnuje osoby, které poskytnou své autorské dílo na základě jednorázové domluvy a nemají v plánu přispívat pravidelně. Články pod tímto označením nejsou redakčně dodatečně upravovány ani kráceny a jsou zveřejněny v původním formátu, není-li dohodnuto jinak. Může se také jednat o obsah, který byl převzat z jiného webu s laskavým svolením autora.
