Závislost na lécích či jejich nadměrné užívání se v Česku dostalo na žebříčku všech společenských drog na druhé místo hned za alkohol. Pro někoho možná i trochu překvapivě už tento společenský problém předstihl co do počtu závislých lidí klasické drogy jako kokain, pervitin nebo heroin. ,,Pro mě to bylo překvapení. V ordinaci jsem hned po alkoholicích očekával hodně kokainistů. Jenže druhou nejpočetnější skupinou, která k nám přichází, jsou lidé mající problémy s léky, popřípadě navíc v kombinaci s alkoholem,“ říká ředitel institutu Origanum a adiktolog Aleš Kuda.
Náš benevolentní přístup k nadměrnému užívání léků prakticky na všechny zdravotní neduhy, co nás trápí, je fenoménem celé západní společnosti, Česka nevyjímaje. Potvrzuje to i průzkum výzkumné agentury Behavio, který se realizoval v České republice, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. „Z výsledků vyplývá, že každý den nebo několikrát týdně si bere léky proti bolesti 10 % populace těchto států včetně nás Čechů a dalších cca 16 % je užívá několikrát za měsíc,“ uvádí Daria Zverevska, tisková mluvčí společnosti Pilulka.cz, působící právě na trhu těchto čtyř evropských zemí a na výzkumu se rovněž podílela.
Analgetika (léky tlumící bolest) jsou přitom jen jednou ze tří skupin léčiv, jichž se celková problematika nadměrného užívání a závislosti na nich týká. Dalšími dvěma jsou hypnotika (léky, které pomáhají při nespavosti) a anxiolytika (léky užívající se při léčbě úzkostí). „Právě hypnotika rostou velmi významně. V období let 2014 až 2020 se jejich užívání během těchto šesti roků zvýšilo dvojnásobně. Aktuálně jejich spotřeba mírně převyšuje i dříve více preferované léky na úzkost,“ dokládá Aleš Kuda.
Kdy vlastně dochází ke zneužívání léků? Hypnotika a anxiolytika by se měla užívat jen přechodně, maximálně 4–6 týdnů. U analgetik je pak potřeba zohlednit jejich předepisování lidem s chronickými bolestmi, takže dlouhodobé užívání nelze v těchto případech brát jako jejich zneužívání. „Jednoznačně jde o léky, které užíváme bez lékařského předpisu, nebo si je necháváme pokoutně předepsat. Sháníme si je u kamarádů nebo na černém trhu, kde je možné všechny bez potíží sehnat. Postupně se zvyšuje užívání látky a roste fyzická závislost na ní. V ordinaci mám kupříkladu klienty, kteří denně spolykají 15–30 tablet hypnotik,“ definuje svůj pohled na závislost Kuda.
Co se týká jednotlivých věkových nebo sociálních skupin v Česku, tak z uvedeného průzkumu Pilulka.cz též mj. vyplynulo: „Nejvíce jsou na lécích proti bolesti závislí ovdovělí lidé (30 % z nich užívá tyto léky denně nebo několikrát týdně), lidé s vážnými finančními problémy (27 %), senioři ve věkové hranici 65+ (23 %). A dále lidé, co se často cítí v nepohodě (20 %) nebo rozvedení (18 %),“ dodává Zverevska. Z praktických zkušeností pak vyplývá, že roste ochota mladších generací užívat léky. „Není výjimkou, že se mi objevují klienti, kteří jsou ve věku 30 až 35 let a mají problémy s léky,“ potvrzuje adiktolog.
Odborníci proto považují závislost na lécích v porovnání s dalšími „neřestmi“ (alkohol, klasické drogy) za nejnebezpečnější a nejkomplikovanější. „Já mám největší respekt právě k odvykání z léků. Tam je opravdu potřeba velká ostražitost například ve srovnání s alkoholem. Ze znalosti řady výzkumů se jednoznačně ukazuje, že se nemá pospíchat. Udržitelnost výsledku se zvyšuje, když se odvykání protáhne na delší čas,“ podotýká k složitosti léčby Aleš Kuda.
Narozdíl od protialkoholové nebo protidrogové prevence navíc bohužel v ČR dosud ve vztahu k zneužívání léků neexistuje žádný podobný program, což je obrovský společenský dluh. Podle Aleše Kudy by určitě pomohla kontrola předepsaných léčiv, případně regulace reklamy. Ani represe tady sama o sobě fungovat nebude. V rámci základní prevence by se pak měla zapojit rodina. „Když my dospělí budeme sahat po lécích, nedělejme to před dětmi. Je to stejné jako s alkoholem. Děti veďme k tomu, že když dostávají prášek, tak to není samozřejmost na každou maličkost,“ dodává Kuda.
Zdroj: pilulka.cz Foto: DALL-E
Autor není stálým členem redakce a jeho příspěvky jste již v minulosti mohli najít např. v našem předchozím projektu Prasklá moucha. Externí spolupráce také zahrnuje osoby, které poskytnou své autorské dílo na základě jednorázové domluvy a nemají v plánu přispívat pravidelně. Články pod tímto označením nejsou redakčně dodatečně upravovány ani kráceny a jsou zveřejněny v původním formátu, není-li dohodnuto jinak. Může se také jednat o obsah, který byl převzat z jiného webu s laskavým svolením autora.
